Gumování historie. Tak lze ve zkratce nazvat příběh, jenž před časem rozvířil debatu o smrti Židovky Štěpánky Löwingerové- Mikešové z Lidic. Žena zde žila od roku 1939 do června roku 1942 a před vyhlazením obce zahynula v koncentračním táboře. Pro židovský původ ji udala její domácí, Alžběta Doležalová, která pak sama skončila na popravišti. Případ, který vybočoval z oficiálního obrazu lidické tragédie, byl po celá desetiletí zatajován komunisty. Ideologicky nevyhovoval a Štěpánka Mikešová nebyla zapsána mezi lidické oběti na pamětní desku lidického památníku. Její osud objevil a v šestisetstránkové monografii s názvem Lidice-zrození symbolu doložil Vojtěch Kyncl z Historického ústavu AV ČR. Nejde přitom o žádnou beletrii, ale o přísně vědeckou práci schválenou Akademií věd a v roce 2015 vydanou nakladatelstvím Academia. Na vzniku monografie doktor Kyncl spolupracoval s Památníkem Lidice a jako významnou publikaci ji Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace zařadila do celostátního hodnocení výzkumných organizací. Cenzura části lidické historie zaujala i Reportéry ČT, kteří o ní natočili a 10. června 2019 odvysílali reportáž s názvem V předvečer tragédie.

Za celé čtyři roky od vydání publikace se k nálezu nenašla jediná připomínka z historické obce. A teprve za čtyři měsíce po odvysílání reportáže přišla Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Radě České televize stížnost na její nevyváženost, která se opírala o článek (sic!) pražského archiváře Vojtěcha Šustka ve Slánských obzorech. Archivář Šustek shodil udání paní Mikešové na protektorátního četníka Evžena Ressla. Navzdory faktu, že se proti lži ohradil četníkův vnuk Evžen Ressl. „Pan dr. Vojtěch Šustek svá obvinění mého dědečka a jeho kolegů ze záměrného zatčení Štěpánky Mikešové-Löwingerové a účelového poválečného udání Alžběty Doležalové z udavačství ničím nedoložil a pouze si je vymyslel… Jako vnuk vrchního četnického strážmistra Evžena Ressla nesoucí jeho jméno musím protestovat proti neustálému zpochybňování jeho věrohodnosti a zastat se jeho občanské cti. Ve své těžké službě pod nacistickou vládou vystupoval vždy jako loajální občan Československé republiky, který ctil její demokratické principy. Během okupace spolu se svými kolegy ze stanice zahlazoval přečiny obyvatel, které mohly mít fatální následky. Jako spolehlivému Čechovi mu také lidické ženy v radě obce Lidice udělily na jaře 1946 potvrzení o státní spolehlivosti. Bylo tomu v době, kdy vyšetřoval řadu zločinů z doby války. Nikdy nebyly jeho činy a jeho svědectví zpochybněny a nikdy nebyl nikým vyšetřován, nebo dokonce obviněn, ba naopak vystupoval jako důležitý svědek a vyšetřovatel,“ napsal četníkův vnuk Radě ČT. A třešnička nakonec: Šustek byl letos v dubnu navržen Zemanem za člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a senát jeho nominaci schválil.

V celé věci se horlivě angažuje tehdejší předsedkyně lidické buňky Českého svazu bojovníků za svobodu, chronická funkcionářka Jana Bobošíková. Ausgerechnet ta, která má s Českou televizí a šéfredaktorem její publicistiky Markem Wollnerem nevyřízené účty z televizní krize. Po odvysílání reportáže pozvala coby moderátorka do internetové televize (světe div se!) XTV Lubomíra Veselého dceru udavačky Marii Šupíkovou, která jako dítě nacistické běsnění v Lidicích přežila. Kdo vydržel očividně zinscenovaný „dialog“ do konce, stal se svědkem nehorázné manipulace se zranitelností stáří. S evidentním cílem vymáčknout z nebohé ženy munici na nenáviděnou Českou televizi. Přesto Marie Šupíková později přiznala, že ji historik Kyncl o svém nálezu informoval a že nikdy neměla v úmyslu zveřejnění nálezu bránit. „Jako dcera ale ve svém srdci vím, že moje maminka by něčeho takového nebyla schopná,“ prohlásila. Srdce bohužel nestačí. Marie Šupíková zanedlouho zemřela.

Pro své tažení získala Bobošíková starostku Lidic a na Reportéry ČT podaly stížnost tzv. velké vysílací radě. Ta ji ale odložila s tím, že použité zdroje jsou doložené a spor je na úrovni historicko-vědeckého zkoumání. Do věci se proto vložili poslanci Andreje Babiše, kterým by jejich šéf mohl o udávání vyprávět celé hodiny. Poslanec Aleš Juchelka (postupně KDU-ČSL, TOP 09, ANO) zneužil své pozice místopředsedy volebního výboru sněmovny, jenž má mediální rady včetně RRTV v gesci, a na reportáž si, paradoxně u téže rady, stěžoval. Nesetkal se ale s pochopením a rada stížnost odmítla. Juchelka si proto stěžoval u Rady ČT. Ani ta mu nevyhověla a tehdejší předseda rady Jan Bednář se veřejně ohradil proti politickému tlaku na práci Rady ČT.

Reportáž o Lidicích začal v Radě ČT záhy ostřelovat Juchelkův souputník, exporadce hnutí ANO Daniel Váňa. Bez mandátu rady a bez ohledu na zamítavé postoje RRTV a Rady ČT se Marii Šupíkové za radu osobně omluvil. Váňa se totiž nyní, coby favorit hnutí ANO, uchází o znovuzvolení do Rady ČT a hlasy Babišových poslanců nutně potřebuje. Posouzení reportáže se nakonec ujal Etický panel ČT, jehož členy jsou mj. prof. Ing. Richard Hindls, CSc., a prof. RNDr. Václav Pačes, Dr.Sc. Také oni u neshledali žádné porušení Kodexu ČT. S výjimkou konstatování, že v reportáži chybí „alespoň stručná zmínka o tom, že na události prezentované v pořadu existují v historické obci i jiné náhledy“.

Útoky na pořad o Lidicích přesto pokračují. V příchodu Hany Lipovské do Rady ČT získala její přítelkyně Bobošíková nový nástroj pomsty. Popírání udavačství Alžběty Doležalové pak dostoupilo uměleckého vrcholu dramatickými přednesy Hany Lipovské z korespondence Marie Šupíkové. A nádavkem i výslechovými metodami směrem k řediteli zpravodajství a šéfredaktorovi publicistiky. Návštěvy Bobošíkové, Lipovské, Kořanové a Nachera u prezidenta v Lánech také nebudou jen prázdným plkáním u kávy. Zeman se totiž do kauzy zapojil jak ostouzením reportáže, tak celé České televize s požadavkem na odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka. K jejich tažení přibyl také člen RRTV, souputník ANO a poslankyně Kořanové, Vadim Petrov. Právě Petrov se proti České televizi dlouhodobě vymezuje a jeho zálusk na ředitelskou židli po případném odvolání Petra Dvořáka je veřejným tajemstvím, které nikdy nepopřel. Zdroje zevnitř RRTV si navíc všímají jeho značné zaujatosti právě vůči veřejnoprávní televizi.

Politické zneužití kauzy Lidice přesně zapadá do předvolební strategie poslanců ANO v parlamentním volebním výboru. Jak se na ní podílí nebo nepodílí i ředitel lidického památníku Eduard Stehlík, jehož statečnou předchůdkyni odvolal ministr Zaorálek a která jméno udané Židovky doplnila do seznamu lidických obětí, se teprve ukáže. Formulace jeho otázky, kterou rozeslal posuzovatelům lidické kauzy a ti podle ní hodnotili Kynclův nález, je – slušně řečeno – návodná. „Klíčová je pro Památník Lidice odpověď na otázku, zda lze z dochovaných pramenů označit Alžbětu Doležalovou z Lidic naprosto jednoznačně a bez pochybností za udavačku Štěpánky Mikešové,“ říká Stehlík. Přitom učinit jednoznačný závěr tam, kde proti sobě stojí naprosto odlišná tvrzení, je holý nesmysl. Stehlík to samozřejmě ví. Obava z tak kategorického soudu bez dlouhodobého studia případu, jaké tomu věnoval historik Kyncl, vede respondenty zákonitě k opatrnosti a raději k bezpečnějšímu upřednostnění „Ne“ před „Ano“. Manipulativní otázka nakonec rozhodla v Kynclův neprospěch a odtud v neprospěch České televize.

Poslankyně ANO Barbora Kořanová iniciovala na čtvrtek schůzi volebního výboru speciálně k lidické reportáži. I přesto, že byly stížnosti odmítnuty RRTV a Radou ČT. Pozváni jsou pánové Stehlík, Šustek, Petrov a kdosi ze spřátelených radních ČT ad. Zkrátka ti, kteří pomůžou ČT potopit. Paradoxně ale nebyl pozván žádný zástupce České televize a původně ani sám doktor Kyncl, kterého se schůze bezprostředně týká. Že Babišova Kořanová a volební výbor sněmovny řeší zase Lidice místo flagrantního porušení zákona členkou Rady ČT Hanou Lipovskou, která se přímo podílí na přípravě politického obsahu vysílání youtubového kanálu Jany Bobošíkové, je neuvěřitelné. Bobošíková totiž oznámila svoji parlamentní kandidaturu za tzv. Volný blok a účast Lipovské na přípravě vysílání je v takovém případě protizákonná. Vymlátit z lidické kauzy co nejvíc voličských hlasů je ale pro Kořanovou, Juchelku a další podstatně výhodnější než hledat pravdu. Celý „táta“ Babiš. Hanba zbabělcům!