ROZHOVOR / „Nesouhlasíte s Talířem? Kandidujte! Chci zvednout zájem o politiku a Evropu,“ apeloval v rozhovoru pro deník FORUM 24 František Talíř (KDU-ČSL), první náměstek hejtmana Jihočeského kraje, který byl zvolen za dvojku lidovecké kandidátky do voleb do europarlamentu. Přiblížil vyjednávání o koalici SPOLU a proč by ODS měla přestoupit do frakce EPP. Prozradil, proč si myslí, že je Evropa zkostnatělá, na co dojíždí náš demokratický systém a jak v souvislosti s kandidaturou na europoslance a nadcházejícími krajskými volbami hodlá přistoupit ke své pozici náměstka, přičemž zkritizoval kumulaci funkcí.

Čím jste si podle vás tentokrát získal své kolegy z KDU-ČSL? V roce 2019 jste v primárkách skončil na šestém místě a díky preferenčním hlasům jste se dostal na místo čtvrté.

Myslím, že je tam důvodů více, hlavně jde o návaznost z kampaně roku 2019, kdy viděli, že jsem se s řadou dobrovolníků snažil dát do kampaně veškeré síly. Tentokrát to mám v plánu zopakovat a ještě znásobit.

Kandidátka KDU-ČSL je, řekněme, uspokojivě společensky korektní. Byl to záměr?

Určitě ne. Proces primárek trvá měsíce, byly tam nejrůznější faktory, přibyla kandidatura Pavla Fischera. Do poslední chvíle nikdo nevěděl, co z toho vznikne, ani nikdo ze zkušených matematiků. Samotné nás překvapilo, jak moc vyvážené to je.

Rozdělujete si podle toho úlohy, kdo bude která témata komunikovat?

Kandidátka je celorepubliková, každý z nás oslovuje jinou generaci vzhledem k věku i rozdílným tématům. Nastavení nás teprve čeká, musí dojít k vyvážení a synergii.

Jaká jsou vaše hlavní témata, se kterými jdete do europarlamentu?

Je to životní prostředí, které mám na starosti i u nás v Jihočeském kraji. Nyní jsem koncovkou různých opatření, která z Bruselu přicházejí, a vidím, jak fungují v praxi. Kdybych byl v Bruselu na začátku procesů, mohl bych je pomoci nastavit.

Druhým tématem je pro mě Ukrajina. Pomoc, ale i integrace do Evropské unie a NATO. Na regionální úrovni se snažím dělat, co umím, proto jsem i koordinoval navázání partnerství Jihočeského kraje s Mykolajivskou oblastí, která je válkou hodně zničena. Zároveň jsem se na Ukrajině přesvědčil, že i ona výhledově může pomoc nám, a to nejen politicky, ale například v souvislosti s digitalizací a bezpečností.

Dříve jste mi řekl, že evropskou politiku vnímáte jako ideovou a lidovci v ní musí posílit. V čem jsou tedy její slabé stránky?

Především je nás málo. Zatímco křesťanští demokraté v Německu, Rakousku nebo v Holandsku jsou schopni být velmi silnou politickou stranou, u nás se pořád pohybujeme kolem hranice pěti procent. To není nic nového, ale je to škoda a je to dlouhodobý úkol. Je zásadní, zda se budeme postupně koncentrovat jen na základ a klesat, nebo budeme schopní dělat efektivní politiku a dobře komunikovat jako například Jan Grolich na jižní Moravě.

V čem byste dokázal přispět vy sám?

Síly se musí vždy skládat a já nabízím nejen energie mladého člověka, ale i svá témata, know-how z předchozích kampaní a kolektivní mindset. V minulých volbách to byly stovky dobrovolníků a šlo o nám o společnou věc. Když do toho jdeme jako parta, táhneme za jeden provaz, dějí se zázraky. Když má člověk mentalitu, že chce sílit, a ne potřebu si zachránit vlastní křeslo, pak skutečně sílí a může vítězit. To je můj vklad, který mohu pro KDU-ČSL do eurovoleb přinést.

Potřebuje podle vás europarlament mladší lidi?

Určitě. Jeden z mnoha důvodů, proč do toho jdu, je můj dojem, nechci generalizovat, že řada stran k tomu dříve přistupovala stylem „pošleme tam politiky na důchod“. Mám respekt ke zkušenostem, ale v europarlamentu a vlastně všude mají být zastoupeny všechny generace. Lidé totiž přirozeně komunikují témata, která jsou jim bližší.

S čím v Evropském parlamentu nejste spokojený?

Nejsem spokojen s tím, že europarlament stále nemá zákonodárnou iniciativu. Líbila by se mi větší emancipace, přeci jen je to přímo volený orgán. Zároveň si myslím, že nejen parlament, ale Evropa jako celek je trošku zkostnatělá, možná málo akceschopná. Naštěstí v rámci válečného konfliktu rozhodnutí běží rychleji, než by se dalo očekávat, ale to, že se objeví stát jako Maďarsko, který pro své zájmy brzdí všechny ostatní, si říká o reformu unie jako celku.

Mělo by se podle vás v unii upustit od jednotného hlasování?

Za určitých podmínek ano. Bylo by potřeba správně nastavit limity, kolik procent hlasů je potřeba ke správnému zastoupení v rámci států a evropské populace, kde bude kvalifikovaná většina, a také, aby malé státy nebyly přehlasovávány. Nicméně v rámci efektivity, abychom se byli schopni někam posunout, není podle mě se stoupajícím počtem členských států možné udržet jednotný souhlas ve všem.

Řekl jste, že preferujete, aby šli lidovci do eurovoleb samostatně, přičemž ve straně̌ je to půl na půl… možná převyšuje názor pro samostatnost. Proč to preferujete?

Podle mě jde primárně o hodnoty. My jsme křesťanští demokraté a nesmíme zapomínat, že právě křesťanští demokraté jako Robert Schuman, Konrad Adenauer nebo Alcide De Gasperi stáli na začátku evropské spolupráce po válce a byli proevropští a konstruktivní. Takový jsem i já, i lidovci. Pořád dodávám, když se rozhodneme jít ve SPOLU, budu hájit koalici.

Nebylo by lepší jít v koalici vzhledem k povědomí české společnosti o politice? SPOLU je zavedená značka. Nebylo by to pro lidi srozumitelnější?

Možná ano, jsou různé argumenty pro jako toto a proti mimo jiné, že patříme každý do jiné frakce. Ani jedna varianta není stoprocentně dobrá nebo špatná. V rámci diskuzí KDU je potřeba vydefinovat, kde převažují pozitiva, a pro tu variantu se rozhodnout.

Řekl jste, že by podmínkou mohlo být přestoupení ODS do frakce EPP. To je podmínka vaše, nebo strany?

Myslím si, že by to mělo být spojeno s touto srozumitelnou deklarací, a neříkám, že je to nepřekročitelná linie. Vždy si představuji, co budeme lidem na ulici odpovídat. Vzhledem k našim hodnotám je proevropské a konstruktivní zejména EPP, proto by podle mého bylo správné, aby ODS deklarovala, že je připravena být součástí frakce EPP, a pro mě to bude na podzim, až budeme hlasovat, jednou ze zásadních věcí.

A co si myslí vaši kolegové?

Diskutujeme o tom ve vyjednávacích týmech. Máme platná usnesení a bavíme se s těmi, kteří jsou připraveni být členy EPP.

Co kdyby měla ODS stejnou podmínku?

Je to jednoduché. Jsem lidovec a vždy budu.

Osobně vím, že bych nikdy nebyl europoslancem jiné frakce než EPP. Jsme momentálně nejsilnější proud v rámci Evropy a já z něj určitě vystupovat nebudu.

Proč by měla ustupovat ODS?

Vycházím z toho, že dříve byli součástí EPP a nevím, jestli je ECR po odchodu Velké Británie pro ně i nadále nosnou platformou. Myslím, že i oni vedou diskuzi, kam po dalších eurovolbách patřit, protože ECR je výrazně menší frakcí než EPP a nemám zprávy o tom, že by se do této frakce hrnuly nějaké nové strany. My ale definitivně neklademe nějakou podmínku. Pokud si v ODS řeknou, že chtějí být součástí EPP, dveře pro diskuzi a spolupráci se otevírají o to víc.

Pokud si v ODS řeknou, že chtějí být součástí EPP, dveře pro diskuzi a spolupráci se otevírají o to víc.

Jednáte o nějakých dalších podmínkách?

Teď ne. SPOLU je hodně postavené na tom, že tam jsou všichni dobrovolně, a není o tom, že dva přehlasují jednoho. Vždy to musí být win-win-win situace pro všechny tři, a i proto nevedeme separé jednání zvlášť s ODS a zvlášť s TOP 09.

Jak by mohl vypadat společný program SPOLU?

Program je pro mě vždy důležitější než personálie. Klíčové je pro mě budovat Evropu a řešit aktuální problémy. Myslím, že by měl být stavěn hodně proevropsky a zeleně. To slovo tahá za uši, ale říkám racionálně zeleně, protože je to jedna z velkých výzev, které nás v budoucích letech v Evropě čekají, a myslím, že je to výzva stále srozumitelnější.

Pro mě je pak klíčový otevřený postoj vůči vstupu nových členských států do EU, zejména Ukrajiny, ale i Moldavska a Balkánu, kde je podle mě naopak jednotná linka. Víme, že se neshodneme na sto procentech, ale pokud tam témata jako životní prostředí a zahraniční politika otevřená vstupu Ukrajiny budou, budu schopen pro něco takového hlasovat.

Nedávno byly zveřejněny statistiky absence europoslanců na hlasovacích dnech. Co na ně říkáte?

Kumulaci funkcí kritizuji na jakýchkoliv úrovních, mimo jiné vám to bere čas vykonávat mandát na sto procent a setkávat se s lidmi, pro které politiku děláte. Nebýt na hlasování je chyba, od toho jste primárně zvolen. Za sebe říkám, že případný mandát europoslance nebudu kumulovat s jinou uvolněnou funkcí.

Za sebe říkám, že případný mandát europoslance nebudu kumulovat s jinou uvolněnou funkcí.

V červnu budou eurovolby a hned na podzim volby krajské. Takže neplánujete pokračovat na kraji jako případný lídr?

Rozhodl jsem se, že o pozici lídra do krajských voleb usilovat nebudu. Z aktuální zkušenosti vidím, že to je práce na více než jeden úvazek a kombinovat ji s mandátem europoslance zkrátka nejde. Chci jít naplno do eurovoleb a nechci k tomu jet béčkovou kampaň do kraje coby lídr. Nebylo by to podle mě fér ani vůči voličům. Zkrátka, politik by si měl vybrat vždycky jednu židli.

Na krajské kandidátce ale budete?

O tom se budeme bavit na podzim. Je možné, že se tam objevím v rámci kontinuity, to dává smysl. Je rozdíl být uvolněný náměstek a zastupitel. To se podle mě nevylučuje a dá se to zvládnout.

A zvládnete dělat kampaň do Evropského parlamentu společně s prací na kraji?

Budu to mít nastavené tak, abych kampaň dělal ve volném čase a náměstkovský mandát vykonával na sto procent jako doposud.

Jak bude kampaň vypadat?

Chtěl bych, abychom se u toho hýbali. Před krajskými volbami 2020 jsme připravili Hejtmantour, při které jsme jeli po jižních Čechách na kolech asi 650 km a zastavovali jsme po městech a vesnicích na besedách. Vycházím z toho, že kamkoliv budu pozván, dorazím a rád budu povídat o Evropě, integraci a potřebě se politicky angažovat. Eurokampaň má potenciál mluvit s lidmi, proč jít do politiky, což je potřeba. Jestli náš demokratický systém na něco dojíždí, pak na to, že je málo lidí ochotno se angažovat v rámci stran, na kterých systém stojí. Nejde o „volte Talíře“, ale „nesouhlasíte s Talířem? Tak taky kandidujte.“ Chci zvednout zájem o politiku a Evropu.

Chci zapojit dobrovolníky a jednou ze základních sil kampaně budou Mladí lidovci. Přál bych si, aby to nebylo jen o rozdávání letáků, ale aby se lidé sami rozvíjeli. Na kandidátce je nás Mladých lidovců více, třeba třeba Ondřej Mikmek, Adéla Chamrádová nebo Václav Pláteník. Chci, aby se mohli více vyprofilovat a posloužilo jim to k další politické cestě.

Máte slogan?

Jedním z nich je „Kdo se bojí, nesmí do Bruselu“ a vychází to z toho, že už nemůžeme mít tu pětiprocentní mentalitu, ale alespoň desetiprocentní, spíše vítěznou. Ještě s tím budeme pracovat a vždy se dá dobře hrát se jménem Talíř.

Vybrala jsem pár témat, o kterých se v nedávné době v Evropském parlamentu hlasovalo. Jak byste v následujících případech hlasoval vy?

Istanbulská úmluva. Ratifikace Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí́ a násilí́ vůči ženám.

Ne v tomto znění. S několika odstavci se neidentifikuji, ale to neznamená, že říkám ne tomuto tématu.

Směrnice o zlepšení pravidel EU pro legální migraci a statut dlouhodobého pobytu v EU prostřednictvím lepších práv na pobyt a pracovní příležitosti.

Ano, migraci je potřeba řešit konstruktivně. Přístup „zavřeme hranice a dělejte si, co chcete“ je mi bytostně cizí.

Nařízení proti odlesňování.

Ano.

Nařízení o zvýšení kontroly emisí skleníkových plynů.

Tam bych se zdržel. Téma je klíčové, ale jestli ho zazdíme nastavením nesplnitelných limitů, pleteme si provaz, na kterém se pověsíme.

Zákaz spalovacích motorů.

Záleží, od jakého data, nyní bych hlasoval proti.

Gender pay-gap. Směrnice o zavedení transparentnějšího vyplácení odměn

Ano.