Vladimir Putin. FOTO: Úřad ruského prezidenta/Public Domain/Kremlin.ru
FOTO: Úřad ruského prezidenta/Public Domain/Kremlin.ru
Podle Rosstatu dosáhla porodnost v Rusku nejnižší úrovně za Putinovy vlády. V této souvislosti ruské úřady zakazují kontrolovaným médiím hovořit o demografické krizi v zemi a kritizují ženy, které odkládají rození dětí. Odborníci ale dokonce i v samotném Rusku upozorňují, že vinu nelze svalovat jen na ženy.
Šéf ministerstva zdravotnictví Michail Muraško hovořil o problému ve Státní dumě. Podle něj se ve společnosti vytvořila „bludná praxe“ a mylné přesvědčení, že moderní žena by měla nejprve dosáhnout určitých výsledků v kariéře, získat vzdělání a zajistit si materiální zázemí, a teprve potom rodit děti. Tvrdí, že při dosahování všech těchto cílů může dojít k nevratným procesům ve zdraví ženy a ta se může stát neplodnou. A i když se ženě podaří porodit dítě, už nebude mít čas na druhé a třetí.
Muraško se domnívá, že ruské ženy by měly přehodnotit svůj postoj k porodu a „poselství by mělo být jiné“, a sice čím dříve žena porodí v rámci „fyziologických“ dispozic a v souladu s doporučeními ministerstva zdravotnictví, tím lépe to bude pro její zdraví a zdraví jejího dítěte. Údajně je spousta příkladů, kdy se ženy staly úspěšnými, protože se realizovaly jako matky a odbornice.
V Rusku už se objevily kritické reakce.
Psaly ze své zkušenosti i matky.
„Moje pozorování skutečných žen říkají, že brzké neplánované mateřství většinou nevede k tomu, že žena šťastně porodí pět dětí za sebou, protože nemá čas na ústavy a úřady, ale porodí jedno dítě, s pomocí příbuzných nebo si trhá žíly, s tímto jedním dítětem dokončí studium/pracuje/dělá něco podobného kariéře a třeba za 10-15 let, hluboko po třicítce, porodí druhé dítě. Možná ano, možná ne,“ píše Anna Ivanova.
„Jen žena sama může rozhodnout, kdy je na to připravena. Zvláště v dnešní době, kdy otec dítěte může být kdykoli mobilizován. Ach ano, zapomněla jsem dodat, že je vlastně mnohem těžší studovat, když máte dítě. Studovala jsem dvě vysoké školy a ani jednu jsem nemohla dokončit, protože když máte malé dítě, vždycky jsou důležitější věci na práci… Léky, které se chystají kontrolovat a zakázat, pomáhají ženám ukončit těhotenství ve velmi raném stadiu a bez chirurgického zásahu, což jim mimo jiné umožňuje zachovat si reprodukční zdraví. Je tento člověk vůbec ministrem zdravotnictví? Ať si jde rodit sám,“ míní Jekatěrina Petrova.
„O druhém demografickém přechodu ministrovi a dalším vysokým vládním úředníkům v pokročilém věku zřejmě nikdo neřekl. K němu dochází, když se ženy začínají učit číst a psát a existují alespoň základy zdravotní péče. Ženy přestanou umírat při porodu, kojenecká úmrtnost se sníží, antikoncepce se stane dostupnou a nikdo nebude rodit deset dětí (s výjimkou některých uvědomělých nadšenců). Jakékoli apely ministra zdravotnictví, aby se rodilo hodně a brzy, rozbije fakt, že například v nejmladší a aktivně se rozvíjející tverské čtvrti Brusilovo je fronta na mateřskou školu dlouhá čtyři roky. Mladé rodiny, které uvěřily úřadům, že fronty na školky už nejsou, jsou konfrontovány s tím, že na ně řada do školky přijde, až jejich dítě ukončí první třídu,“ píše web Karavantver.ru.
Ruský web Gorodche.ru si také dovolil o ministrových tvrzeních zapochybovat.
„S názorem tohoto váženého muže je asi těžké nesouhlasit. Jenže neuvedl další problémy, kvůli kterým ženy rodí méně dětí. Ty lze vypočítávat dlouho, třeba je nutné mít peníze na výchovu dětí, dostupnost školek, včasná lékařská péče. Jen jeden odvoz do školky a školy dnes stojí spoustu peněz, dítě je třeba nakrmit a obléknout, a to vše stojí hodně a peníze se samy neobjeví. A také je třeba někde bydlet a hypotéka je také drahá. Ale to jsou problémy jiných resortů. Máme tady začarovaný kruh,“ stěžuje si článek.
Web Vot-Tak diskutoval o porodnosti a úmrtnosti v zemi s demografem Alexejem Rakšou. Demograf zmínil také dopad války na porodnost.
Zvýšení horní hranice odvodního věku na 30 let, o němž ruská Státní duma rozhodla 25. července, by mohlo vést k nárůstu odvodního fondu na 2,2 milionu osob během tří let. To bude podle Alexeje Rakši nejviditelnějším důsledkem nového zákona.
„Nyní má Rusko oficiálně 7,6 milionu mužů ve věku 18 až 27 let. Ve věku 27 až 30 let – dalších 2,4 milionu. Ale to je podle oficiálních údajů. Domnívám se, že ten druhý údaj je o 200 tisíc nižší,“ uvedl demograf.
Podle něj se jedná o ty, kteří by potenciálně mohli spadnout do bojové zóny, pokud se válka protáhne. Smrt nebo vážné zranění velkého počtu mužů v reprodukčním věku by mohly mít dopad na již tak obávanou demografickou situaci Ruska.
„Demografickou situaci ovlivní nejen jejich smrt, ale také to, že budou odděleni od žen, od svých rodin. A pokud vezmeme v úvahu i ty, kteří v posledních letech odešli do zahraničí, povede to k poklesu počtu narozených dětí. Mimochodem, tento trend můžeme jasně vidět v červnových údajích. Pokles (porodnosti) sice nelze označit za katastrofální, ale můžeme zaznamenat, že jde o pět až osm procent procent,“ vysvětluje Rakša.
