NÁZOR / Gerhard Schröder byl jako německý spolkový kancléř velmi nakloněn Rusku. Sotva skončil ve funkci, dostal tam lukrativní místa, což bylo poněkud nevkusné. Ani řádění Ruska na Ukrajině nevedlo k tomu, že by ho snad napadlo, že jeho postoje byly pomýlené. Z rozhovoru, který poskytl listu Berliner Zeitung, to plyne zcela jasně.

Exkancléř je znepokojen tím, že se Německo a Francie nesnaží o nějaká mírová jednání s Ruskem. Scholz a Macron by se podle Schrödera měli ptát: „Co můžeme udělat pro ukončení války? Dnes se lidé ptají pouze: Co můžeme udělat pro to, abychom dodali více zbraní?“

Na to mu novináři namítli, že se Rusům nejspíš nedá moc věřit, protože ještě v lednu 2022 říkali, že Rusové válku s Ukrajinou nechtějí, a pak napadli Donbas. Také tvrdili, že nechtějí dobýt Kyjev, a pak všechny sliby porušili. Proč tedy nečekat, že budou pokračovat dál a dál?

Schröder je ale v klidu.

„Nám nic nehrozí. Ten strach z toho, že Rusové přijdou, je absurdní. Jak mají porazit NATO, natož obsadit západní Evropu?“

Pak se pokouší vysvětlit, o co podle něj Rusku jde.

„Co Rusové chtějí? Status quo na Donbasu a Krymu. Nic víc. Myslím, že pro Putina bylo osudovou chybou začít válku. Zároveň je mi jasné, že se Rusko cítí ohroženo. Podívejte se: Turecko je členem NATO. Jsou tam rakety, které mohou zasáhnout přímo Moskvu. USA chtěly přivést NATO k západní hranici Ruska, například s Ukrajinou jako novým členem. To vše Rusové pociťovali jako hrozbu. Existují také iracionální aspekty. To nepopírám. Rusové reagovali směsí obojího: Strach a předsunutá obrana. Proto si nikdo v Polsku, v pobaltských státech a už vůbec ne v Německu – mimochodem všichni členové NATO – nemusí myslet, že je v nebezpečí. Rusové by nezačali válku s žádným členem NATO,“ věří exkancléř.

Na dotaz, proč tedy, když nehrozí eskalace, nepokračovat v dodávkách zbraní, má připravenou odpověď.

„Když to spojíte s nabídkou, můžete to udělat. Koneckonců my Němci jsme toho dodali hodně – k radosti amerického a německého zbrojního průmyslu. Proč ale Scholz a Macron nespojili dodávky zbraní s nabídkou k jednání? Macron a Scholz jsou jediní, kdo mohou s Putinem jednat. Chirac a já jsme udělali totéž ve válce v Iráku. Proč nemůžeme spojit podporu Ukrajiny s nabídkou jednání s Ruskem? Dodávky zbraní nejsou řešením na věčné časy. Ale nikdo nechce mluvit. Všichni jsou v zákopech. Kolik lidí ještě musí zemřít?“

Dále tvrdí ještě jednou, že neví nic o tom, že by Putin chtěl dobýt Kyjev.

„O tom já nic nevím. Podívejte se: v Moskvě jsou důležití dva lidé. Putin, ten nejdůležitější, a Medveděv. Ten má v ruské společnosti zcela jedinečný vliv. Je místopředsedou ruské bezpečnostní rady. Na Západě to nikdo nechce slyšet. Bez ohledu na to, kdo je u moci, panuje v Rusku přesvědčení, že Západ chce s NATO dále expandovat, a to do postsovětského prostoru… Západ to musí pochopit a přijmout odpovídající kompromisy, jinak bude těžké dosáhnout míru.“

Zajímavým výrokům není konec. O spojectví s Američany soudí, že „spojenectví musíme udržet, ale ne za každou cenu“ a „vedli jsme do značné míry suverénní zahraniční politiku, tu už nemáme“.

Pak opakuje, že si nikdo nemůže myslet, že „po katastrofě, kterou Rusové zažívají na Ukrajině se svou válkou, nyní uvažují o útoku na západní Evropu“. „V Rusku nikdo vážně neuvažuje o tom, že by se dostal do konfliktu s NATO.“

Distancovat se od svého přítele Putina nechce.

„Takto společné soužití nefunguje. Lidské vztahy tak nefungují. Myslím, že to, co Putin nařídil, je špatně. Řekl jsem to veřejně. Nemusím to také dělat pořád. Existují vztahy mezi lidmi, kteří mají různé názory. Tak je tomu v mém případě s Vladimirem Putinem.“

Schröder je předsedou představenstva společnosti Nord Stream 2 AG a pořád si myslí, že by se plynovod měl uvést do provozu. „Z cenového hlediska by to bylo rozumné. Obě potrubí by se dala opravit.“

Pak ještě jedna otázka: „Vyhodily Spojené státy Nord Stream do povětří?“

Odpověď: „To opravdu nevím. Existuje pouze jedna narážka: Biden Scholzovi na začátku roku 2022 řekl, že Nord Stream nemůže být uveden do provozu, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Každý si z toho může udělat svůj závěr.“

Tak to je zajímavé. Američanům Schröder nevěří, ale přátelství s Putinem trvá. Nord Streamem 2 by měl proudit plyn, protože je to „z cenového hlediska výhodné“. Že by to financovalo Putinovu válku, to nevadí. Do Kyjeva prý ruská armáda dojít nechtěla, ačkoliv se boje s ní sváděly až u hlavního města. Putin jako cíle války vyhlásil „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny, což by sotva mohl provádět, kdyby se pořád motal jen na Donbase a na Krymu. Za významnou postavu považuje Dmitrije Medveděva, který je směšnou figurkou a navíc neustále vyhrožuje ruskými výboji, sprostě uráží západní politiky a sliboval panství Ruska „od Vladivostoku po Lisabon“. To asi jen tak žertoval. Putin by údajně jistě chtěl jednat, ale když si vzpomeneme na mnoho hodin telefonátů mezi kremelským vůdcem a Macronem, nejsme si tím moc jistí. Jeden hovor Putrin utnul s tím, že už musí jít sportovat.

Gerhard Schröder je temná a současně směšná postava německé historie. Kolaborantství dovedl na doraz, stejně jako se to u nás povedlo Václavu Klausovi a v Maďarsku Viktoru Orbánovi. Co všechno by ještě muselo Rusko provést, aby zapochybovali? Už udělalo, kromě jaderného úderu, všechno.

Je ale docela dobře možné, že oni přesně vědí, jak se věci mají, a buď cynicky hájí nějaké své zájmy, nebo jsou nějakým způsobem vydíráni.

Kdybychom se těchto lidí zeptali v lednu 2021, jestli ruská armáda vtrhne na Ukrajinu, přesvědčovali by nás, že určitě ne. Jejich názory nelze brát vážně. Vážné je jen to, ža takoví lidé zastávali vysoké funkce – a s nimi zřejmě řada podobných.