Dokud se válka vyvíjela pro nacistický režim dobře, byla to příležitost ukořistit protivníkovi řadu zbraní a použít je pro vlastní bojové úsilí. K dispozici tak byl velký arzenál zabavený Československu, Polsku, Francii a Nizozemí. Tanky, vozidla, děla a samopaly.
[ctete postid=“257219″ title=“Důsledky Babišovy moci: SPECIÁL FORUM je opět v trafikách“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/04/Screenshot-2019-04-14-21.10.00-385×230.png“ excerpt=“SPECIÁL FORUM, ve kterém jsme zmapovali sedm důsledků pěti let působení Andreje “ permalink=“https://www.forum24.cz/dusledky-babisovy-moci-special-forum-je-opet-v-trafikach/“]257219[/ctete]
Podobně to probíhalo i po napadení SSSR v roce 1941 při operaci Barbarossa. Tehdy se do rukou Wehrmachtu dostala i jedna ikonická zbraň Rudé armády. Němci na začátku války čelili tanku T-34/76 a zjistili, že nepřítel měl zbraň, která ve všech ohledech předčila jejich vlastní. Měl dobré pancéřování a jednoduchou údržbu. Bylo tedy jasné, že chtěli takový tank získat, prozkoumat a použít na své straně.
Toto přání se Němcům svým způsobem splnilo, protože řada strojů padla do jejich rukou. Bylo to usnadněno tím, že na počátku války měli sovětští tankisté málo bojových zkušeností a tanky často zůstaly trčet na bojišti opuštěné. Došlo jim palivo, náhradní díly nebo munice.
Kolik takových tanků „přeběhlo“ na stranu nepřítele? Odhaduje se, že to bylo asi 300 tanků T-34/76, které byly nakonec nasazeny v bojových a okupačních jednotkách jednotek Wehrmachtu a jednotek SS. V oficiálních německých dokumentech se jim říkalo Panzerkampfwagen – Pz.Kpfw.747.
Před odesláním na frontu byly tanky odeslány do Rigy, kde prošly opravami a modernizací. Němečtí tankisté byli přece jen zvyklí na poněkud větší technický komfort. Na věž tanku se samozřejmě namalovala svastika, číslo a další označení. Některé tanky byly modernizovány nainstalováním protiletadlových děl nebo těžkých protitankových děl. Je také známo několik desítek upravených T-34/85.
Nemilým problémem bylo, že mnoho ukořistěných T-34 padlo za oběť palbě z vlastních řad, protože silueta tohoto tanku byla příliš charakteristická. Proto se také německé znaky malovaly velké a také nahoře na tanku, aby byly viditelné i pro letadla.
Od počátku roku 1943 se trofejní tanky stále častěji dodávaly okupačním jednotkám. V bojových jednotkách Wehrmachtu se objevily nové německé stroje, tanky Tiger, Panther a Ferdinand, které měly lepší vlastnosti než T-34/76.
Zdroj ukořistěné techniky nakonec z pochopitelných důvodů Němcům vyschl. Situace se obrátila a oni byli spíše na ústupu. Měli také problémy s údržbou, protože chybějící náhradní díly museli doplňovat z jiných vozidel. Když Němci nasazovali získané tanky československé, francouzské a polské, měli k dispozici na okupovaných územích i továrny, kde tyto stroje vznikly. Sovětské vedení ale při počátečním ústupu stěhovalo i celé továrny za Ural a na Sibiř.
[ctete postid=“262895″ title=“Rusko: Dítě na demonstraci? Zbavení rodičovských práv!“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/08/ddd-24-385×230.jpg“ excerpt=“Je to známá technika represivních režimů. Když už se jich lidé nebojí, zkusí to “ permalink=“https://www.forum24.cz/rusko-dite-na-demonstraci-zbaveni-rodicovskych-prav/“]262895[/ctete]
T-34 byly Němci používány až do konce války, která ale skončila jejich prohrou. To byl také konec „vlastizrádné“ aktivity slavného sovětského tanku.
(Za použití materiálů z warhistoryonline.com a russian7.ru.)
