Až 44 miliard dolarů, tedy 975 miliard korun, byly náklady ukrajinské armády v roce 2022. Český armádní rozpočet činil ve stejném roce 89 miliard a v tom letošním má být navýšen na necelých 112 miliard. Již v dubnu letošního roku poslanci schválili zákon o tom, že má dosahovat 2 % HDP, což je minimální optimální částka podle standardů NATO. Napadená Ukrajina ovšem nyní platí za obranu své země minimálně 60 % svého rozpočtu.
Náklady na obranu napadené Ukrajiny vzrostly po útoku Ruské federace o 640 %, píše ukrajinská TSN. S odvoláním na Stockholmský mezinárodní institut SIPRI uvedla, že v roce 2022 dosáhly vojenské výdaje napadené země 44 miliard dolarů, tedy bezmála bilionu českých korun.
Rozpočet české armády ve stejném roce činil 89,1 miliardy korun a v letošním byl navýšen na 112 miliard. Poslanecká sněmovna v dubnu přijala zákon, podle kterého mají být dvě procenta HDP vynaložena na obranu státu. Rozpočet české armády tak patrně nadále poroste.
Válkou zasažená země se ovšem pohybuje ve zcela jiných číslech. Bez ohledu na její velikost, na obranu podle Švédů loni vynaložila 32,5 procenta svého domácího produktu, tedy bezmála třetinu. Jen tak se jí daří zachovat svou státnost tváří v tvář ohromnému nepříteli.
Ukrajinci uvádějí, že v roce 2014 činil armádní rozpočet pouhé jedno procento HDP, ale když k moci nastoupil předchozí prezident Porošenko, navýšili Ukrajinci financování silových složek na 5 %, z nichž polovina patřila armádě. V éře úřadujícího prezidenta Volodymyra Zelenského byl pak zdvojnásoben, a jak se ukázalo, ne bez efektu. Ukrajinská armáda již rok a půl brání zemi, která měla podle odhadu Rusů padnout za tři dny, podle západních analytiků za několik týdnů. Náklady na obranu před ruskou agresí jsou ovšem horentní.
Jen první polovina roku 2023 stála Ukrajinu na válečných výdajích více, než získala na daních. Veškeré vybrané prostředky tak země směřuje na svou obranu a další kapitoly rozpočtu, například důchody či sociální služby financuje z jiných zdrojů. Značná část prostředků pochází půjček a grantů.
„Více než 60 % našeho státního rozpočtu jde na armádu. Část těchto prostředků samozřejmě pochází z našich daní, ale hlavní část tvoří mezinárodní pomoc. Existují bezplatné granty, které nebude třeba vracet, a půjčky které budou muset být splaceny,“ popsal válečnou ekonomiku napadené země ekonomický expert Oleksandr Ochrimenko.
Ukrajina jako první země od konce druhé světové války využívá také program Lend and Lease, který v loňském roce schválily Spojené státy americké. Ten umožňuje zrychlené dodávky zbraní. Skutečné škody, které ruská agrese na Ukrajině způsobila jen za první rok, činily podle odhadu Kyjevského ekonomického institutu bezmála 144 miliard dolarů, tedy více než tři biliony korun.