V politických kuloárech se stává téma spojování demokratické opozice stále naléhavějším. Když se ukázalo, že menší strany potřebovaly v minulých volbách k zisku mandátu více než dvojnásobek hlasů, připravili lidovci vlastní návrh na změnu volebního systému. Jejich nový předseda Marian Jurečka mluvil v rozhovoru pro deník FORUM 24 o probíhajícím jednání.
Pane předsedo, oznámili jste spolupráci se STAN a SNK ED ve středních Čechách, kde chystali starostové donedávna koalici s TOP 09. Může se situace měnit podobně rychle i v celostátní politice? Jak probíhají vyjednávání?
Tak po svém lednovém zvolení jsem se postupně sešel se všemi předsedy demokratických opozičních stran s výjimkou Ivana Bartoše (Piráti), kde na termín schůzky stále čekám… A bavili jsme se hned o několika tématech včetně případné formy spolupráce. Znovu jsem opakoval, co jsem říkal před sjezdem, během něj i po sjezdu, a to, že tu možnost nevylučuji. Ale nyní vidím jako primární najít společnou představu o změnách volebního zákona. Za KDU-ČSL je ta novela předložená a jde i o jeden z důležitých klíčů pro to, aby mohla spolupráce vůbec dopadnout. A pak je zde i návrh ministra vnitra, takže jsem jednal o možnostech i s panem Hamáčkem.
Proti návrhu se ale staví i část opozice. Proč se vám stále nedaří přemluvit ODS?
Já musím říct, že naše jednání s panem Fialou po sjezdu bylo ve velmi přátelské atmosféře. A také velmi konstruktivní. Deklaroval, že jsou jako ODS připraveni jednat o parametrech na změnu volebního zákona.
Co by se stalo, kdyby se to nepodařilo? Neměli byste nejdříve vycházet z aktuální situace?
Tak my tu řešíme dvě věci… Jednak otázku načítacího kvóra, které je nesmyslné, dokonce je úplně nejvyšší v Evropě. I na Slovensku mají tyto věci nastavené podstatně otevřeněji pro to, aby ta spolupráce stran mohla probíhat.
A pak je tu druhá věc, a to naprostá deformace síly voličského hlasu jednotlivého občana, která není rovná. Například občan v Karlovarském či Libereckém kraji volí a jejich hlas se vůbec nepřepočte na jakýkoliv mandát, protože tam hranice pro zisk mandátu leží třeba i nad 12 procenty. Je velmi důležité, jestli tyto parametry dokážeme vůbec změnit. Až následně se otevírá možnost bez jakýkoliv legislativních limitů a velkých rizik hledat cestu ke koaliční spolupráci.
Prozatím jste deklaroval, že chcete samostatně definitivně opustit pět procent. Opravdu tomu věříte?
Ano. Věřím tomu, že má KDU-ČSL na to, aby se dostala v následujících dvou letech k osmi procentům. Nevidím důvod, proč bychom měli na toto rezignovat.
Nemohlo vám nyní ublížit, že jste jako nový předseda nevyloučil vládu s hnutím ANO?
Nikdo nemůže tušit, co bude za dva roky… Nejenom my, ale i ODS spolupracuje s hnutím ANO už nyní na komunální úrovni.
Necítíte rozdíl u celostátní politiky?
Jako člen předsednictva jsem před volbami 2017 řekl, jaké jsou naše limity pro koaliční spolupráci. Platilo to tehdy, platí to dnes a bude to platit i v budoucnosti.
Ano, mezi nimi i vláda s trestně stíhanou osobou. Ale myslíte, že může fungovat hnutí ANO bez Andreje Babiše?
To si musí zodpovědět hnutí ANO. Ale já si umím představit variantu, kdy nemusí být Andrej Babiš za dva roky superlídr tohoto hnutí… Nemusí být ani aspirantem na premiéra, ani člena vlády, ale může to být někdo jiný, kdo převezme jeho štafetu.
Vraťme se ještě ke spojování. Petr Pithart mluvil v rozhovoru o překážce s tím, že je těžké to vysvětlovat v Jihomoravském kraji. Váš názor?
Při vší úctě k Petru Pithartovi si nemyslím, že by bylo argumentem, že by se něco špatně vysvětlovalo na Moravě. Například v našem kraji jsme poměrně silná strana, a přesto vytváříme spolupráci s TOP 09, Stranou zelených a lokálním hnutím. Jsou to přitom stále ti samí voliči, kteří o tom rozhodují. Takže kdyby byla pravda, co říká Petr Pithart, tak nevzniknou ani koalice na krajských úrovních.
A co je tedy podle vás hlavní překážkou?
To, čeho se obávají lidí, a sice, abychom neopakovali rok 2017. To je velké ponaučení i pro členskou základnu. Troufnu si říct, že jsem byl v té době motorem podporujícím koaliční spolupráci uvnitř předsednictva, byl jsem přesvědčen, že tu koalici dokážeme vytvořit. Ale stejně se to nakonec nepovedlo, protože jsme narazili na ty legislativní a technické limity.
Ale chápu, že to takto veřejnost nevnímá. A stejně tak Petr Pithart, protože nikdy nebyl u vyjednávání, kdy by musel řešit tyto legislativní problémy. Ale já jsem tam seděl. Dneska jsem daleko větší realista. Nechci lidem slibovat něco, co nakonec nepůjde. Snažím se ty překážky překonávat. Nevymlouvám se na to. Kdyby tomu tak bylo, tak neobcházím ostatní předsedy stran a nesnažím se s nimi domluvit na tom, jak některé parametry toho volebního zákona změnit.
Mrzelo vás, že pan Pithart podpořil ve volbě předsedy Jana Bartoška?
Nemrzelo. Je to jeho rozhodnutí. Pro korektnost řeknu, že mi následně napsal e-mail, kde mi některé své postoje vysvětlil, a uvedl, že je stále lidovcem s tím, že zůstává kdykoli připraven pomoci, pokud bude moct.
Na tiskové konferenci jste představoval středočeskou koalici po boku šéfa STAN Víta Rakušana. Prospěla vztahům i obměna vedení?
Oba jsme s Vítkem byli u všech jednání a máme spolu doposud velmi dobrý vztah. Myslím si, že je ta personální konstelace dobrá. Když vzpomenu Markétu Pekarovou Adamovou a stejně tak, když se bavím s Petrem Fialou, nemáme žádné osobní animozity, které by na této úrovni něčemu bránily.
První část rozhovoru, o volbě ombudsmana a demonstracích Milionu chvilek, si můžete přečíst zde.