Pole řepky olejné FOTO: FB
FOTO: FB
Ústecký kraj v čele s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem (KSČM) umožnil podniku Preol z holdingu Agrofert výrazně navýšit produkci řepky a výrobu řepkového oleje. Tento záměr je v rozporu s vládou deklarovaným bojem se suchem, jelikož bude mít negativní dopady na životní prostředí.
Společnost Preol v Lovosicích, největší český výrobce biopaliv a technických produktů na surovinové bázi řepkového oleje, je jednou z nejvýznamnějších součástí impéria Andreje Babiše. Jak uvádí Agrofert na svých webových stránkách, „nejvyšší kvalita“ jeho produktů je také dána kontrolou výroby od semene řepky olejné až po konečné výrobky.
Navýšení výroby o 17 procent
Jak zjistil týdeník Hrot, Preol nyní dostal zelenou k navýšení výroby řepkového oleje téměř o pětinu. Získal souhlas Krajského úřadu Ústeckého kraje k plánovanému nárůstu zpracování řepky ze 448 na 540 tisíc tun ročně, což umožní zvýšit výrobu řepkového oleje ze 187 na 225 tisíc tun. Objem výroby bionafty by měl zůstat beze změny.
Úředníci kraje ovládaného koalicí KSČM, ČSSD a seskupení SPD-Strana práv občanů (Zemanovci) si přitom počínali nestandardně vstřícně. Záměr Preolu schválili ve zkráceném řízení o posouzení dopadu na životní prostředí (EIA), což u takto významných investičních projektů nebývá pravidlem.
Dopady na životní prostředí nebudou zanedbatelné. Preol zvýší spotřebu technologické vody a některých chemikálií (hydroxid sodný, kyselina fosforečná, dusičná a mravenčí) užívaných při zpracování řepky. Nárůst výroby oleje si pochopitelně vyžádá vyšší nároky na objem zpracované řepky. Její ošetřování pesticidy přitom podle analýzy ministerstva zemědělství z roku 2017 významně kontaminuje podzemní vody.
Společnost Preol požádala o schválení záměru letos v únoru. Příslušné investice do navýšení produkce řepkového oleje chce stihnout do října příštího roku. Komunistický hejtman Bubeníček jí šel na ruku, přestože je tento projekt v rozporu s vládou deklarovaným bojem se suchem.
Podivný boj se suchem
Problém je to skutečně vážný a Babišova vláda o něm zatím jen hodně mluví, ale málo dělá. Koncem dubna vystoupil s dramatickým prohlášením ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který vzešel ze stejné líhně. Několik let řídil Lovochemii, další lovosický podnik spadající pod Agrofert, vyrábějící minerální hnojiva.
„Čelíme bezprecedentnímu období sucha jak ve své délce, tak svými dopady,“ uvedl ministr s tím, že jde údajně o nejhorší období sucha za posledních pět set let. Brabec zmínil nedostatek dešťových srážek a za „naprosto katastrofickou“ označil situaci podzemních vod.
„Pokud se nestane zázrak, budeme čelit vysychajícím řekám a některé menší toky úplně vyschnou,“ připustil ministr s tím, že některé obce patrně budou muset být zásobovány vodou cisternami. Zároveň představil projekty k zadržení vody, budování nových zdrojů i využití srážkové vody a výsadby zeleně.
Snaha Agrofertu navýšit produkci řepkového oleje jde přesně opačným směrem, takže vyvstávají otazníky, nakolik Babišova vláda myslí svůj boj se suchem vážně a koho se bude či nebude týkat.
Řepková lobby
O tom, že má Andrej Babiš eminentní zájem podpořit a udržet výdělečnou a štědře dotovanou řepkovou divizi Agrofertu, toho času formálně vloženého do svěřenského fondu, není třeba pochybovat. Před rokem se osobně zapojil do kampaně proti „lžím“ týkajícím se pěstování řepky.
„Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda,“ hlásal premiér na sněmu Agrární komory sdružující úzkou skupinu největších agrokoncernů, prodloužené ruky největšího hráče na tuzemském trhu Agrofertu.
Tehdy ho podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman, který před nástupem do vlády šéfoval Agrární a Potravinářské komoře. Je čelným lobbistou za zájmy agroprůmyslu, který se svojí velkovýrobou negativně podepsal na současném stavu krajiny.
Monopolní postavení
V této souvislosti je nutné připomenout, že Agrofert má dnes u nás monopolní postavení v byznysu s řepkou olejnou. To ještě posílilo po nástupu Babiše na post ministra financí, kdy odběr biosložky přimíchávané do nafty jemu tehdy podřízeného státního podniku Čepro stoupl dvojnásobně. I dnes je Preol největším dodavatelem metylesteru řepkového oleje (MEŘO).
Díky propracované výrobkové vertikále má Agrofert z obchodu s bionaftou výdělek prakticky na všech úrovních. Jeho podniky řepku pěstují nebo ji od ostatních vykupují. Zemědělcům prodává chemii a osiva – a sám je také vyrábí. Patří mu sila, kde se řepka suší, čistí a skladuje. Bionaftu také kromě státních podniků nakupují firmy v rámci holdingu.
Agrofert přesto musí myslet na zadní kolečka. Koronakrize zasahuje téměř všechna odvětví, navíc není dořešený premiérův střet zájmů. Proto přijde vhod každý „ohleduplný“ krok státní a veřejné správy v jeho prospěch.
Patří sem i pochopení hejtmana Bubeníčka, jež je dalším důkazem, jak jdou komunisté, kteří mají ostatně s extenzivním a nešetrným zacházením s půdou bohaté zkušenosti, oligarchovi na ruku. Bizarní symbióza, kdy ideoví stoupenci proletariátu a třídního boje podporují zájmy dolarového miliardáře, přináší své ovoce.
