Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
ROZHOVOR / „Střídání času má obrovsky negativní dopad na zdraví. Řada lidí má v této době deprese, poruchy spánku a po změně nejsou schopni se dlouhodobě soustředit. Takže je potřeba, aby se to vyřešilo,“ říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). O zrušení střídání času se již několik let diskutuje jak na úrovni Evropské unie, tak v jednotlivých členských státech. Výsledek je však zatím stále v nedohlednu. Podle Zdechovského téma upozadila pandemie koronaviru a válka na Ukrajině. „Bylo mi přislíbeno, že se toto téma na podzim znovu zvedne.“
O zrušení střídání času se mluví už mnoho let, i přesto se v neděli 31. března opět přehoupne zimní čas do letního a lidé se vyspí o hodinu méně. Jaká je vlastně aktuální situace?
Naposledy to řešilo španělské předsednictví v Radě EU (druhá polovina roku 2023, pozn. red.). Já jsem tehdy vyvinul tlak na příslušné pracovníky, kteří to dali jako téma, které bylo znovu projednáno neformálně na radě. Dnes se blížíme k tomu, že dochází k posunu. Nicméně dvaadvacet států si přeje zachovat jeden čas, pět států pak druhý čas (zimní, letní, pozn. red.). Vypadá to tak, že by se mohlo najít nějaké řešení a debata už by se mohla blížit ke konci.
Současné složení Evropské komise už to do konce volebního období nestihne. To téma bylo upozaděno ze dvou důvodů. Za prvé byl covid, druhým důvodem je válka na Ukrajině. Nicméně bylo mi přislíbeno jak Ursulou von der Leyenovou, tak dalšími lidmi v komisi, že se toto téma na podzim znovu zvedne.
Říkám si, proč je to téma tak zásadní? Proč bychom se jím vůbec měli zabývat?
Samotné střídání času má obrovsky negativní dopad na zdraví. Řada lidí má v této době deprese, poruchy spánku a po změně nejsou schopni se dlouhodobě soustředit. Takže je potřeba, aby se to vyřešilo. Navíc hlavním odůvodněním střídání času byly úspory na energiích. Dnes už je asi šestnáct nebo sedmnáct studií, které to absolutně vyvrátily. Platilo to v době, kdy lidé chodili pracovat do továren v pět hodin ráno a pracovali dvanáct hodin, v současné době se chodí do zaměstnání ve většině případů na osmou, devátou hodinu.
Vy už jste Španělsko zmínil, nicméně já jsem si všiml, že loni proběhlo jednání se španělskou organizací TimeUse Barcelona. Jaký to mělo důvod, jaký byl výsledek?
Bylo důležité si znovu zopakovat argumenty pro a proti. Bylo důležité, aby členské státy, které tam byly zastoupeny, viděly, že to téma neumřelo, že je potřeba ho nějakým způsobem dopracovat a dotáhnout. Dnes je největší problém mezi severními a jižními státy, jestli po zrušení střídání zavést zimní, nebo letní čas. Většina odborníků se přimlouvá za ten zimní, tedy přirozený čas.
Myslíte, že se povede najít shodu na tom, zda zimní, nebo letní?
Myslím, že už bychom měli najít shodu. Je to potřeba především kvůli lidem, kterým střídání času způsobuje psychické i fyzické problémy. My jsme měli jednání s profesními svazy, ze kterých vyplynulo, že například řidiči po změně především ze zimního na letní čas trpí velkou únavou, jsou častěji nehody, potýkají se častěji s mikrospánkem a jinými problémy.
Můžeme do toho jít takovým způsobem, že členské státy přinutíme.
Smyslem podobných nařízení má být ochrana člověka a jeho zdraví. A jestliže je něco opravdu zbytečné a ještě k tomu zdraví škodlivé, tak by Evropa měla najít shodu co nejrychleji. V Turecku a Rusku, kde jsou diktátoři, střídání času zrušili, protože sami došli k tomu, že je to prostě nesmysl.
Asi bych nechtěl dávat Turecko a Rusko úplně za příklad, ale jsou z těchto zemí nějaké informace, zda zrušení střídání času vedlo k nějakým negativním důsledkům?
Naopak, ukazuje se, že ubylo případů krátkodobých psychických problémů nebo případů poruch spánku.
Vy jste před lety vyprávěl, že jste při volbách do senátu v roce 2006 řekl pekaři Peckovi ze Sobětuh u Chrudimi, že pokud dá podporu Petru Pithartovi pro druhé kolo senátních voleb, uděláte maximum pro to, aby se „pitomost jménem střídání času zrušila“. Což bylo v době, kdy jste pro pana Pitharta pracoval. Je rok 2024. Dalo by se říct, že se to moc nepovedlo...
Já nevím, jestli to nebylo úspěšné, ale on tehdy žádný úspěch neměl. Psal tehdy prezidentovi, psal ministrům a nějak se to neposunulo. My jste to dostali alespoň na evropskou úroveň. Evropský parlament zrušení střídání času odhlasoval, tady je to jen o vůli členských států a o tom, abychom měli leadership, někoho, kdo bude v čele Evropské komise. Někdo, jako byl Jean-Claude Juncker, kdo si to vezme za své hlavní téma a vyřeší to.
My jsme se do toho nepouštěli s takovou vervou především z důvodu, že byl covid a následně začala válka na Ukrajině, jak jsem už zmínil. Nicméně ta iniciativa se může spustit hned po volbách, můžeme do toho jít takovým způsobem, že členské státy přinutíme. Ale chápali jsme, že teď to nebylo to nejdůležitější téma.
Kdy by se to tedy mohlo povést prosadit?
Já očekávám, že to bude v horizontu několika let. Tady už opravdu není nic, co by tomu bránilo, jen shoda členských států a já si myslím, že je potřeba tu shodu co nejrychleji najít. Evropská komise to prostě musí mít mezi svými úkoly, aby to dotáhla. Podle výsledků největší ankety, kterou před lety Evropská komise uspořádala, se pro zrušení střídání času vyslovilo 84 procent občanů, přičemž dorazilo 4,6 milionu odpovědí. My to těm lidem dlužíme a je potřeba to prostě dotáhnout.
