Hlavní alternativou vůči kabinetu Andreje Babiše po říjnových sněmovních volbách se dnes zdá být vláda koalice Pirátů a hnutí STAN a koalice SPOLU. O to důležitější bude, jestli se tato uskupení dokážou shodnout na nejdůležitějších otázkách, které nová vláda po volbách bude muset řešit. V první řadě půjde o snížení schodku státního rozpočtu, konsolidaci veřejných financí či změny daní. Nakolik se překrývají plány, které obě koalice avizují ve svých programech, a v čem se naopak naprosto rozcházejí? A na čem z toho by se asi dovedly domluvit a opravdu to realizovat?

Obě koalice se bez větších potíží shodnou na tom, že naše veřejné finance potřebují uzdravit a že v dnešní podobě jsou nadále neudržitelné. Liší se ale v tom, co se s tím dá podle nich dělat a k jakým krokům chtějí v následujícím volebním období přistoupit.

Koalice Pirátů a Starostů chce do roku 2025 snížit deficit státního rozpočtu pod 3 procenta HDP, aby Česká republika plnila maastrichtská kritéria. Plánuje zavést systém zpětné kontroly a hodnocení efektivity vynaložených výdajů a ty, které by neprokázaly dostatečnou přidanou hodnotu, chce redukovat. Valorizace platů ve státním sektoru by pak podle koalice měla odpovídat výkonu ekonomiky.

Udržitelnost veřejných financí tak koalice Pirátské strany a hnutí STAN chce zajistit díky rychlejšímu růstu ekonomiky, úsporám a zvýšení efektivity na straně státu, lepšímu zapojení lidí na legálním trhu práce, osekání daňových výjimek, zlepšení výběru daní a dalším zdrojům. Mezi ty patří digitální daň, větší důraz na ekologické prvky zdanění, zdanění prodeje konopí a negativních externalit, zdanění těžby nerostných surovin či postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí. Kromě toho koalice Pirátů a Starostů také naznačuje zdanění některých kapitálových příjmů, které se dnes nedaní vůbec.

Na důležitý rozdíl ohledně odlišných ambicí snižovat schodek státního rozpočtu v případě obou koalic upozornil ekonom Lukáš Kovanda: „SPOLU slibuje, že do roku 2025 stáhne rozpočtový schodek na půldruhé procento HDP. Dvojkoalici postačí, když jej sníží pod úroveň tří procent. V praxi to znamená, že trojkoalice musí během čtyř let umět najít úspory, případně navýšit příjmy tak, aby celkové ‚manko‘ vládních financí redukovala o zhruba 220 miliard. Zato Piráti a STAN budou mít splněno, když jej sníží o 120 miliard. Tedy o sto miliard ročně méně. Přitom to je poněkud paradoxně dvojblok, který připouští navýšení příjmů zvýšením některých daní, zatímco trojkoalice navýšení daní odmítá.“

Antibyrokratická revoluce a obyčejná evoluce

V tom má Kovanda velkou pravdu. Koalice SPOLU chce šetřit především na výdajích. Najdeme u ní ale ještě jeden důležitý bod, na kterém se určitě shodne s Piráty a se Starosty: „Zakročíme proti daňovým únikům. Budeme bojovat s obcházením daní internetovými korporacemi. Odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz.“

Dále čtěte

V příštích volbách hrozí jedna hodně nepříjemná věc. Souvisí s bývalým policistou a neochotou se poučit

Spolu s tím, jak se blíží volby do poslanecké sněmovny a jak se v předvolebních průzkumech postupně objevuje i občanské…

Co se týče snížení výdajů, koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se spoléhá především na to, že zruší zbytečné agendy a úřady a sníží počet státních úředníků o 13 procent. Ušetřit by se také mělo díky digitalizaci a elektronizaci státní správy. Na tom se asi také obě koalice do určité míry shodnou. Otázka je, kolik finančních prostředků se tímto způsobem dá získat.

Již zmíněný Lukáš Kovanda je například celkem skeptický ohledně toho, kolik prostředků lze návrhy koalice SPOLU v této oblasti ušetřit: „Samozřejmě, dosáhnout během čtyř let schodku půldruhého procenta HDP lze i bez navýšení daní, je však třeba uskutečnit několik opravdu zásadních reformních řezů. SPOLU sice přichází například s nápadem ‚antibyrokratické revoluce‘, která ale má pořád blíže k obyčejné evoluci, již umožní třeba tak jako tak probíhající digitalizace veřejné správy,“ uvádí ekonom.

A dodává: „Vždyť propuštění třinácti procent úředníků, které v rámci ‚revoluce‘ trojblok slibuje, zajistí úsporu čítající nějaké čtyři až pět miliard korun ročně. Trojkoalice totiž hovoří opravdu o úřednících, jichž jsou řádově vyšší desetitisíce, nikoli o všech zaměstnancích placených z veřejných rozpočtů, včetně policistů, hasičů, učitelů či zdravotníků, jichž jsou souhrnně řádově statisíce,“ vysvětluje Kovanda.

Piráti a úsporná politika

Když to tedy shrneme, obě koalice by se mohly shodnout na směru, kterým se budou v případné společné vládě ubírat. Pravděpodobně se nakonec dokážou dohodnout i na přesných cílech, kterých budou chtít dosáhnout. Obtížnější už však bude nalézt shodu na konkrétních prostředcích, jak tyto cíle uskutečnit, a to především v daňové oblasti.

Tam zřejmě budou muset obě koalice nějakým způsobem ustupovat ze svých současných pozic, protože jinak schodek státního rozpočtu nesníží. Zároveň je ale jasné, že velmi uskromnit se bude muset rovněž stát, co se týče svých výdajů. V této oblasti možná ve výsledku budou muset Piráti dělat více úspornou politiku, než se dneska od nich očekává.

Na jedné straně totiž pro změnu zase oni budou muset ustupovat koalici SPOLU a kromě toho skutečně nebude kde brát, a protože finanční prostředky získané případným zvýšením daní či zavedením nových budou notně omezené, nebude jiná možnost než snižovat právě výdaje státu.