Vladimir Putin FOTO: Pixabay/stux
FOTO: Pixabay/stux
„Ten, kdo povede v oblasti umělé inteligence, bude vládnout světu,“ prohlásil Vladimir Putin v projevu, kterým zahájil ruský školní rok 2017. O šest let později zůstává Rusko v této oblasti pozadu. Brzdí ho mezinárodní izolace a vlastní strukturální problémy.
Ben Dubow, spolupracovník Center for European Policy Analysis, v článku na The Moscow Times vysvětluje důvody ruského zaostávání v oblasti umělé inteligence.
„Ruské vůdce zastihl vzestup sociálních médií bezradné. Předpokládané nebezpečí vznikajících technologií vynesla do popředí takzvaná ‚twitterová revoluce‘ v moldavském Kišiněvě, kdy protesty organizované částečně na amerických sociálních sítích zabránily v roce 2009 ve volbách vítězství výrazně proruské komunistické strany,“ píše Dubow.
V Moskvě tehdy usoudili, že Západ zahájil rozsáhlou informační válku, a vztáhli to i na demonstrace v Rusku v letech 2011 až 2012. Záhy poté ve světě došlo k významným objevům v oblasti neuronových sítí. Jenže anexe Krymu odradila mnoho mezinárodních odborníků od spolupráce s Ruskem. Kreml vydal v roce 2019 národní strategii, v níž vyčlenil 66 miliard rublů (1,02 miliardy dolarů) federálních investic na sponzorování konferencí, zřízení výzkumných sítí a partnerství se stávajícími domácími technologickými giganty. K ničemu podstatnému to ale nevedlo. Většina pokroku v následujících třech letech se vypařila, když Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
„Společnost NVIDIA, která vyrábí mikročipy klíčové pro pokročilé zpracování dat, přestala v Rusku prodávat své produkty. Ze země hromadně utíkali technologické talenty. Sankce dále omezily ruský přístup ke kapitálu, který v Americe růst v této oblasti podporoval. V listopadu téhož roku, kdy se ruský sektor umělé inteligence vzpamatovával z následků invaze, vydala americká společnost OpenAI projekt ChatGPT-3,“ popisuje vývoj Ben Dubow.
Rusko ChatGPT zakázalo, zjevně z obav, že modely vycvičené na anglicky mluvících médiích budou interpretovat svět stejným způsobem jako ona. Je to logické. Pokud jejich trénink zahrnuje desetkrát více dat v angličtině než v ruštině, budou tomu odpovídat výsledky. Ruština tvoří pouze pět procent celkového objemu online dat. Přední ruské modely YaChat od společnosti Yandex, GigaChat od Sberbank a SistemmaChat od Sistemma Bank začínají být v nevýhodě.
„I když se počet možných parametrů nepochybně zvýší, bude to vyžadovat stále větší výpočetní výkon: ChatGPT-3 jen pro trénink potřeboval 285 000 procesorových jader. Sankce a pozastavení provozu vedly v Rusku k ochromujícímu nedostatku podobných čipů, což akutně omezuje množství dostupného výpočetního výkonu,“ píše analytik.
Ruská vláda problém ještě zhoršila přísnými zákony omezujícími pro stát nepříznivé informace. Ruské nástroje pak odmítají odpovídat nejen na kontroverzní otázky typu „Co způsobilo speciální vojenskou operaci?“, ale dokonce i na ty relativně nevinné, jako třeba: „Co dělá Rusko na podporu výzkumu umělé inteligence?“
ChatGPT naopak žádné takové zábrany nemá. Na ruský dotaz ochotně poskytne standardní západní odpověď v ruštině.
Po zahájení války utekly technologické talenty, kvůli sankcím chybí potřebný hardware. Po přijetí zákonů, které ztěžují jakoukoli nabídku generativní umělé inteligence, se Rusko ocitá beznadějně pozadu.
„Válka na Ukrajině se Rusku vymstila téměř ve všech myslitelných ohledech, od nastartování expanze NATO po posílení ukrajinského národního povědomí. Pokud Putin skutečně věří, že budoucí mistři umělé inteligence budou pány světa, může být uzavření úzkého okna, které Rusku v této oblasti zbývá, tím nejničivějším důsledkem války,“ uzavírá Ben Dubow.
