Už někdy od roku 2010 se věnuji problematice opatrovnické agendy, kdy se jeden nebo i oba rodiče nemohou stýkat se svými dětmi. Před pěti lety jsem k tomu přidal i zájem o situaci v Norsku, které pro nás má podle mnohých být předlohou k nutným reformám.

Osobně bych s kopírováním tamního systému byl velmi opatrný, jsem ale přístupný jakékoliv věcné diskuzi. Nezřídka se ale stává, že místo věcných argumentů nastupují urážky typu, že ten, kdo se zastává paní Michalákové a dalších rodičů, kterým byly v této skandinávské zemi odebrané děti, je agentem Putina a Kremlu. Uvažování šiřitelů těchto myšlenek je jednoduché a zcela černobílé – kdo kritizuje „vyspělé, demokratické, západní“ Norsko, je automaticky stoupencem Ruska. Tak trochu přístup, když nemáš protiargument, hoď tam Rusko.

Nekritizuji Norsko jako takové, ale konkrétní problémy, kterých si už všiml i Evropský soud pro lidská práva, který k projednání přijal už 35 případů, což je na tuto zhruba pětimilionovou zemi skutečně mnoho. Přes 90 % případů vůbec neprojde. Ve třech případech už bylo rozhodnuto ve prospěch rodičů a konstatováno, že bylo porušeno jejich právo na rodinný život. Jsou snad rozhodnutí štrasburského soudu také jen ruskou propagandou?

Když vidím nálepky, že i já jsem tedy stoupencem Ruska, tak se vždy zasměju. Mimo mnohé jiné totiž patřím i mezi hlavní předkladatele rezoluce Evropského parlamentu, která letos tuto zemi velmi ostře kritizovala. Zdůrazňujeme v ní třeba svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích, dále Rusku vytýkáme účelové pronásledování ekologických aktivistů, protiprávní věznění ukrajinských námořníků, nebo používání mučení u zadržených v rámci vyšetřování trestných činů atd. Výpis mých dalších aktivit proti propagandě v EU také není nijak krátký.

Ke zlu musíme přistupovat stejně, ať se děje kdekoliv, ať ho páchá kdokoliv. Nemůžeme je selektivně rozdělovat, a když je původcem ta „správná“ strana, tak si ho nevšímat jen proto, že by to mohli zneužít ti „nesprávní“. To je příliš úzký a často vyloženě kontraproduktivní přístup. Lidé jsou vnímaví a pokrytectví jim neunikne. Používejme proto pravidlo stejného metru a vykašleme se na primitivní nálepky, ničemu konstruktivnímu nepomáhají.