Kdybys byl mlčel aneb Vzkaz Putinovu poskokovi do Lán

Na nikoho z veřejných osobností neplatí tolik stará latinská sentence „Kdybys byl mlčel, zůstal bys filosofem“ (Si tacuisses, philosophus mansisses) jako na dosluhujícího prezidenta. Putinovu mnohaletému poskokovi nestačilo, že po dvaceti letech věrné posluhy udělal směrem ke gosudarovi krkolomný názorový obrat. Musel nedávno přidat ještě trapnější vysvětlení. Prý jsme se mýlili všichni, a až do Putinovy agrese 24. února 2022 jsme jej vstřícně akceptovali, dokonce jako strategického partnera.

Byl to pohled na prázdnou hlavu státu dvojnásob smutný. Zaprvé proto, že svým výrokem se ta hlava mimoděk přiznala k otřesné nevzdělanosti co do nejnovější historie, které je z Božího dopuštění spoluaktérem, byť v roli provinčního pimprlete. Přesto i v této okrajové roli jen slepý nemohl v posledních dvaceti letech vidět počínání ruského agresora v Grozném, v Sýrii, při protiprávní anexi Krymu a ukradených ukrajinských oblastí na Donbasu, při sériových vraždách politických oponentů po celém světě. Mariupol, Buča etc. jsou jen pokračováním jedné a téže neměnné, kontinuální politiky, Zemanem dvacet let z Prahy posvěcované.

Dále čtěte

Rusko ohrožuje soudržnost demokratického Západu aneb Sekuritizace jako problém i příležitost

Rozšíření osm let trvající ruské války proti Ukrajině v regulérní invazi způsobilo v evropském veřejném prostoru „kognitivní šok“, který postupně vede…

A stejně tak si uvědomme, že tyto věty říká někdo, kdo byl po léta hluchý k varovným hlasům vlastních bezpečnostních služeb. Nejenže tyto hlasy pokaždé zpupně oslyšel, ale ještě ty, kdo jemu i státu svými zjištěními dlouhá léta sloužili, veřejně urážel jako „čučkaře“.

Aby věty o náhlé proměně hodného gosudara ve válečného agresora mohly získat aspoň promile věrohodnosti, musely by se stát dvě věci. Především by se prezident měl hluboce omluvit BIS, a vypráskat ze svých služeb – (včera bylo pozdě!) proruské trolly, v čele s bezpečnostně neprověřenými soudruhy Nejedlým a Mynářem. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že se něco takového Miloš Zeman chystá udělat.

Jenže to zdaleka není nejhorší. Mnohem nebezpečnější je fakt, že je u nás pořád dost lidí, i mezi novináři, kteří přes všechny názorové eskapády, lži a kotrmelce jsou ochotni té ostudné figuře z Lán naslouchat a brát ji vážně. Moc bych za to nedal, že jsou to přesně ti, kteří zcela vážně drží palce dvěma Zemanem posvěceným kandidátům o prezidentské křeslo.

Dále čtěte

Jak na ruský plyn? Deset nevyžádaných rad ministru Síkelovi

Doba je zlá. Kreml rozpoutal obchodní válku vůči EU a jeho hlavní symbolickou zbraní se stala energetika. Miliony lidí v Evropě…

Řekněme to tedy na rovinu: Jak trestně stíhaný estébák a zloděj dotací, tak narudlý odborový předák, na němž by se dal názorně přednášet na univerzitách fenomén velkohubého populismu, nejsou ničím jiným než přímým pokračováním Zemanovy politiky. Nejsou-li průzkumy cinknuté, kladu si otázku: Opravdu si toto pokračování Zemana na Hradě většinově přejeme?

Prof. PhDr. Vladimír Just, CSc. je teatrolog, divadelní historik, mediální kritik a esejista, přednáší o divadle, filosofii a médiích na FF UK.