Andrej Babiš (ANO) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Novinář z Magazínu Reportér Jaroslav Kmenta vydává novou knihu Babišovo Palermo I. Deník FORUM 24 přináší postupně exkluzivně několik ukázek z této publikace, která se věnuje Babišovu působení v politice. Tady je další z nich.
Tak si to shrňme. Jakou typologii lidí můžeme v ANO vidět v průběhu deseti let – 2011 až 2021.
Nejdřív se k Andreji Babišovi přimkli aktivisté a nadšenci, kteří to možná mysleli dobře. Ale ti úplně vymizeli, nebo byli upozaděni. Jednou z mála, kdo zůstal, byla pozdější eurokomisařka Věra Jourová.
Pak to byli lidé, kteří Babišovi zpočátku věřili, ale jednoduše mu nalítli. Ale docela rychle to prohlédli a utekli od něj. Jako třeba právník Milan Hulík, exprimátor Liberce Tibor Batthyány či bývalá poslankyně Kristýna Zelienková.
Potom začíná kategorie lidí, u kterých se hledá už jen velmi těžce pochopení pro to, že v ANO setrvali tak dlouho.
Pro někoho to mohou být kariéristé nebo vychytralci. Pro jiné to mohou být „zabejčenci“ – tedy lidé, kteří si sveřepě a trvale nechtěli přiznat, že vstupovat do ANO byla chyba. Do této kategorie můžeme počítat s lidmi typu univerzitního profesora Jiřího Zlatušky či poslankyně Radky Maxové. Každopádně byli u Babiše jedno či více volebních období a trpně přihlíželi, co se uvnitř strany děje.
Do kategorie billboardových tváří či lidí na jedno použití lze zařadit exministry Martina Stropnického, Roberta Pelikána či Adama Vojtěcha. Byli to jacísi „miláčkové strany“, kteří dobře posloužili, ale nakonec je Babiš zmačkal jako papír a odhodil. (Až na Vojtěcha – toho si ještě rozbalil a použil podruhé.) V Babišovi možná viděli „spasitele“, který však místo sebe obětoval je – tedy lidi, kteří v něj věřili.
Poslední tři skupiny lidí mají ode mne nálepku: nepoučitelní. Jde o loajalisty za každou cenu. I kdyby je Andrej Babiš znemožnil na veřejnosti a říkal o nich, že jsou póvl nebo blb, budou dělat, jako by se nic nestalo. K nim řadím pekaře Jiřího Bláhu z Liberce nebo zčásti i exnovináře Martina Komárka.
Dále to jsou ti nejvěrnější z věrných, kteří zůstávají při Babišovi, ať se děje, co se děje, hlavně aby s nimi zase někdy příště počítal. Sem patří například Taťána Malá či Helena Válková.
Poslední kategorií jsou „držáci z Agrofertu“ – třeba Jaroslav Faltýnek či Richard Brabec.
***
U voličů ANO to bude trochu podobné. Nejdříve to byli příznivci z euforie. Byli to lidé znechucení zejména politikou ODS a středo-pravých stran. A přáli si hlavně ze všeho nejvíc změnu.
Je pravda, že zpočátku se i díky této Babišově popularitě formovala jeho strana jako středopravicová politická síla. V roce 2013 to ve volbách nejvíce házeli ANO právě někdejší příznivci pravicových a středových stran. Lze konstatovat, že Babiš v úplných začátcích vybudoval svou stranu na populismu se špetkou středopravého politického programu.
Jenže v roce 2014 šel Babiš do vlády s ČSSD a KDU-ČSL a postupně mu odpadali právě středopravicoví voliči, kteří ho po čase prokoukli. A opustili ho také další lidé, kteří pochopili, že oligarcha v politice není žádná výhra. Jenže současně mu přibývali voliči levice, kteří dříve volili ČSSD a KSČM. „Přerod voličů“ probíhal kontinuálně. A od roku 2015 bylo již znát, že Babiš půjde do dalších voleb s jiným konceptem.
Bylo to jednoduché. Viděl, jak ztrácí své bývalé voliče, tak napnul síly na daný vývoj, tedy ho začali podporovat levicoví voliči, a to i výrazně levicová část elektorátu. To, že se jeho strategie vyplatila, potvrdily říjnové volby 2017. Bylo zřejmé, že ANO vyluxovalo část voličů sociální demokracii a KSČM, něco málo vysbíralo i u SPD a své voliče mu vehnal do náruče také levicový prezident Miloš Zeman. Od té doby bylo ANO populistická a levostředová strana.
Od roku 2017 se tak Babiš spoléhal převážně na jádro voličů, kteří ho milují, i kdyby – jak se říká – „vraždil v přímém přenosu“. Stejně tak sázel na zaměstnance státu, kteří v něm viděli potenciál stability a zvyšování příjmů. Ale ze všeho nejvíc se upnul na seniory, kterým slíbil cokoli. Na jejich přízni v roce 2021 stálo bytí a nebytí Andreje Babiše.
***
Premiér vnášel do diskuse o ideologickém směřování své strany chaos. 17. května 2018 se během rozhovoru s kolegyní Renátou Bohuslavovou ze serveru Novinky.cz rozčiloval nad označením, že ANO je populistická strana.
„To jsou jen novinářské kecy. Šel jsem do politiky, abych trochu změnil naši zemi, a celkem se mi to povedlo, protože potom by se ten tradiční zkorumpovaný systém nebránil tak, jak se brání. Protože mě nikdo nemůže zkorumpovat ani ovlivnit. To, že naši důchodci mají málo peněz, to je pravda, a já jim chci pomoct. A někdo říká levice, pravice, nemáme program. My máme program pro všechny,“ uvedl Babiš.
Na dotaz, zda právě to není špatně, reagoval slovy: „To je dobře právě. Snižuju daně, měl jsem přebytkový rozpočet, chci mít málo státu, chci digitalizaci, takže jsem pravicový.“
„Vy jste takový spasitel České republiky?“ řekla redaktorka.
„Ne, to říkáte vy,“ oponoval Babiš.
„Vy říkáte, že máte program pro všechny a všem pomůžete,“ uvedla novinářka.
„A proč ne?“ řekl premiér.
„A opravdu je možné pomoci všem?“ zeptala se ho kolegyně ze serveru Novinky.cz.
„No můžeme se o to snažit, ne? My se o ty lidi postaráme. Šel jsem proto do politiky, a pokud říkáte, že jsem populista, mně to vůbec nevadí,“ prohlásil předseda ANO.
***
Jaroslav Kmenta je členem redakce časopisu Reportér. V červnu 2021 mu vyšla kniha Babišovo Palermo – 1. díl. Druhý díl vyjde na podzim 2021.
Projekt Babišovo Palermo mapuje politický život Andreje Babiše v letech 2014 až 2021. Přináší souhrn skutečných důvodů jeho vstupu do politiky a detaily fungování strany ANO. Na rozdíl od knihy Boss Babiš, která vyšla v roce 2017 a věnovala se zejména zrodu oligarchy, jeho kontroverznímu podnikání a klientelismu, je Babišovo Palermo dramatickým popisem chyb a omylů v jeho politické kariéře. Je také o jeho metodách „zaklekávání a ojebávání“ a též o nových kmotrech ANO.
