Ruský vůdce Vladimir Putin s bývalým maďarským premiérem Viktorem Orbánem FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Nápad, že by se mělo začít uvažovat o vyhození členského státu z Evropské unie za kolaboraci s nepřítelem, je docela logickou reakcí na stále horší a horší výstupy maďarského premiéra Viktora Orbána. Ve svých čerstvých výrocích vygradoval svoji nenávist jako klasický dezolát a začal Evropskou unii přirovnávat k Sovětskému svazu. Učinil tak přímo při vzpomínce na sovětskou invazi do Maďarska v roce 1956, což se jeví jako obzvlášť nechutné, přičemž evropskou sedmadvacítku označil za „špatnou moderní parodii“ na Sovětský svaz.
Vysloužil si tak ostrou reakci ze špičky unijního společenství: „Nikdo nenutí Maďarsko, aby bylo součástí Evropské unie,“ vzkázal Orbánovi šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Následně se maďarský vůdce vydal na cestu do Pekingu, aby se zde bratřil s východními diktátory. Orbán je prvním unijním lídrem, který se osobně setkal s Putinem od zahájení loňské agrese a podal mu ruku. Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka logicky vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy.
Výzvu, aby Evropská unie řešila stále ostřejší rozpor mezi svými hodnotami a chováním maďarské vlády, šíří na síti X britský politolog Benjamin Tallis, který je analytikem Německé rady pro mezinárodní vztahy. Činí tak se symbolem, v němž je u maďarské vlaječky připojeno slovo OUT.
Tallis je expert, který píše pro liberální média, jako je Guardian nebo Politico.eu, a jeho výzkumné zájmy jsou zaměřeny na bezpečnostní politiku v Evropě. Zabývá se riziky pro demokracii zejména ve střední a východní Evropě. Je jenom logické, že Tallis těžce nesl odchod své země z EU. Po invazi Ruska na Ukrajinu hovoří o krizi západního konceptu liberálního internacionalismu a nutnosti ho nahradit západním „neo-idealismem“, tedy návratem k původním hodnotám, na nichž bylo vystavěno společenství demokratických zemí, ovšem v moderním provedení a aktuálním kontextu.
Je jasné, že Viktor Orbán popuzuje idealisticky myslící příznivce západního konceptu svobody. Tvrdí, že liberální demokracii maďarský lid odmítá. Je to nyní už pravda, protože Orbán ten odpor k liberální demokracii maďarskému lidu doslova vsugeroval. Jeho politika roste z kompostu temných stránek postkomunistické společnosti, a proto si tak rozumí s Andrejem Babišem. Systém, který má být alternativou k té nenáviděné demokracii, už známe. Je to řízená demokracie, která omezuje nezávislost soudů i médií a potlačuje opozici. Šikmá plocha, po níž se klouže do ruského modelu.
Lze vyhodit Maďarsko z Evropské unie, když otevřeně kolaboruje se zločineckou mocností a nepřítelem unie a NATO? Na síti X Tallisovi lidé oponují, že takový mechanismus unijní systém nemá. Vyhození státu, který se zbláznil, protože si voliči demokraticky zvolili vládu dezolátů, jak se to nyní stalo i na Slovensku, by znamenalo katastrofu pro proevropskou a prozápadní opozici. Česko v éře Miloše Zemana a Andreje Babiše se již také ocitlo na šikmé ploše. I náš se zbláznil a zasloužil by si vyhození z EU, na což se tu cudně zapomíná. Ale bylo to právě členství v západních strukturách, které nám významně pomohlo bránit demokracii a základy právního státu. Bez EU by lidé jako Orbán a Babiš ztratili zábrany. A také Fico, který rozpoutal mimořádně odporné antizápadní tažení ve slovenské společnosti, stále vykazuje zbytky lidskosti prakticky jenom z pragmatické potřeby udržet Slovensko ve výhodném spolku EU.
Takže věc je těžká. Tallis má pravdu v jedné základní věci. Tlak evropských lídrů na země, jež procházejí psychickou nemocí, je nutné zvýšit. Protože jinak by byla EU bezmocná a bezbranná. Orbán by měl vědět, že existuje červená čára, za níž zajít nesmí. A jde to vyžaduje tvrdost a rozhodnost. Borellův výrok, že Maďarsko v EU nikdo nedrží, je třeba přivítat. V tom je totiž právě ten principiální rozdíl od sovětského impéria. Když chtěl někdo z něj vystoupit, přijely ruské tanky. Maďarské i naše vlastní zkušenosti z let 1956 a 1968 jsou tak drsné, že by tu neměl být žádný prostor pro paralely s Evropskou unií.
