KOMENTÁŘ / Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dlouhodobě prosazuje pro Čechy žijící v zahraničí možnost volit i korespondenčně. Zkraje příštího roku se vládní pětikoalice chystá i přes silný odpor opozice korespondenční volbu ve sněmovně prosadit, aby šlo takto volit už ve sněmovních volbách v roce 2025. Je to rozhodnutí správné a antisystémové útvary budou pochopitelně zase řádit.
Ministr Rakušan v rozhovoru na iRozhlas.cz očekává odpor od ANO a SPD. Konstatoval, že „SPD má aspoň dlouhodobý a konzistentní názor“ a byli proti vždycky. Babišovo ANO ovšem provedlo otočku o 180 stupňů. Kdysi mělo korespondenční volbu dokonce ve svém vládním programovém prohlášení, ale najednou nějak prozřeli a přebrali argumentaci a politiku SPD.
Dá se tedy očekávat tuhý boj a další spacákové bitvy a po případném schválení ještě stížnost opozice u Ústavního soudu. Podle Rakušana tomu tak ale bylo i v jiných zemích a korespondenční volba nakonec uspěla.
Důvody opozičního odporu jsou celkem průhledné. ANO, SPD a některé další strany, které naštěstí ve sněmovně nejsou, tuší, že lidé žijící v zahraničí tyhle pseudovlastenecké populistické slibotechny volit nebudou, protože se o sebe umí postarat sami. Podle Rakušana je v zahraničí přibližně 600 tisíc Čechů a možnost hlasování na dálku by mohla využít asi tak polovina z nich. To je skutečně hodně a v situaci, kdy volby (nejen u nás) dopadají často velmi těsně, by tyto hlasy mohly být rozhodující. Takový Tomio Okamura, který hlásá přímou demokracii, aniž by ji zavedl ve své straně, chce prostě některým občanům účast na volbách ztížit. Přítel lidu Andrej Babiš je na tom stejně.
Záminkou nechuti k novince (kterou mají v USA už od dob jejich občanské války) je údajná nemožnost dodržet zásadu tajného hlasování. Málokdo věnuje tři minuty hledání na internetu, aby se dozvěděl, jak se to jinde řeší.
Ministerstvo vnitra už v roce 2019 píše, jak takový postup, osvědčený v zahraničí, může vypadat: „K zajištění tajnosti volebního práva se korespondenční hlasování provádí zpravidla doručováním dvou obálek. S hlasovacími lístky budou proto voliči doručeny dvě obálky, identifikační lístek, na němž budou uvedeny voličovy identifikační údaje, na základě kterých ho příslušná okrsková volební komise bude schopna ztotožnit, a návod na provedení hlasování. Volič pak doma vybere (případně i upraví) zvolený hlasovací lístek a vloží ho do úřední obálky. Úřední obálku spolu s identifikačním lístkem vloží do druhé, doručovací obálky, kterou zašle prostřednictvím pošty nebo jiného subjektu zpátky volebnímu orgánu,“ popisuje ministerstvo postup.
Co se děje dál?
„Příslušný úřad obdrženou doručovací obálku uschová a v den voleb ji předá okrskové volební komisi. Ta po ukončení hlasování z ní nejprve vyjme úřední obálku a identifikační lístek a podle údajů na identifikačním lístku učiní u příslušného voliče záznam o hlasování. Následně vhodí úřední obálku do volební schránky, kde se smísí s ostatními úředními obálkami. Poté bude přikročeno k samotnému zjišťování výsledků voleb v okrsku.“
Může se objevit námitka, že i přes listovní tajemství by někdo mohl obálku otevřít a dozvědět se, koho chce volič zvolit. To se samozřejmě může stát, ale pokud někdo tomuto způsobu nebude důvěřovat, prostě ho nepoužije. Je to jen možnost a řada lidí se svými preferencemi stejně nijak netají. Vadí jim ale, že je někdo chce chránit, byť o to sami nemají zájem. Prostě chtějí volit a nemuset kvůli tomu putovat třeba stovky kilometrů na ambasádu.
Komplikovat občanům jedno z jejich základních práv je protidemokratické. Že se o to pokoušejí staré známé firmy, které na občany přes hezká hesla ve skutečnosti kašlou, nepřekvapuje.