Ministr zdravotnictví Roman Prymula a prezident Miloš Zeman FOTO: facebook/Miloš Zeman
FOTO: facebook/Miloš Zeman
Mezi laické „epidemiology“, kteří bojují s čínským virem, se zařadil i prezident Miloš Zeman. Před měsícem varoval před panikou a v souladu s premiérem Andrejem Babišem odmítal povinné plošné nošení roušek. Dnes je s ním v rozporu a požaduje drastická opatření.
Miloš Zeman vystoupil v Partii na TV Prima, kde pronesl řadu svérázných soudů a interpretací současné situace. Jako vždy ohýbal realitu, když pochválil svého hlavního mocenského spojence a zkritizoval opozici. Výsledky krajských voleb přečetl jako podporu Babišovy vládní linie a zcela pominul, že vládní blok jako celek dramaticky oslabil.
Debakl Zemanova vládního bloku
Pokud bychom počty hlasů a mandátů přenesli do parlamentních voleb (jakkoli je nutno počítat s vyšší účastí), získala by demokratická opozice ústavní většinu, a to se ještě nehlasovalo v Praze, kde by dnes hnutí ANO propadlo. Pokud by podobně dopadly volby v příštím roce, Andrej Babiš by se odporoučel do opozičních lavic.
Tuto hrozbu si premiér jistě uvědomuje, proto z výsledků voleb příliš nejásá a vymezuje se proti vytváření krajských koalic proti ANO. Cítí ve vzduchu, že se stejný model může zopakovat za rok v poslanecké sněmovně. Přispěchal mu na pomoc i prezident Zeman, který odsoudil v Evropě běžné spojování opozičních stran do volebních koalic.
Hysterické reakce Babiše a Zemana svědčí o tom, že se bojí volební porážky poté, co jejich společný projekt ANO, ČSSD a KSČM utrpěl v krajských volbách debakl. Vládní blok ztratil proti volbám před čtyřmi lety 159 krajských mandátů z 387 (40 procent) především díky strmému propadu ČSSD a KSČM, které se octly nad propastí.
Jako kůl v plotě
Vládní souručenství získalo dohromady jen třetinu mandátů a Zeman říká jen část pravdy, když propadák obou levicových stran svádí na nevýrazné lídry. Hlavním důvodem je pokračující přesun části jejich voličů k Babišovu hnutí, jelikož jim vyhovuje jeho vůdcovský styl a prvoplánový populismus.
Ničením potenciálních koaličních spojenců si ovšem šéf ANO sám pod sebou podřezává větev a pracuje na tom, aby skončil jako kůl v plotě. Názorně se ukazuje, že jít s bezskrupulózním oligarchou do vlády přináší jen krátkodobý efekt, jinak jen zmar a existenční riziko. Slovenský model vládního uspořádání, kdy vítězný Mečiar (1998) a později Fico (2010) zůstali mimo hru, nabyl reálnější obrysy.
Chci drastická opatření
Zeman se v Partii vyslovil i ke koronavirové krizi a jeho farizejství dosáhlo další mety. „Já bych si velmi přál, aby ta opatření byla velmi drastická v zájmu právě zachování života našich občanů,“ uvedl prezident a dodal, že by si uměl představit i celostátní karanténu, tedy časově omezené totální vypnutí ekonomiky.
Zeman našel hlavního viníka současného stavu, „nezodpovědnou“ veřejnost. „Byl tady návrh na zavedení roušek v průběhu letních měsíců. Proti tomu byl šílený odpor veřejnosti a musíme vědět, že politici reagují na nálady veřejnosti. To je dokonce součást jejich profese,“ uvedl a našel pochopení pro premiérův srpnový atak, kdy donutil ministra Vojtěcha zmírnit pravidla pro plošné nošení roušek.
„Chyba, kterou premiér poctivě přiznal, že se ta omezující opatření neobnovila a to uvolnění, které je lidsky zcela pochopitelné a příjemné, se protáhlo i do doby, kdy koronavirus už nastoupil na plné pecky,“ mentoroval a zapomněl přitom na svoji odpovědnost.
Roušky jen v ohniscích nákazy
Před měsícem hovořil prezident v Partii jinak. „Bylo by dobré, aby roušky byly povinné jen v ohniscích nákazy, zatímco všude jinde dobrovolné. Varuji před panikou, buďme opatrnými optimisty,“ uvedl s tím, že není zastáncem plošných opatření.
Přestože v té době prakticky kopíroval optimistické a zcela mylné postoje premiéra Babiše, u něhož nyní ocenil podivnou sebereflexi zavánějící alibismem („lidé si to přáli“), sám se dnes ke spoluodpovědnosti za vytváření růžovější reality nehlásí.
Zeman se postavil za „svého“ ministra zdravotnictví Romana Prymulu, jehož chce ocenit nejvyšším státním vyznamenáním. Prosazuje jeho represivní linii utahování šroubů poté, co Babišova vláda zaspala a podcenila náběh druhé vlny epidemie.
Vytváření tlaku na přijetí drastických opatření není po vůli premiéru Babišovi, který opakovaně vylučuje plošné zásahy do života společnosti a ekonomiky. Dnes se to už částečně děje (sektory pohostinství, školství, kultury, sportu a dalších volnočasových aktivit), aniž by vláda stejně pružně reagovala odpovídajícími kompenzacemi.
Zastavení ekonomiky? Ne!
„Nedovedu si představit zastavení ekonomiky na čtrnáct dní. Už si nemůžeme dovolit poškodit ekonomiku,“ zopakoval Babiš v rozhovoru pro server Blesk. Reagoval tak na Prymulova slova vyslovená téhož dne v České televizi, že nevylučuje dvoutýdenní vypnutí ekonomiky.
Není to v krátké době poprvé, kdy se členové vlády v čele s premiérem dozvídají o Prymulových plánech z médií. Navzdory slibům tento zmatek devastuje už tak rozháranou komunikaci vlády, snižující důvěru v její rozhodování.
Totéž platilo v případě Prymulova oznámení, že chce zavírat střední školy, vyhlašovat nouzový stav nebo zapisovat návštěvy v restauracích, což premiér vetoval jako nesmysl. Babiš už se sólovou komunikací nového ministra, jehož při nástupu do funkce vychvaloval do nebes, vyslovil nespokojenost.
Zemanův boj s virem
Nezdá se však, že by si z této kritiky Prymula něco dělal. Není to právě i proto, že za sebou cítí silnou oporu Hradu, do jehož okruhu se zařadil svými pročínskými aktivitami? Už při nástupu nového ministra do úřadu se nabízela otázka, jak se projeví jeho užší vazby na Zemanův tábor, které možná Babiš příliš nedocenil.
Premiérovy nerudné reakce na Prymulovy nekoordinované mediální výstupy svědčí o tom, že společné souznění zatím moc nevyladili – jakkoli veřejně tvrdí opak. Znamená to snad, že do už tak chaotického boje s virem vstoupil další element, prezident Miloš Zeman, prostřednictvím svého muže Romana Prymuly?
