Žijeme v naprostém blázinci. Prezidentští kandidáti Petr pavel a Danuše Nerudová v předvolebních debatách ani zdaleka nepoužívají argumenty které jim jako na stříbrném podnose naservíroval Andrej Babiš. Nevmetou mu jeho skandály, nepřipomenou jeho problematickou minulost. Jako by se toho snad báli.
Dnes už víme, že se Agrofertu podařilo prosadit názor, že nemáme být „antibabiš“. Soupeři Andreje Babiše mlčí o Babišově minulosti, je to tabu. Netroufnou si mu třeba připomenout, že nechal spálit konkurenčnímu sedlákovi jeho pole. Nepřipomenou ani to, že si koupil na cestu k moci nejvýznamnější noviny a jejich weby. Všechno je zapomenuto. Lovochemie, Unipetrol i Kostelecké uzeniny. Všude tam šlo o nepřátelské převzetí nebo vytunelování firmy.
V každé normální zemi by to bylo naopak téma číslo jedna. V každé normální zemi by Babiše protikandidáti konfrontovali s jeho skutky při dobývání ekonomické moci.
Tady děláme, že se nic neděje. Nic se nestalo. Jsme v zemi ušlechtilých krasoduchů a žádná svinstva nám nestojí v debatě za řeč, když se jich dopouštěl dostatečně bohatý člověk.
Debata Petra Pavla a Danuše Nerudové s Andrejem Babišem působila jako diskuse pejsků s tygrem. Trochu štěkají, ale jinak jsou hodní. Skoro nic si k němu nedovolili. Sem tam trochu zavrčeli, ale nic vážného neřekli. O jeho minulosti asi nic špatného nevědí, vybavují si jeho skandální chování v roli premiéra při covidu, ale nemají připravenou žádnou zásadní konfrontaci.
Ohledně politických témat se drží jen v mezích svých známých stereotypů. Jsou hodně pro Ukrajinu, hodně pro dojemný veřejný vztah k Václavu Havlovi. Znamená to, že jejich stratégové nezjišťovali vůbec nic o tom, v jaké zemi se jejich možní voliči účastní voleb. Je to naprostá absurdita.
Možná si vážně myslí, že v prezidentské volbě se mají říkat fráze a nemá se bojovat. Tomu by odpovídalo i to skandální nevyužívání televizního času.
Doufejme, že Babiš prohraje. Ale dalo se pro to udělat víc.