Největší chybou první netotalitní vlády i tehdejších poslanců byla shovívavost k členům komunistické strany. Místo přístupu „nejsme jako oni“ mělo dojít k důslednému potrestání všech, kteří devastovali životy běžných občanů. Zároveň měla být komunistická strana postavena mimo zákon a jasně označena za stejné zlo jako nacismus. Nestalo se, a my nyní od zástupců KSČM posloucháme lži a pohrdání mrtvými lidmi.
Komunisté naši zem devastovali a decimovali dlouhých čtyřicet let. Přesto se po „sametové“ revoluci občané od všeho odporného, co tu za totality proběhlo, dokázali oprostit. Nepochopitelně tak nedošlo k zúčtování s těmi, kteří občanům Československé republiky ztěžovali a někdy i předčasně ukončili životy. Vykašlali jsme se na to, že několika generacím byl degenerován mozek zločineckou ideologií. Prostě jsme si nechtěli špinit ruce s lidmi, kteří si nezaslouží ani pohled.
Nikdo nepředpokládal, že by mohla nastat situace, že se komunisté opět dostanou ke slovu. Na to, že nám ještě někdy budou říkat, jak se máme chovat, by nevsadil nikdo. Přesto jsme vinou prezidenta Zemana a premiéra Babiše v nechtěné a nepřípustné situaci.
Komunisté, kteří už v dnešní době měli chodit pověstnými kanály, okřikují občany, jak se smějí projevovat. Sami překrucují historii do líbivější podoby. Exoti typu Marty Semelové nebo Stanislava Grospiče vykřikují nechutné výmysly. Komunistická poslankyně o tom, že se Milada Horáková před svou popravou přiznala, a její stranický kolega zase lže o tom, že v roce 1968 umíralo hodně lidí při dopravních nehodách.
Ne, soudruhu, byli vražděni sovětskými vojáky, kteří obsadili naši zemi. Ať si Grospič říká, co chce, tehdy šlo o komunistické zvěrstvo, které bohužel zůstalo nepotrestáno. Proto, že jsme chtěli být velkorysí, proto, že jsme byli naivní a hloupí. Ubohé bytosti, které se hlásí ke komunistické ideologii, se nikdy nezmění a vždy budou odsouzeníhodné.
Není důvod si myslet, že dnes už je pozdě na to, si to v duchu práva s bolševiky vyřídit. Je přece nepřípustné, abychom museli neustále poslouchat nějaké jejich výkřiky, že se jim něco nelíbí. Nám se také nelíbilo, co tu čtyřicet let prováděli, a nikdo se nás neptal.
Drzost současných komunistů je neuvěřitelná. Nejenže si dovolují o sobě tvrdit, že jsou demokratickou stranou. Ve svých poslaneckých řadách mají bývalé estébáky, nebo esenbáka, který před revolucí mlátil demonstrující ženy na Václavském náměstí. Ten si díky svým podezřele získaným titulům myslí, že je skutečný právník, a zastrašuje lidi trestními oznámeními, pokud se o něm vyjádří nějak zle.
Je neskutečné, že jsme si tohle nechali vyrůst přímo před našima očima a tvářili jsme se, že už jsou komunisté neškodní. Oni nebudou nikdy, dokud se s nimi nevypořádáme, stejně jako s jejich činy. Je načase opět otevřít debatu o zákazu propagace komunismu. Je to stejně nechutná ideologie jako nacismus, proto by tak s ní mělo být nakládáno.