Příznivci proputinovské motorkářské skupiny Noční vlci přijeli na Olšanské hřbitovy uctít památku padlých vojáků za druhé světové války během každoroční Cesty vítězství. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
REPORTÁŽ / „Na to vám nemůžu nic odpovědět,“ odpovídá jeden z několika desítek českých sympatizantů kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci na otázku, proč přijel na svém dvoukolovém stroji na pražské Olšanské hřbitovy. Velmi krátký rozhovor s mužem, který právě sesedá ze své motorky, slyší i prezident slovenské odnože Nočních vlků, jak stojí na jeho kožené vestě s velkým nápisem Evropa v azbuce na zádech.
„Nemáme zájem o rozhovor. Děkujeme,“ odpovídá na stejnou otázku. „Nikdo z nás nemá zájem o rozhovor,“ dodává krátce po příjezdu k Olšanským hřbitovům, kde leží padlí rudoarmějci i vojáci Rudé armády z první a druhé světové války.
Právě největší pražské pohřebiště je jednou z jejich zastávek na Cestě vítězství. Tu letos absolvují už podesáté. V sobotu uctili památku vojáků na Ústředním hřbitově v Brně, ještě před tím na Slovensku a pokračovat budou až do Berlína, kde svoji jízdu Evropou zakončí. Jízdy se oproti předchozím letům nesmí účastnit ruští příslušníci skupiny, kteří od začátku války na Ukrajině nesmí do Česka cestovat. Jde o součást sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko poté, co v únoru 2022 napadlo Ukrajinu.
Padlým hrdinům
Na ulici vedoucí ke vstupu na Olšanské hřbitovy dohlíží policisté i členové antikonfliktního týmu. Na jedné straně je vyhrazené místo pro motorky sympatizantů ruského motorkářského klubu. Na druhé straně ulice čekají asi tři desítky jejich odpůrců.
„Vítáme delegáty ruské teroristické federace,“ stojí na jednom z transparentů. Protest proti plánu uctít památku padlých sovětských – ale i československých – vojáků organizuje skupina Kaputin. Ve větru vlají vlajky Ukrajiny, NATO, Evropské unie i Spojených států amerických. „Putin je vrah,“ ozývá se z hloučku lidí, když motorkáři přijíždějí a v zástupu procházejí branou na hřbitov. Při tom je doprovázejí policejní hlídky. „Kolaboranti,“ křičí další účastníci protestu.
Při příjezdu na příznivce proputinovské motorkářské skupiny Noční vlci čekaly asi tři desítky odpůrců (v pozadí) s vlajkami Evropské unie, NATO, Spojených států nebo Ukrajiny. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Noční vlci nejdříve uctívají památku padlých během Pražského povstání. „Padlým hrdinům“, stojí na pomníku nad jejich hlavami, když ve trojicích pokleknou a položí věnec a karafiát. Později se přesouvají k hrobům padlých sovětských vojáků, kde se vše opakuje, a pokládají další květiny za zvuku československé hymny.
„Nezapomínejme na ta zvěrstva,“ říká do mikrofonu předseda české odnože Nočních vlků. „Historii musíme předávat. Moc děkuji motorkářům, lidem, kteří nás přivítali. Jsem rád a děkuji moc,“ dodává u pomníku padlým sovětským vojákům. Ve stejném duchu mluví i poslanec SPD Jaroslav Foldyna, který se Cesty vítězství účastní pravidelně. „Nepřišli jsme sem demonstrovat za žádnou válku ani za žádného jiného politika, ale poklonit se 144 tisícům vojáků Rudé armády, kteří osvobozovali naši zemi,“ hlásá do mikrofonu.
Pražská zastávka pomalu končí. Motorkáři opět míří ke svým strojům a za skandování odpůrců se fotí s pár příznivci, kteří neskrývají své nadšení. Další zastávkou jsou hroby vojáků v Děčíně.
Putinovi přátelé motorkáři
Noční vlci organizují Cestu vítězství u příležitosti konce druhé světové války, který slaví Česko stejně jako většina evropských států ve středu, každoročně. Akce ale budí u úřadů i některých občanů nevoli. Noční vlci bývají označováni za krajně nacionalistickou organizaci. Jízdu navíc aktivně využívá kremelská propaganda.
A v době pokračující války na Ukrajině se kožené motorkářské vesty s velkými nápisy Rusko v azbuce, stuhy svatého Jiří – tradiční ruský symbol vojenské statečnosti, jehož užívání se v širším měřítku rozšířilo po roce 2014 v souvislosti s děním na Ukrajině – a podpora Vladimira Putina, zkrátka moc nenosí.
„Noční vlci jsou ruskou vlivovou skupinou, kterou Kreml tradičně využívá pro svou propagandu a zviditelnění ruské stopy při osvobození od nacismu po druhé světové válce. Bohužel v tomto kontextu skrze lidi, kteří se v mnoha případech podíleli na okupaci Krymu v roce 2014 a také agresi proti Ukrajině na Donbase,“ vysvětluje pro deník FORUM 24 analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, který se zaměřuje na východní Evropu a Rusko.
Noční vlci jsou ruskou vlivovou skupinou, kterou Kreml tradičně využívá pro svou propagandu a zviditelnění ruské stopy při osvobození od nacismu po druhé světové válce.
„S nočními vlky v Čechách a na Slovensku spolupracovala celá řada proruských politiků a extrémistů, kteří prosazovali prokremelské názory a otevírali v domácím kontextu náruč proruským tendencím ve společnosti, což je dnes v době agrese proti Ukrajině jen velmi obtížně představitelné,“ popisuje kontroverznost spolku analytik.
Podobně o Nočních vlcích mluví i historik Timothy Snyder, který ve své knize Cesta k nesvobodě popisuje motorkářský klub jako „polovojenskou a propagandistickou složku Putinova režimu“.
Jde o nejstarší motorkářský spolek v Rusku, který v současnosti řídí Alexandr Zaldostanov přezdívaný Chirurg. Ten se objevuje na sankčních seznamech Spojených států i Evropské unie za podporu ruské anexe ukrajinského Krymu. A ačkoliv se spolek označuje za apolitický, je pevně spjatý s Vladimirem Putinem. V roce 2011 klub spolupracoval na jeho kampani do parlamentních voleb a jeho členové byli přítomni i na Krymu o tři roky později, kde hlídkovali a pacifikovali ukrajinské aktivisty. Motorkáři také od ruského prezidenta, který členy klubu označil za své přátele, dostali desítky milionů rublů.
Čeští a slovenští příznivci Nočních vlků v pondělí uctili památku padlých vojáků a dali Kremlu možnost po roce opět ukázat státům východní Evropy, kdo je osvobodil, i přes to, že skuteční členové klubu se do Evropy jen tak nepodívají. Jejich odpůrci, kteří na ně čekali u Olšanských hřbitovů, dali stejné kremelské propagandě záminku kritizovat státy východní Evropy, že v nich hýří fašismus a že si neváží osvobození z roku 1945, kdy jen v případě Československa padlo zhruba 150 tisíc sovětských vojáků. Na Olšanských hřbitovech je pohřbeno 429 z nich.
