Ministryně financí Alena Schillerová často zdůrazňuje, jak vláda uleví drobným živnostníkům, a prosazuje paušální daň omezující papírování. Jenže se ukazuje, že bude výhodná jen pro malou část podnikatelů, a současně jim hrozí zvýšení odvodů na sociální pojistné.
Řečeno s klasiky Šimkem a Grossmannem, „žádná sleva není zadarmo“. To platí i pro chystanou paušální daň pro malé podnikatele s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Exponenti ANO v Babišově vládě Alena Schillerová a Karel Havlíček nešetří superlativy a prodávají ji jako revoluci v podnikání. Ve skutečnosti jde o klasický případ operace, kdy vláda založí požár, aby se ho později pokoušela sama uhasit. Zatím nepříliš úspěšně.
Rostoucí spirála byrokracie, nových povinností, sankcí a kontrol vyvolává odpor většiny živnostníků. Proto dnes přichází ministryně Schillerová s návrhem, jak jim vyjít vstříc. Na první pohled vypadá lákavě a rozumně. Paušální daň ušetří papírování a čas, její plátce si nemusí pořizovat EET a vyhne se finančním kontrolám.
Oprášení staršího plánu
Schillerová oprašuje a modifikuje starší plán poslední pravicové vlády, která chtěla sjednotit odvody daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojistného do jedné platby na jednom formuláři. Exministr financí Andrej Babiš ho krátce po nástupu zrušil a dnes se vláda k jeho principu obloukem vrací.
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že původní projekt Jednotného inkasního místa se týkal všech podnikatelů. Nejen těch malých, jimž Schillerová nabízí jako dobrovolnou variantu paušální daň v jednotné výši.
Tato daň by se hradila každý měsíc, přičemž letos by tato platba dosáhla 5378 korun (64 536 korun za celý rok). Skládala by se z minimální částky zdravotního pojistného (letos 2342 korun), 1,15násobku minima sociálního pojistného (2926 korun) a minimální daně z příjmu (100 korun).
Schillerová poslala v lednu návrh změny zákona, který by měl platit od příštího roku, do připomínkového řízení. V jeho průběhu se začaly vynořovat zádrhely a komplikace, které této aktivitě značně ubírají na lesku.
Složitý a nejasný zákon
Jak zjistil server Podnikatel, návrh paušální daně ostře kritizuje Nejvyšší správní soud. Je podle něj značně složitý a může vést až k tomu, že nebude v praxi využíván. Navíc může působit mnohé výkladové problémy. Například si nelze dost dobře představit, jak bude správce daně ověřovat, zda poplatník nepřekročí roční příjem milion korun, pokud nebude povinen evidovat dosažené příjmy a podávat daňové přiznání.
Dále se ukazuje, že paušální daň není finančně výhodná pro všechny živnostníky z cílové skupiny, jichž je u nás zhruba 400 tisíc. Dnes platí 85 procent z nich minimální měsíční zálohy, takže reálné snížení odvodů využitím paušální daně by se týkalo jen několika desítek tisíc podnikatelů. Paušální daň nebudou moci využít ti, kdo mají hlavní příjmy ze zaměstnaneckého poměru.
Mnozí zaplatí víc
Takto postavená konstrukce paušální daně naopak znamená, že mnozí drobní podnikatelé odvedou do státní pokladny víc než dnes. Zejména ti, kteří nyní odečítají z hrubého příjmu výhodné výdajové paušály, a zároveň uplatňují daňové slevy (na poplatníka, manželku, děti). Z tohoto důvodu žádnou daň z příjmu neplatí a část z nich naopak dostává formou bonusů od státu víc, než mu odvede.
Víc by pochopitelně zaplatili i ti, co jsou s podnikáním ve ztrátě. V určitých případech se to může týkat i lidí s vyššími příjmy. Například živnostník podnikající v zemědělství s ročními příjmy 750 tisíc korun, který s manželkou vychovává dvě děti, nyní díky bonusům od státu získá o tři tisíce korun víc, než kolik mu zaplatí na daních a sociálních odvodech.
Menšině podnikatelů s vyššími příjmy, kteří mohou uplatněním paušální daně skutečně vydělat, zase v budoucnu hrozí nižší důchody než dnes. Minimální platba sociálního pojistného se sice všem uživatelům paušálu zvyšuje o patnáct procent, ale u některých by došlo k reálnému snížení příspěvku do důchodového systému.
Z toho pochopitelně vyplývá nižší výměra pro výpočet penze, kterou změna zákona dostatečně nekompenzuje. Výhoda patrná na první pohled se najednou může v konkrétních situacích změnit v nevýhodu nebo fakticky mizivou úsporu.
Odvody vyšší o 50 procent
To by ovšem současně nesměly projít nápady Komise pro spravedlivé důchody, vedené agilní ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Ve všech variantách připravované důchodové reformy počítá s razantním růstem odvodů na sociální pojistné živnostníků. Vyměřovací základ by jim měl stoupnout o polovinu.
„V tuto chvíli jsme hovořili o variantě zvýšení vyměřovacího základu OSVČ pro odvody záloh pro sociální zabezpečení, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji, z 50 na 75 procent. Hovořili jsme i o tom, zda jde změnu zavést skokově nebo rozfázovaně,“ uvedla po posledním jednání komise dne 28. února její předsedkyně Danuše Nerudová.
Stoupenci zvyšování odvodů zvláště z okruhu sociální demokracie hovoří o pomoci živnostníkům, kteří tak budou moci dosáhnout na vyšší penze. Nelze se však ubránit dojmu, že jde především o sypání peněz do penzijního systému, který není do budoucna finančně udržitelný.
Paušální daň narazila
Z tohoto důvodu se nyní zaseklo projednávání paušální daně. Maláčové připadají odvody živnostníků stále příliš nízké a dokonce varuje, že pokud nezaplatí víc, nedosáhnou ani na uvažovaný základní důchod ve výši 10 500 korun.
Pokud by však prošly její nápady, stouply by dramaticky minimální odvody na sociální pojistné nejmenším živnostníkům, což jsou často i maminky na mateřské dovolené. Místo současných 2544 korun by skokově vzrostly na 4069 korun s každoroční perspektivou dalšího zvyšování.
„Pro OSVČ s nízkými příjmy by to bylo likvidační, mohli by skončit v šedé zóně,“ varuje viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
S tímto záměrem nesouhlasí ani ministryně financí. Jak tato patová situace mezi věčnými rivalkami Schillerovou a Maláčovou dopadne, dnes není jasné. Možná neprojde nic. Co je však po prodělaných zkušenostech jisté, že jejich legislativní kutilství drobným živnostníkům nepomáhá. Naopak je v horším případě přímo ohrožuje.