Titanik už je z poloviny pod hladinou, ale na kapitánském můstku hledí do map a plánují další smělé plavby. Kolem světa? Na severní pól? Žádný cíl není dost ambiciózní. Takhle dnes žije sociální demokracie, jejíž preference občas padají na 3,5 procenta. Nevadí, vadnoucí strana má přece nárok být „hybnou silou“ české politiky. Muí to být pravda, protože to říkají.
Jana Maláčová v rozhovoru na iRozhlas.cz odhalila, co může za problémy strany. Kdepak devastující spojení s predátorem Andrejem Babišem a poklonkování kremelskému kolaborantovi na Hradě – tedy spíše v Lánech. Zlý virus za to může.
„Já si myslím, že ty nízké preference jsou způsobené i dopady pandemie. Víte, že obliba vlád v celé Evropě značně klesla,“ míní Maláčová. No tak někde klesla, někde neklesla, ale tenhle propad strany je skutečně unikátní. Asi nějaká zvláštní mutace, která snižuje preference hlavně českým sociálním demokratům. Jak se to jen mohlo stát? Záhada, vždyť Jan Hamáček vítal aktem ustavičného klanění čínská letadla, která nás spasila. Jaroslav Tvrdík nezištně pomáhal a sám veleguru z Lán vyslal do Číny své nejlepší muže. Všude samý nevděk.
Jak tomu bývá, když je přítomnost mizerná, nezbývá než se obrátit ke slavné minulosti: „Učíme se za pochodu. Já jsem se taky za ty tři roky smířila s tím, že není důležité jen to, co děláte, ale jak to vypadá. Pro nás byl vždy důležitý ten obsah. Uvědomujeme si tedy, že obal je důležitý, ale my jsme tradiční politická strana.“
Legrační, ČSSD vykládá, jak je tradiční strana, a pak se dala do spolku s ANO, kde se vyhlašovalo, jak se s tradičními stranami zatočí. Kdo by to řekl, že to myslí vážně?
Pak přichází zásadní věštba. Jak už to u podobných tvrzení bývá, je dobré stanovit cíl co nejdále do budoucnosti, aby se výsledek nedal moc kontrolovat. „Jsme tu víc než 140 let a budeme tu dalších 140 let, kdy už hnutí ANO nebude. My máme skutečnou odpovědnost za tu zemi. Nemáme rádoby výhodu toho, že vznikneme na pár let… Sociální demokracie se dostane do sněmovny, o tom vůbec nemusíme diskutovat. Dokážete si představit, že bychom nebyli jednou z hybných sil v české politické scéně?“
Jak na tom bude v roce 2161 ČSSD, musí zkontrolovat naši potomci. Nepopíráme, že v tom roce se možná bude do nějakých funkcí pořád ještě cpát Michal Hašek. Že ale sociální demokracie nebude jednou z „hybných sil“ čehokoli, si dovedeme představit docela snadno, protože máme už několik let trénink.
Pak paní ministryně vystřelila perlu velijkosti čínského lampionu: „Hrozí tady velké riziko toho, že hnutí ANO půjde do koalice s ODS. Pak nás pravděpodobně čeká navyšování DPH, což je tradiční recept pravice, a taky privatizace zdravotnictví a důchodového systému. To nemůžeme připustit.“ A s kým by šli do koalice? „Rozhodně ne s ODS, to je pro nás nepřekročitelná linie, to jsou lidé, kteří chtějí pravý opak toho, co sociální demokraté.“
Můžeme být v klidu. Jak strana Jana Hamáčka oznámí nějakou „nepřekročitelnou linii“, můžeme se dočkat velkolepého trojskoku. Zatím tedy, pokud nás smysly neklamou, vládne s ANO koaličně ČSSD a drží se toho jako klíště.
Paní ministryně ale nestudovala v cizině zbytečně. Umí vysvětlit všechno.
Dotaz: „Nevadí vám, že jste se do čela kandidátky dostala v rozporu s pravidly strany?“
Jana Maláčová: „Ty kandidátky se prostě tvoří tak, jak se vyvíjí situace. Za mě je důležité, že členská základna v Praze mě velmi podpořila. Vím, že to bude strašně těžký úkol. Já jsem i kolegům z pražské sociální demokracie říkala, že si to nesmírně poctivě odpracuji.“
K čemu pravidla, když se situace vyvíjí. A vyvíjí se dialekticky, z rozporů vzniká nová a vyšší kvalita, jak víme z marxismu. Vznikne nepochybně tím, že Jana Maláčová bude mluvit o poctivé práci. Poctivé. Práci.
Tolik dnes z rubriky „Smějeme se s ČSSD“. O Janu Maláčovou ale strach nemáme. Kdyby se na ni náhodou nedostala funkce v příští vládě, mohla by se angažovat v pořadu Na stojáka s nějakými legračními hláškami.