Jaroslav Šebek FOTO: ASZ ČR / se svolením autora
FOTO: ASZ ČR / se svolením autora
Návrh na Strategický plán pro zemědělství pro dalších pět let, který připravila Babišova vláda, nepřekvapivě nahrává Babišovým firmám. V rozhovoru pro deník FORUM 24 to potvrdil Jaroslav Šebek, sedlák a předseda Asociace soukromého zemědělství. Právě Asociace, která sdružuje malé a střední zemědělce, usiluje, aby nová vláda návrh na Strategický plán upravila. Tak, aby situace byla rovnější a na dotace dosáhli i menší zemědělci, nejen agrobaroni. „Věřím, že nová vláda je rozumná, a pokud skutečně slíbili deagrofertizaci venkova, tak pro to skutečně něco musí udělat,“ říká Jaroslav Šebek.
Zveřejnili jste otevřený dopis pro premiéra. Jak s vámi nová vláda komunikuje? Zlepšilo se to ve srovnání s tou předchozí?
Určitě to není tak, že by s námi nekomunikovala, ale že by to byl nějaký zázrak, to tedy říci nemohu. Včera jsme byli u ministra zemědělství. O schůzku jsme požádali minulý týden, takže reagoval promptně. To jsme rádi, komunikace funguje. Nicméně, když jsme se ptali, s čím půjde na koaliční radu, jaká je jeho vize, tak to jsme se nedozvěděli. Řekl jen, že je to otázka celé koalice. Nemám pocit, že by s námi nechtěl komunikovat. Ale na to, jak bychom měli názorově souznít, jak jsme podporovali jejich program a tak dále, by to mohlo být i lepší.
Minulá vláda s vámi nejednala? Účastnili jste se přípravy Strategického plánu pro zemědělství?
No tak to byla samozřejmě čistě formální jednání. Zaznělo, že k přípravě plánu bylo několik desítek schůzek. Ano, byla to formální online jednání, jejichž finanční výstup ale byl představen až 29. listopadu jako hotová věc. Hlavní slovo měla vždy Agrární komora. Když jsme přednesli návrhy, tak řekli – no, to nejde, děkujeme, my to uděláme jinak. Doteď bohužel neexistuje žádná oficiální kalkulačka, kde by si každý sedlák mohl spočítat, jak to na něj dopadne, když bude schválená nová podoba. Neexistuje možná kvůli tomu, že by téměř každý klasický sedlák zjistil, že to pro něj není výhodné.
Agrární komora soustředí velký tlak na vládu, zorganizovala demonstraci s profesionálně připravenými transparenty, dokonce si zaplatila spoty v rádiu. Chystáte nějakou protiakci, kterou byste tento tlak vyrovnali?
Samozřejmě nějaká reakce z naší strany bude, podle toho, kolik našich návrhů se podaří prosadit. Ale určitě nebudeme dělat takovou nátlakovou akci. Určitě nebudeme rozesílat lidem, co mají kde říkat a kam se mají postavit, jak to svým členům posílala Agrární komora. Nějakou formu upozornění vládě pravděpodobně uděláme, musíme se o tom ale ještě poradit. Rozhodně nebudeme někde blokovat silnice, nebudeme vládě vyhrožovat, to není styl naší Asociace. Já si spíše myslím, že pokud by tedy čistě teoreticky nakonec vláda žádné hlubší změny neudělala a nevyšla vůbec vstříc našich návrhům, tak si to možná sama selská veřejnost vyhodnotí a hned při nejbližších volbách to dá jasně najevo. A to je, myslím, mnohem účinnější řešení než nějaké demonstrace. To bude koalici bolet nejvíce. A já si to skutečně nepřeju. Věřím, že nová vláda je rozumná, a pokud skutečně slíbili deagrofertizaci venkova, tak pro to skutečně něco musí udělat, teď je vhodná chvíle. Nesmí se bát, když tam oligarchové pošlou své zaměstnance, aby demonstrovali za jejich zájmy. Bohužel je to tak, že spousta lidí na té demonstraci ani nebude tušit, za co přesně tam demonstrují, a budou tam zřejmě stát často i proti svým zájmům, protože návrhy AK je paradoxně poškozují. Stojíme si jasně za naší kalkulačkou, kterou máme na našem webu a kde si každý sedlák může spočítat, co mu naše návrhy oproti plánu ministerstva zemědělství pod vedením předchozího ministra zemědělství Tomana přinesou.
Agrární komoře jde asi o hodně, vzhledem k tomu tlaku…
Nejspíš ano, ale konec světa to přece nebude. Dobré je naopak to, že se na to, co se tu léta dělo, konečně více posvítilo. Teď už to neprojde tak, jak si to někteří velcí hráči připravili. Už je jasné, že se to bude muset změnit, že se musí změnit směr a cíl zemědělských dotací. A je vidět, že někteří lidé jsou hysteričtí. Našli bychom ale mnoho příkladů, kde jsou dotace rozdělovány nefér. Například jde o tzv. dobré životní podmínky zvířat v chovech prasat – někdo dostává dotace za to, že v zimě dává prasatům temperovanou vodu. To je asi jasné, že jinou nemůže dávat, protože by zmrzla; nebo dotace za to, že čistí pravidelně chovný prostor, cože ale má být samozřejmě opět běžná věc, nebo peníze za to, že upraví typ osvětlení ve chlévě. Dá se skoro říct, že jsou to účelově vymyšlené dotační lumpárny, které je třeba změnit. Celý systém je dlouhodobě, téměř celých třicet let, pokroucený tak, aby podporoval vybrané podniky – zejména ty velké a ještě větší anebo ty, které dělají jen vybrané obory. A na číslech se ukazuje, že právě ty nejsou schopné držet konkurenceschopnost, protože se soustředí jen na jeden typ výroby, jen na řetězce, bez přidané hodnoty a vše se pak snaží dohnat vylobbovanými dotacemi. Je tu skutečně tisíc důvodů pro to, aby se stávající struktura zemědělských podniků v ČR změnila a byla více vyvážená. Samozřejmě, je správné, aby tu byly velké podniky, ale současně musí dojít k větší podpoře menších a středních, protože takové prostředí umí maximálně využívat.
V jednom z textů jste zmínil, že výstup z vašich návrhů je zlom při 1800 hektarech. Do této hranice by si zemědělci polepšili, ti větší ne. To stále platí?
Když se uplatní 30% redistribuce a částečné zastropování, tak to skutečně vychází tak, že naše návrhy jasně finančně podpoří všechny podniky až do velikosti zhruba o 1800 hektarech; a do této velikostní úrovně je to naprostá většina českých zemědělců. Ti, kteří mají více, tak budou dostávat méně. Ale na tom není nic divného. Ono podnik, který má 1800 hektarů, je skutečně již velký i v rámci Evropské unie. Nebyrokratická přímá podpora musí jít zejména pro ty malé a nejmenší. Pro větší farmy je třeba najít jiné mechanismy jejich podpor. Je třeba počítat s tím, že rozpočet společné zemědělské politiky vůči ostatním společenským agendám je stále menší, a i to znamená, že se musí něco změnit a bude se muset více zvažovat, kam ty veřejné podpory půjdou a kde mají největší společenský i podnikatelský přínos. Vymýšlet další obrovské dotace pro agrární kolosy v dnešní době, kdy stát trpí obrovským bilionovým dluhem po vládě A. Babiše, je opravdu trochu divné.
Ten aktuální Tomanův návrh by pro menší farmu o například 50 hektarech znamenal prakticky co?
Ono to bylo velmi šikovně nachystané. Především ten plán musí splnit to, co stanovuje EU. Různými přesuny a změnami pak docílili jeho tvůrci toho, že fakticky všichni zemědělci přijdou až o tisíc korun na přímých platbách na hektar pod rouškou toho, že se chce dát více peněz na takzvaná ekologická opatření. Zastropování tam také není a redistribuce jen na 10 %, což je nejnižší povinný limit z EU. Unie ale umožňuje mnohem větší podporu těch menších i středních. Podpora je v současném plánu také opět hodně sektorová, například do velkochovů prasat – na malý domácí chov prakticky nic nedostanete. Podpory v živočišné výrobě, jakož samozřejmě i jinde, se ale musí stát čerpatelnými i pro jiné kategorie podniků.
Kdyby prošlo beze změn to, co připravila Babišova vláda, pomůže to fakticky Babišovým firmám?
Určitě. A řadě dalších oligarchů. Jde o desítky, možná stovky firem. Ale drtivé většině zemědělců, zhruba 28 tisícům subjektů, by to nepomohlo. Věříme ale, že změna je již na cestě, a ASZ ČR zůstane v tomto směru aktivní, abychom konečně mohli říci, že nabízené mechanismy Společné zemědělské politiky EU skutečně budou v ČR maximálně využívané a přispějí k potřebné podnikatelské pestrosti a stabilizaci sektoru a v konečném důsledku i ke zvýšení soběstačnosti a zlepšení řady dalších okolností na českém venkově.
