James Bond je muž, který „nemá čas zemřít“, ale má spoustu zkušeností se znovuzrozením, konstatují znalci. Má to dnes ovšem těžké, protože Bond má přežít v době, kdy jeho svádění nesčetných žen, nemírná konzumace alkoholu a povolení zabíjet budí u mnoha lidí už jiné pocity, než to bylo dřív.

V roli Bonda se vystřídalo nejméně sedm herců a brzy se k nim přidá osmý. Poslední díl série naposledy ukáže jako agenta 007 Daniela Craiga. Jenže změna herce je jedna věc a typ, jaký má představovat, zase jiná.

V článku „What the future of Bond movies could look like“ na BBC.com se řeší právě tento problém. Co z Bonda může zůstat, aby byl pořád Bondem, a přitom nepůsobil jako podivná vykopávka budící rozpaky?

„Pokaždé když se Bondem stane nový herec, využívá série příležitosti překalibrovat se na ideologii publika, které se snaží oslovit,“ říká Jaap Verheul, editor knihy The Cultural Life of James Bond – nové antologie akademických esejů o tajném agentovi.

Dále čtěte

Známe Zemanův plán, jak dostat Rusy do Dukovan. Po volbách

Nové číslo Týdeníku FORUM tentokrát varuje před nebezpečím, které představuje působení prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě. Hlava státu…

„Craigova éra začala v roce 2006 filmem Casino Royale, který se odehrává ve stínu 11. září. Nejenže film přibalil padoucha, který se, jak naznačuje postava M v podání Judi Denchové, spikl s al-Káidou, aby provedl útoky, ale také se objevil nový tón, který se s novým agentem 007 pojí. Režisér Martin Campbell naplnil každý záběr drsností odrážející kulturní klima doby, což je v ostrém kontrastu s karikaturou předchozího špionážního dílu… Změny v Casinu Royale jistě nebyly ojedinělé. Pokaždé když si nový Bond vyzvedne svůj Walther PPK a povolení zabíjet, má série tendenci se esteticky, politicky i jinak aktualizovat. Co to tedy znamená pro budoucnost série? Jak se sága 007 aktualizuje, aby odrážela dobu dezinformací, brexitu a hrozící klimatické krize?“

Během „Craigovy éry“ je patrný posun směrem k emancipovanějším ženským postavám, a to po desetiletích Bondova chování, které je nyní považováno za sexistické. „Je neuvěřitelně pohledný a neuvěřitelně dobře oblečený. Vždycky přežije a spí se spoustou žen. Pokud jste heterosexuální bílý chlap, bylo dlouhou dobu velmi snadné jít si k Bondovi pro splněné přání,“ říká Andrew Ellard, scenárista a editor scénářů, který je Bondem posedlý už od dětství.

Ve Skyfallu se například objevila scéna, kdy se Bond vplíží do dámské sprchy, což vyvolává nejrůznější otázky ohledně souhlasu,“ říká Ellard. „Jak takový problém vyřešit? Dáte do scenáristického týmu ženu nebo necháte film režírovat ženu.“ Vzhledem k tomu, že v záloze čekají režisérky jako Patty Jenkinsová z Wonder Woman, Cate Shortlandová z Black Widow nebo Gina Prince-Bythewoodová z Old Guard, které mají za sebou uznávané akční filmy, rozhodně není nouze o ženské kandidátky, které by mohly usednout do režisérského křesla 26. dílu Bonda.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

„V Bondovi je zabudovaná xenofobie a imperialismus, nemluvě o nejrůznějších druzích homofobie,“ říká Ellard. „Jak se s tím vyrovnat a zařídit, aby to fungovalo v moderní době, je těžká otázka pro toho, kdo tyto filmy natáčí, protože jde o postavu postavenou na určitém způsobu reprezentace privilegií a nadřazenosti, která v roce 2021 nesedí snadno.“ V Craigově éře našli scenáristé Neal Purvis a Robert Wade inspirativní tvůrčí řešení tohoto problému: vnést toto napětí přímo do scénáře a proměnit diskurs kolem Bonda a jeho chování v dramatickou roznětku.

Šéfová M tak Bonda přímo obvinila, že je „sexistický, misogynní dinosaurus“ a „relikt studené války“. „Tím se filmy s Danielem Craigem dostaly k otázce, jak může Bond existovat v roce 2021,“ říká Ellard. „Udělal to takhle: aktivně řekl, že není skvělé, že zabíjí lidi. Není skvělé, že se dokáže vyrovnat s krví na rukou, a že to prostě patří k tomu, kým je.“ Za jeden z chytrých balanců označuje způsob, jakým Casino Royale přerámcovalo hrdinovo oslavované pití jako mechanismus vyrovnávání se s pocitem viny, který v něm doutná. „V tom filmu je několik nádherných scén, kdy se dívá do zrcadla a vy jste nuceni říct: ‚Nejsem si jistý, jestli toužím být takový chlap.‘ To byl důležitý přerod.“

Jsou tu i další napětí mezi hodnotami, které Bond v naší kultuře představoval, a tím, jak nemístně tyto hodnoty na mnohé dnes působí.

„Nejde jen o to, že vliv obavy z pandemie AIDS v 80. letech postavil Bondovu promiskuitu do jiného světla, ale změny nastaly i v jiných věcech. V Casinu Royale a následujících Craigových filmech jsme viděli to, co Ellard popisuje jako ‚větší ochotu zpochybňovat, zda jsou lidé, kteří řídí vaši zemi, zcela ctnostní. V Quantum of Solace je zcela jasné, že CIA nejsou dobří lidé. Bond nakonec zjistí, že CIA a britská vláda jsou ve spolčení a podporují machinace (zločinecké organizace) Quantum.‘ Není náhodou, že se toto téma objevilo v době masové skepse vůči americkým a britským invazím do Iráku a Afghánistánu.“

Tam, kde Casino Royale představilo stínovou hrozbu informovanou o pachatelích útoků z 11. září, budou pro příštího držitele režisérského křesla agenta 007 potenciálními odrazovými můstky dezinformace, klimatické změny a kybernetická válka.

„Vznik krajní pravice by byl pro jakoukoli verzi Bonda obrovským problémem,“ navrhuje Ellard. „Ačkoli je to v zásadě konzervativní, mírně pravicová franšíza o britských hrdinech, kteří nevěří cizincům, je zde velmi zřetelná hranice – nemají rádi nacisty. Vzestup (krajní) pravice… v Británii, Americe a Francii jim připadá jako něco, po čem musí sáhnout, protože to nelze ignorovat.“

Možná zmizí i tradice ukazovat padoucha s nějak deformovaným obličejem. V knihách Iana Fleminga, kterými to všechno začalo, měl přitom jizvu na tváři právě Bond. V autorově románu Casino Royale popisuje Bonda jako člověka, který má „tmavou, čistě řezanou tvář s třícentimetrovou jizvou bělavě se rýsující na kůži pravé tváře“. „Po kritice ze strany účastníků kampaně, kteří tvrdí, že zobrazování padouchů s deformacemi posiluje negativní stereotypy a ztěžuje život skutečným postiženým, by bylo vítaným zvratem, kdyby se v příštím bondovském díle objevila jizva na pravé tváři titulního hrdiny přesně podle Flemingových původních představ.“

Ať už se stane cokoli, některé věci týkající se agenta 007 se nikdy nezmění. „Přitažlivost spočívá v určitém vzorci: technické hračky, půvab mezinárodního cestování, nějaká ta romantika a velké akční scény, které se netočí před zeleným plátnem. K tomu přidejte spojení Bonda s britskostí – a nemyslím si, že je důležité, jak je tato britskost definována, zda dobře, nebo špatně, hlavně že je s ní spojena poutavě – a to nakonec dělá bondovku bondovkou,“ říká Verheul.

James Bond se chystá znovu zrodit a po oživující éře Daniela Craiga se zdá, že možnosti mohou být nekonečné.