Tomio Okamura (SPD) FOTO: ČTK / Ožana Jaroslav
FOTO: ČTK / Ožana Jaroslav
I přes obavy z narušení demokratického systému trvají prezidentští kandidáti na své nadstranickosti. Podle nich je potřeba respektovat a ctít ústavu. Prezidentští kandidáti, které oslovil deník FORUM 24, se tak shodují v odpovědi na otázku, zda by v případě vítězství hnutí SPD pověřili Tomia Okamuru sestavením vlády.
Podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové má prezident povinnost bezodkladně pověřit sestavením vítěze voleb nebo osobu s největší šancí na získání důvěry pro svoji vládu v poslanecké sněmovně. Hlava státu má dodržovat ústavu, která mu jasně definuje, jak v dané věci postupovat. „To bych ctila – tedy ano, pověřila bych i pana Okamuru, pokud by tyto podmínky splnil a hnutí SPD by nebylo zařazeno mezi extremistické strany,“ odpověděla. Zároveň také zdůraznila, že by po celou dobu jejího mandátu vždy usilovně hájila svobodu, demokracii a lidská práva.
Generál Petr Pavel považuje Tomia Okamuru v roli premiéra za bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Snažil by se tedy takovému scénáři předejít s předstihem. „Po volbách by mým cílem by bylo, abychom co nejdřív měli stabilní vládu, tedy takovou, která se bude celé volební období opírat o většinu ve sněmovně,“ řekl s tím, že by jejím sestavením pověřil kandidáta, který má šanci získat hlasy alespoň 101 poslanců, tak jak to předpokládá ústava. „Pokud by opravdu došlo k tomu, že tímto kandidátem bude Tomio Okamura, pak bych respektoval vůli občanů,“ řekl bývalý náčelník vojenského výboru NATO.
Senátoři Marek Hilšer a Pavel Fišer zdůraznili, že by prezident měl sestavením vlády pověřit vítěze voleb a toho, kdo získá jasnou většinu ve sněmovně. Ve svých odpovědích oba kandidáti zvážili další možnosti. „Mezi tímto okamžikem a jmenováním vlády je prostor k vyjednávání pro všechny politické síly v zemi otevřený. Prezident si nemůže uzurpovat právo interpretovat vůli voličů po svém,“ řekl Hilšer. Případné dilema, které může nastat, pokud ve volbách zvítězí politická síla, jejímž cílem je poškodit demokratický systém, není podle něj ani třeba takto personifikovat. Pavel Fišer je toho názoru, že pokud by existovaly alternativy, například možnost jmenovat koalici, pak by jako prezident musel dát přednost takové politické reprezentaci, která neohrozí naše spojenecké závazky a bude rozvíjet spolupráci v rámci NATO a Evropské unie.
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima tuto situaci komentuje s lehkou nadsázkou. Je to podle něj stejné jako řešit, zda by pověřil sestavením vlády Dlouhého, Širokého nebo Bystrozrakého. „Prezidentská volba je vážná věc, nezlehčujme ji nerealistickými otázkami. Znám více lidí, které bych nepověřil sestavením vlády,“ vyjádřil se bývalý poslanec.
Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných, podle svých slov nevidí důvod k nejmenování Tomia Okamury, pokud by se stal legitimním vítězem voleb se šancí sestavit funkční vládu; stejně tak i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Právo na první možnost při sestavování vlády dle ústavních zvyklostí dostává vítěz voleb. Je to ústavní zvyklost, která má svou logiku, a jsem přesvědčen o tom, že je třeba ji ctít,“ vysvětlil šéf odborů. Podnikatel Tomáš Březina by předsedu SPD podle svých slov do funkce dosadil pouze v případě, že by jeho strana dosáhla odpovídajícího volebního výsledku.
Podnikatel Karel Janeček by tak učinil, pokud by nebylo matematicky možné sestavit žádnou jinou vládu. „Z pozice prezidenta bych cítil povinnost dostát své nadstranickosti a takovou vládu jmenovat. Prezident musí respektovat vůli voličů,“ vysvětlil a dodal, že z takového výsledku by nebyl nadšený.
Deník FORUM 24 oslovil také prezidentského kandidáta a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Na dotaz však neodpověděl.
