Boris Kagarlickij. FOTO: https://commons.wikimedia.org/CC 3.0/Žeňa Demina
FOTO: https://commons.wikimedia.org/CC 3.0/Žeňa Demina
Ruský sociolog Boris Kagarlickij byl před několika dny zatčen a obviněn z „ospravedlňování terorismu“ na internetu. Skutečným důvodem je, že zesměšňoval umělý jazyk vládní garnitury, který chce zakrývat realitu života v Rusku a války na Ukrajině. V jeho nedávných textech na Telegramu lze najít zajímavé analýzy toho, co se v zemi právě děje.
„‚Oni mohou, ale my ne.‘ Opakujeme to už řadu měsíců, kdy levicoví a liberální opozičníci byli postaveni před soud za pouhé slovo ‚válka‘ a Igor Strelkov a jeho spolupracovníci nazývali vedení vojenského resortu urážlivými slovy a mluvili o hrozném stavu v bojových jednotkách. Koneckonců nezpochybňovali nutnost vojenských akcí. Putinovi zpočátku nikdo nenadával. Pouze vyčítali vedení, že není dostatečně radikální,“ psal 21. července Kagarlickij na Telegramu.
Pak došlo k zatčení Girkina zvaného Strelkov a sociolog rozebírá, proč se to nejspíš stalo a proč právě teď.
Strelkov a jeho Klub rozhněvaných vlastenců si nechtěli uvědomit, že cíle tohoto konfliktu nemají nic společného s oficiálními prohlášeními ani se sny o obnovení ruského impéria či SSSR. Potíž je pouze v tom, že tyto změny neponechají prostor nejen pro současnou oligarchii, ale ani pro „vlasteneckou“ agendu zaměřenou na návrat k imaginární minulosti.
Strelkov a jeho rozhněvaní vlastenci se podle Kagarlického stali hrozbou nikoliv tehdy, když začali kritizovat průběh vojenských operací, ale když úřady začaly mít zájem na tom, aby dosud propagandisticky manipulované vrstvy společnosti zcela zapomněly na vše, co se stalo za poslední rok a půl.
„Činitelé na různých úrovních dokonale chápou, že je třeba opustit území Ukrajiny. A čím dříve, tím lépe. Jak to bude provedeno, a hlavně kým, zatím nevíme. Putinovi se takový obrat zjevně nehodí, ale po vzpouře Jevgenije Prigožina není žádným tajemstvím, že se jeho vláda blíží ke konci. Mezitím mohou být ‚rozzlobení vlastenci‘ odstraněni ze scény pod záminkou neúcty k vládci,“ soudí sociolog.
Podle něj by ale nebylo na místě, aby se včerejší opozičníci škodolibě radovali. Rozhněvaní vlastenci jsou sice pomýlení, ale nejsou trestáni za to pomýlení a dokonce ani ne za své zásady, ale za to, že vůbec nějaké zásady mají.
„I kdyby taková opatření předznamenávala opožděnou změnu politiky, není sebemenší důvod si myslet, že příští zvrat bude lepší než ten předchozí. Nejenže se problémy neřeší, ale dokonce se ani neformulují. Ti, kdo jsou u moci, si nyní začínají uvědomovat, že se budou muset dostat z ukrajinské pasti, do níž před rokem a půl šťastně skočili. Poté jim (a nám) však na hlavu spadne obrovská nálož dalších neřešených problémů,“ píše na konci svého příspěvku.
Potíž je podle sociologa v tom, že kdyby se někdo vážně snažil všechny ty problémy v oblasti ekonomiky, politiky, vládnutí, sociální sféry a mezinárodních vztahů řešit, tak by k žádnému vpádu na Ukrajinu nedošlo, nenastala by současná situace a nevznikl ani Klub rozhněvaných vlastenců.
