Marian Jurečka (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Petr Fiala (ODS) FOTO: KDU-ČSL / se souhlasem
FOTO: KDU-ČSL / se souhlasem
Voličská podpora koalice SPOLU dále stoupá navzdory tomu, že opoziční hnutí ANO pod vedením svého předsedy Andreje Babiše zahájilo proti vládní koalici vyostřenou kampaň, ve které nešetří populismem ani demagogií. Co hraje ve prospěch ODS, křesťanských demokratů a TOP 09 a může tato situace vydržet dlouhodobě, nebo jde spíše o přechodný efekt, který dříve či později narazí na své limity?
Koalice SPOLU by podle nejnovějšího volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi obdržela celých 33,5 procent hlasů. Takový výsledek je skutečně fenomenální vzhledem k tomu, jak obtížným podmínkám Fialova vláda čelí a že na část společnosti už dopadají ekonomické těžkosti spojené se zdražováním energií, pohonných hmot, potravin i všeho ostatního.
Za zmínku stojí, že hnutí ANO tak skvělého výsledku ve volbách do dolní komory parlamentu nikdy nedosáhlo. V roce 2017 mělo 29,64 procent hlasů. Preference ve výši více než 33 procent překonala v historii České republiky ve sněmovních volbách jedině Občanská demokratická strana v roce 2006, kdy získala 35,38 procent.
Samotná trojkoalice občanských demokratů, KDU-ČSL a TOP 09 měla v loňských volbách do sněmovny 27,79 procent hlasů. Jak Fialův kabinet vládne a ubíhají týdny a měsíce, kdy koaliční vláda řeší dopady války na Ukrajině na naši společnost i ekonomiku, preference koalice SPOLU neklesají, což v průběhu vládnutí bývá zvykem, ale naopak rostou.
Kromě toho se zdá, že zatím vychází naprázdno i snaha Babišova hnutí, které dělá, co může, aby veřejnost poštvalo proti vládnímu uskupení; nejenom vede billboardovou kampaň, že za Babiše bylo líp, nýbrž bezmála od samého počátku válečného konfliktu na Ukrajině napadá vládu Petra Fialy za to, že nedělá nic pro lidi, a samo přichází s návrhy tak velkorysými a megalomanskými, že by v případě realizace s přehledem zruinovaly státní pokladnu.
Mobilizace voličů
Nic z toho však hnutí ANO prozatím nezabírá a výsledkem je pravý opak: rekordně vysoké preference SPOLU. Vysvětlit se to dá zčásti tím, že voliči se v dobách krize sjednotili a postavili se za hlavní vládní sílu, kterou je právě koalice SPOLU a kterou zaštiťuje a dává jí tvář předseda vlády Fiala.
Druhé vysvětlení pak můžeme spatřovat v tom, že Babišovo hnutí nevědomky vším svým vymezováním se, útoky a kampaněmi koalici SPOLU dokonce ve výsledku pomáhá, protože její voliči se díky tomu mobilizují a preference SPOLU zásluhou toho v průzkumech veřejného mínění rostou.
Při bližším zkoumání je ovšem zřejmé, že jde především o úspěch ODS a konkrétně Petra Fialy, který je ve vládě nejviditelnější a z celé vládní sestavy si počíná nejlépe. Občanští demokraté by tak samostatně dosáhli už na 26 procent hlasů, což se vůbec nedá srovnat s tím, co naposledy získali ve sněmovních volbách v roce 2017 (11,32 procent).
Všechny ostatní vládní subjekty jsou na tom už výrazně hůře. Koalice Pirátů a Starostů by měla jen 11,8 procent (loni v říjnu měla 15,62 procent), jednotlivě by pak hnutí STAN obdrželo 10 procent a Pirátská strana 5 procent. Také lidovci a TOP 09 by na tom samostatně nebyli moc dobře (měli by 4,5 procent a 3 procenta).
V tom se nakonec do budoucna může skrývat největší slabina současné vládní koalice. Pokud se SPOLU má udržet ve vládě i další volební období a má mít opět pozici premiéra, nejenom, že se nesmí rozpadnout, ale musí mít i koaliční partnery, se kterými dá opět dohromady většinu v poslanecké sněmovně.
Další riziko pak samozřejmě spočívá v tom, že každá mobilizace voličů v krizi je většinou časově omezená, a pokud se má udržet delší dobu, neobejde se to bez další aktivity a snahy, kdy se tato mobilizace znovu a znovu oprašuje a vyzdvihuje se její význam. Zkomplikovat to mohou různé faktory, které mohou voliče otrávit a demoralizovat. Proto je v každém případě nutné nepolevit a neusnout na vavřínech.
