Julia Latynina, novinářka a komentátorka listu Novaja gazeta. Evropa, která podrobně sleduje vojenskou situaci na Ukrajině, v rozhovoru pro Radio Svoboda kritizuje nedostatečnou pomoc Západu ohledně zbrojní pomoci Ukrajině. Myslí si, že kdyby Ukrajina dostala potřebné zbraně hned, jak přicházela varování, nemuselo k válce možná vůbec dojít.

„Ukrajinská armáda odolala, válka se změnila v dělostřelecký souboj. Válka byla především soubojem systémů, které střílejí na vzdálenost nejméně 20 kilometrů. V souladu s tím Javeliny, které jsou samozřejmě velmi dobrá věc, střílejí přece jen pouze na pět kilometrů, tanky byly zasaženy prostě jiným způsobem, především raketami. Dodávali zbraně pro partyzánské boje ve městě. Stále nedodávají příliš mnoho zbraní, které ukrajinská armáda nezbytně potřebuje k ofenzivě,“ říká Julia Latynina.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Kdo zametá na Hradě stopy? A proč?

V novém čísle Týdeníku FORUM nabízí šéf bezpečnostního výboru poslanecké sněmovny Pavel Žáček zajímavé srovnání. Podle něj likvidace státních dokumentů…

Podle ní Ukrajina nemá žádná obrněná vozidla: „To, co teď bude dodáno ⁠– ne Spojenými státy, ale Tureckem, Evropou⁠ – je, pokud se nemýlím, asi dvě stě kusů tanků, a to proti Rusku, které jich mělo přes 12 tisíc. Teď už jich má samozřejmě méně. Je jasné, že pro armádu 21. století je fyzicky nemožné přejít do ofenzivy bez obrněných vozidel. Nemohou ani vytvořit zálohu, protože záloha je něco, co můžete přehodit z jednoho úseku fronty na druhý. A pokud se vaše záloha, stejně jako v 19. století, pohybuje na vlastních nohou, může maximálně projít tím, že se dokonale hodí pro boj ve městě.“

Julia Latynina kritizuje článek z deníku Washington Post, který vyšel nedávno a jmenuje se „Cesta do války. USA se snažily přesvědčit spojence a Zelenského o rizicích invaze“. V článku se ze slov nejvyšších amerických představitelů dozvídáme, že od podzimu 2021 USA věděly o Putinových záměrech podmanit si Ukrajinu silou a že se administrativa Joea Bidena snažila těmto akcím zabránit, mobilizovat spojence, varovat Ukrajinu před nebezpečím, přičemž se odvolávala především na zpravodajské služby.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Novinářka v tom vidí sklon hodit část zodpovědnosti na Ukrajinu. Cituje k tomu slova prezidenta Volodymyra Zelenského z jednoho rozhovoru: „Ty mi nabízíš varování a já tě žádám o zbraně.“ Kdyby Američané dodali zbraně místo toho, aby říkali, že se Rusko chystá zaútočit, možná by k této válce nedošlo. Podle ní má Zelenskyj naprostou pravdu, když říká, že kdyby tehdy Ukrajincům o jistém útoku řekli, zaselo by to paniku a Rusko by už vyhrálo. „Byl to prvek hybridní války. Varování Ruska tak bylo de facto prvkem hybridní války, která měla Ukrajinu porazit ještě před jejím začátkem.“

Ve své kritice dále říká: „Pokud se vážně domníváte, že Ukrajina bude vystavena agresi, pak by Spojené státy měly říci, že abychom této agresi zabránili, dodáme Ukrajině takové a takové zbraně, zejména uzavřeme oblohu. Spojené státy se chovaly takto: přijdou k vám policisté, vy jste mírumilovný civilista. Je jasné, že Ukrajina nemá ozbrojené síly jako Spojené státy, dokonce ani jako Evropa, to je historický fakt. Je to špatné, ale je to skutečnost, kterou je třeba v tuto chvíli řešit. Policisté přijdou za civilistou a řeknou: ‚Víme, že vás chtějí zabít.‘ A civilista se ptá: ‚Aha, dáte mi ochranu nebo nějakou zbraň?!‘ ‚Ne,‘ říkají, ‚my jen víme, že vás chtějí zabít, pokud neuděláte to a to. V tomto případě, pokud nepodepíšete Minské dohody.‘ Člověk na ulici říká: ‚Ne, neudělám to či ono, ale pokud možno, poskytněte mi nějakou ochranu.‘ ‚Ne, neposkytneme vám ochranu, ale řekneme novinářům, že vás chtějí zabít.'“

Pak vysvětluje, proč si myslí, že se na straně Ukrajiny začíná objevovat větší iniciativa: „Vidíme, že Ukrajina nevyhrála žádnou velkou bitvu, že zatím neosvobodila žádná velká populační centra. To, co můžeme předložit jako důkaz přechodu strategické iniciativy z Ruska na Ukrajinu, je zatím jen fakt, že Putin poté, co se mu nepodařilo dobýt Donbas a předtím ani Kyjev, ani se mu nepodařilo prosadit jižní koridor, tak pak vyhlásil operaci ve smyslu ruského osvobození. Ve smyslu obecně přijímané světové právní praxe o okupaci Donbasu.“

Pokud jde o konkrétní kroky, tak Julia Latynina vyjmenovává:

„Vidíme, že ruská armáda ve skutečnosti nemá téměř žádnou šanci dobýt Slovjansk a Kramatorsk. To, co v tomto směru dělají ruští generálové, je taková imitace bouřlivé činnosti, jak nádherně řekl Arestovič předevčírem v mém vysílání. Namísto toho se nyní vojáci v reakci na ukrajinské akce přesunuli do Chersonu. Protože Ukrajina měla malý, plíživý útok na Cherson, bez velkých ztrát, bez velkých bojů. Byly to malé skupinky, které pronikaly přes frontovou linii, a když je ruské jednotky spatřily, ustoupily. Nakonec se tato infiltrace stala dostatečnou k tomu, aby se ukrajinské síly dostaly dostatečně blízko a mohly zničit Antonovský most a další mosty přes Dněpr pomocí Himarsů, a dokonce i pomocí vysoce přesných střel. Poté Putin udělal naprosto úžasnou věc, místo toho, aby stáhl vojska zpod Chersonu, protože si uvědomoval, že budou odříznuta, naopak tam vrhl další síly. Řídil se ukrajinskou iniciativou, neměl žádné další síly, musel tyto jednotky stáhnout z Donbasu, navíc je musel rozložit, což je pro jakoukoli ofenzivu velmi špatné.“

Když se část těchto vojsk přesunula na pravý břeh, byly téměř všechny mosty zničeny, takže vojska byla rozdělena na dvě části ⁠– část u Melitopolu, část na pravém břehu. „Poté se opět rozdělily jednotky, které byly na pravém břehu, protože Darjevský most přes Ingulets byl zničen. Výsledkem je, že ruské jednotky sedí už téměř dva týdny rozdělené do tří částí, nijak zvlášť nepostupují. Pokusily se postoupit u Snegirevky, ale šlo o nepříliš aktivní ofenzivu, kterou zastavilo ukrajinské dělostřelectvo ráže 155.“

Pak vyjmenovává ukrajinské útoky na ruské muniční sklady, a jelikož jsou podle ní všechny velké už zničené, tak se Rusové snaží napodobovat Ukrajince a vozí munici z větší dálky.

Nakonec uzavírá: „Jsou věci, které ukrajinská armáda fyzicky nezvládne, zejména ofenzivu podporovanou obrněnými vozidly. Kdyby ukrajinská armáda měla obrněná vozidla, myslím, že by teď napochodovala na Melitopol a prorazila tam ruskou armádu, byla by to katastrofa (pro Rusy). Ale je nepravděpodobné, že by si to Ukrajinci mohli fyzicky dovolit, i když ⁠– kdo ví.“