Putin s uspávací puškou číhá na tygra ussurijského (2008). FOTO: wikimedia.commons.org/Creative Commons Attribution 4.0/Kremlin.ru
FOTO: wikimedia.commons.org/Creative Commons Attribution 4.0/Kremlin.ru
Silvio Berlusconi byl až do konce života na straně ruského vůdce Vladimira Putina. Byl to dvacetiletý vztah, který nenarušila ani anexe Krymu nebo invaze na Ukrajinu. Italský list Corrierre della Sera přinesl článek se svědectvím o jednom okamžiku, kdy Berlusconi o Putinovi zapochyboval.
Stalo se tak během společně strávené dovolené na dače, o níž existuje existuje stopa v článku, který v roce 2013 zveřejnil Mattia Feltri v deníku La Stampa.
Co se tenkrát stalo, vytáhl na světlo Fabrizio Cicchitto, někdejší italský poslanec a senátor.
„Vladimir mi na sobě ukázal násilnickou povahu, kterou jsem si u tak laskavého a rozumného člověka nedovedl představit,“ řekl Berlusconi hned po návratu do Itálie svému mluvčímu Paolu Bonaiutimu a také Cicchittovi, který v té době vedl skupinu v Poslanecké sněmovně. A pak líčí, co od Berlusconiho slyšel.
„Putin mi řekl: ‚Silvio, pojďme na lov.‘ Pomyslel jsem si: ‚Na lov? Nikdy jsem se nedotkl pušky.‘ Ale on na tom trval, a tak jsem ho doprovázel. Když jsme došli do lesa, dal mi pušku. Začal jsem být nervózní. Když jsme procházeli sněhem, uviděl dva srnce a pokynul mi, abych na jednoho z nich zamířil: ‚Ten je tvůj. Zastřel ho.‘ Dal jsem mu najevo, že mě ke střelbě nikdo nepřiměje. Tak je oba zastřelil.
Spokojeně se na mě podíval: ‚Dnes ti nabídnu výjimečné jídlo.‘ Sešel ze svahu ke zvířatům a v ruce držel nůž. Rozčtvrtil jedno zvíře a vyřízl mu srdce. Pak nechal muže z doprovodu podat dřevěný podnos, podal mi ho a položil na něj krvácející kus masa: ‚Tohle bude mimořádné jídlo.‘ Dostal jsem šok. Schoval jsem se za strom a pozvracel se.“
Pak byl prý Berlusconi chvíli ticho a nakonec řekl: „Možná je to jen nějaký lovecký zvyk.“
Autor článku v Corrierre Francesco Verderami k tomu ale poznamenává, že to byl spíš rituál diktátora, který se chová k srncům stejně jako k opozičním protivníkům.
