Bývalý premiér Andrej Babiš a dosluhující prezident Miloš Zeman jsou ničitelé české demokracie FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Andrej Babiš od počátku stavěl svoji kampaň jako referendum o vládě. Vytvářel iluzi, že ji dokáže zastavit a zásadně korigovat její domácí i zahraniční kurz. V samotném závěru postavil prezidentskou volbu jako referendum o vlastní osobě a drtivě prohrál. Zároveň tím skončila éra Miloše Zemana.
Česká republika zažila nejšpinavější volební kampaň v polistopadové historii. Babiš a jeho tým si byli dobře vědomi, že první kolo nedopadlo podle očekávání. Tušili, že náskok 1,3 milionu hlasů pro čtveřici kandidátů, kteří vzápětí podpořili Petra Pavla, se bude špatně stahovat.
Špinavá kampaň
Proto marketéři ANO zvolili konfrontační tón se dvěma cíli: odradit od účasti ve druhém kole voliče poražených kandidátů a mobilizovat nevoliče, kteří jinak k volbám nechodí.
Druhý den zaplavily zemi dezinformační billboardy vyvolávající strach z generála, který chce údajně zavléct Česko do války a společně s vládou si nepřeje mír. Babiš a jeho tým strach z války ještě přiživovali a mylně vyvolávali zdání, že se nás válka vůbec netýká a lze ji snadno ukončit.
Tento koncept skončil fiaskem a naopak mobilizoval více lidí z opačného tábora. Důvodů bude víc, nejen silně přestřelené billboardy, které příliš pozdě zkritizoval i Babiš jako odpovědnost volebního štábu. Sám je přitom musel odsouhlasit.
Hrubé chyby
Babiš v závěru kampaně udělal řadu hrubých chyb. Nejprve oznámil, že by jako prezident nepodpořil naše spojence Polsko a Pobaltí, pokud by byly napadeny ruským agresorem. Válečný konflikt na Ukrajině ukazuje, že to není jen hypotetická otázka a zodpovědní státníci s ní musí počítat.
Tento výrok zazněl v debatě v České televizi, kam Babiš přišel na poslední chvíli a dnes toho jistě lituje. Vyvolal tím mezinárodní skandál. Retušovat ho musel i prezident Zeman po jednání s polským protějškem Andrzejem Dudou, ale bylo patrné, jak je mu to žinantní a musel se od svého favorita distancovat.
Další chybou byl Babišův vzkaz Okamurovi, že by nikdy nevzal do vlády hnutí SPD. Krátce předtím se přitom neúspěšně pokoušel o jeho přímou podporu a tento opoziční rozkol jistě způsobil úbytek části potenciálních voličů.
Babišovi neprospěla ani otevřená podpora komunistů a bizarní snaha zapřít videorozhovor s rigidním neostalinistou Josefem Skálou, s nímž si výborně notovali. Nepomohla mu ani podpora „vlasteneckých“, ve skutečnosti obskurních prokremelských spolků typu Trikolory a hnutí PRO advokáta Jindřicha Rajchla.
Průřezová podpora Pavla
Přesto je konečný výsledek překvapivě jednoznačný. Tentokrát se přesně trefily průzkumy a sázkové kanceláře.
Zkrachovaly pokusy Babišova týmu postavit proti sobě venkovské oblasti a velká města, zejména Prahu, i když v hlavním městě utrpěl debakl se čtvrtinou získaných hlasů.
Výsledky ukazují, že Pavlova podpora je průřezová a celkově uspěl nejen ve městech všech velikostí, ale i v menších obcích. O to je Babišova porážka v referendu o své osobě hořčejší a potupnější.
Porážka Hradu
Volby mají však ještě jednoho poraženého, odcházejícího prezidenta Miloše Zemana. Otevřeně dával najevo podporu Babišovi a vyzdvihoval jeho údajné politické zkušenosti. Jeho kandidát ovšem právě v této kategorii vyhořel jako naprostý amatér.
Zeman se pokoušel ovlivnit volební výsledky ještě krátce po odevzdání hlasovacího lístku. Vyzval svých 2,85 milionu voličů, kteří mu dali hlas před pěti lety, k volbě svého favorita. Marně. Babiš zaostal za jeho výsledkem o téměř půl milionu hlasů.
Zemanova podpora jistě nebyla zadarmo. Jeho polomafiánské okolí si vyhodnotilo, že bude nejsnadnější uzavírat dohody s oportunistickým oligarchou, který pružně mění kabáty a názory podle situace. Nepochybně by se týkaly i prověřování hospodaření hradní kanceláře a snahy udržet některé významné posty v nové konstelaci. To teď padá.
Sázka na kontroverzního chaotika nevyšla, za což si Babiš do značné míry může sám. Zeman znovu prokázal, jak často a hluboce se v politice mýlil, protože jeho voličská podpora je dávno za zenitem.
Zemanova éra končí stejně neslavně jako Babišův volební propadák. Česká republika má naopak po dlouhé době naději na důstojný výkon funkce hlavy státu.
