Začnu klasikem. Freud dělil proces psychosexuálního zrání člověka na několik fází, dětské – orální, anální a falickou – a dospělou, genitální. Člověk, který dosáhl „genitální fáze“, je jinou terminologií prostě „dospěle uvažující jedinec, rozumný člověk“, a lidé, kteří psychicky zamrzli v nějaké dětské fázi – či se do ní patologicky navrátili v důsledku stresu nebo stárnutí a vyhoření – jsou nedospělí, případně pacienti či rovnou neurotici. A takoví vždy nadělají víc hluku než ti duševně zdraví.

Projevilo se to naplno ve všech posledních krizích. Rok 2015 by původní Severoameričané – tak se politicky korektně nazývají indiáni – nazvali „rokem strachu z imigranta“. Rok 2019 pak byl „rokem vzpoury otylých starých mužů proti Gretě a jejím nárokům na šetrnou civilizaci“. Rok 2020 by měl mít jméno podle nemoci COVID-19, je „rok koronáče“. Pokud ovšem p. t. čtenář čte nějaké časopisy o přírodě – od Vesmíru až po Nature –, ví, že je to iluze. Tento rok vstoupí do dějin jako „rok smrtícího sucha“ a rok 2021 jako „rok Velkého příchodu“.

V České republice nejprve populace nazývaná „konvičkáři“ krutě bojovala s nepřítomnými imigranty. Nejen „zadržet to naše“ (jako stolici), ale rovnou si to naše – naše výtvory, naše bohatství – bránit až do poslední kapky krve těch druhých. Postřílet, semlít do masokostní moučky. Tato skupina jeví známky regresu do anální fáze. A proti nim se vytvořila opoziční skupina „vítačů“, kteří jsou zase v regresu do fáze orální.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Ano, je Hezké, Dobré a Ušlechtilé říkat si, že to zvládneme – míněna imigrační vlna. Ale že příchod už jen desítek milionů imigrantů odlišného kulturního okruhu nezvládneme, ví každý sociolog. Přesto vítači vystačili s heslem „přijmeme je všechny“. Přestože oba tábory dohromady netvoří víc než patnáct až dvacet procent populace, z „obou stran“ byli slyšet v podstatě jen oni. Oněch šedesát až sedmdesát procent dospělých, kteří chtěli pomáhat lidem utíkajícím před válkou v místě konfliktu, platit tam pro ně uprchlické tábory, ty tábory v případě nutnosti bránit naší vojenskou silou, platit uprchlíkům jídlo, než se u nich „vyčasí“, ale nestěhovat je do Evropy, skoro nebylo slyšet.

Když se loni klimaskeptická propaganda rozezvučela (díky majetkovým vazbám v mediálním prostředí) v České republice jako snad nikde jinde ve světě, zase ovládly veřejný prostor dva extrémní proudy: Jedni si vystačili s hesly „Greta je p**a a žádný oteplení není“. Tábor análně regregovaných bránil své právo vypouštět CO₂ z výfuků svých placatých sporťáků, protože ničím jiným než výfukem drahého auta se dámě už nepochlubí. Testosteron a potence s věkem klesají. Naopak ti orálně regregovaní si v zájmu Dobré Ochrany Přírody lehali na pražské magistrále pod kola aut lidí, kteří nemají za produkci CO₂ žádnou odpovědnost, a apelují na nás, aby se všežravý primát Homo sapiens kvůli Dobru a právům slepic stal veganem.

Když přišel koronavirus, tak análně regregovaní, co už nemají čím se chlubit v oblasti tvrdosti penisu, volali alespoň po tvrdých opatřeních a udávali na Facebooku spoluobčany, které vyfotili bez roušky na procházce v liduprázdném parku. Aby se sem nedostávali cizinci s cizáckými viry SARS-CoV-2, toužili po uzavření hranic. My těch samých virů máme sami dost, tak budeme tvrdě bojovat proti tomu, aby nám sem jezdili na výlety ti samí cizáčtí virové z Německa či Rakouska! Naopak orální bezrouškoví disidenti postávají u prodejních okének s pivem v hloučcích bez roušky a vysvětlují si navzájem, že jsou bez roušky apoštoly Svobody. Takže část společnosti je úspěšně zakoukaná do svých kompenzačních témat, kterými si řeší vlastní (nejčastěji sexuální) problémy, a za zády islamofobů, gretofobů i virových izolacionistů přichází tiše, ještě tišeji než kapky deště, sucho. 

Naše – v kontextu hrozící katastrofy nepatrné – pseudoproblémy nám daly zapomenout, že globální oteplení už asi v jednom z činitelů dospělo ke skokovému bodu zlomu. Tím bodem je srážková bilance – letos, jak ukazuje celá planeta, došlo k posunu, ke kterému trendy směřují již dvacet let. Z posledních 20 let jich bylo 17 srážkově abnormálních, tedy extrémy se staly normálem, a už loni v mnoha východočeských destinacích chyběl roční srážkový úhrn, někde třeba 60 litrů na metr. Letos pomalu narůstající kvantitativní proměna přešla v kvalitativní skok, a pravděpodobně už došlo k posunu v planetárním klimatu. Posunu, který bezprostředně ohrožuje celou naši civilizaci a pro Evropu znamená zásadní nejen potravinový, ale i bezpečnostní problém. Uvedu jen titulky z médií a nejvýznamnější výroky: 

„Během příštích deseti let bude až 700 milionů lidí nuceno opustit své domovy, protože nebudou mít dostatek vody“ (Nature). „Němečtí farmáři doufají, že se vyhnou v pořadí již třetímu suchému roku“ (Phys.org). „Africký kontinent bude v budoucnu pravděpodobně čelit extrémním a rozšířeným suchům. Stav se pravděpodobně zhorší kvůli pomalému pokroku v řízení rizik sucha, zvýšenému počtu obyvatel a poptávce po vodě a degradaci půdy a životního prostředí“ (Hydrology and Earth System Sciences). „Obrovský nárůst antropogenního oteplení ohrožuje Severní Ameriku katastrofickým suchem“ (Science). „Před několika dny odborníci představili svůj model, ze kterého vyplynulo, že Česká republika čelí největšímu suchu za 500 let. Čelíme bezprecendentnímu období sucha jak ve své délce, tak svými dopady. Na 99 procentech území České republiky bylo od 13. do 19. dubna výrazné až extrémní sucho. V podstatě na mapě České republiky není žádné normální místo.“ (ministr životního prostředí ČR Richard Brabec) „Jedna miliarda lidí bude žít během 50 let v neúprosném žáru“ (Guardian).

Za clonou našich strašíků z virů přichází klimatická katastrofa. Už v roce 2015 EU ukázala, že není schopna řešit příchod ani jednoho milionu uprchlíků, a tři výše jmenovaná mediální témata posledních let ukázala, že v diskusi o nějakém problému jsou vidět a slyšet především magoři z obou extrémních pólů názorového spektra. Takže jsme naprosto nepřipraveni. Víme ale jistě, co nás čeká po počátečních problémech se zásobováním, které budeme nesmírně citlivě prožívat. Kdo z nás pamatuje, že nebylo jídlo? Ale to bude jen předzvěst. Jak bude ubývat jídla i v Sahelu, severní Africe a na Blízkém východě, bude najednou u bran Evropy stát možná miliarda lidí utíkajících před smrtí žízní a hladem. Máme jen dva tři roky, abychom se nějak připravili – ale já jsem si prakticky jist, že je Evropa promarní žvaněním. Kroky jsou zjevné, jen několik bodů:

• Okamžité zastavení veškerých dotací na zbytné technické plodiny, minimalizace byrokracie a podpora zemědělské výroby jídla;
• Maximální ochrana orné půdy – okamžitý zákaz jejího dalšího zastavování překladišti a satelity;
• Hospodaření s vodou ve formě hard i soft – jen se musí kompetentní biologové dohodnout, kde je lepší postavit přehradu a kde bude lepší síť tůněk a mokřadů;
• Omezení produkce CO₂, co nejrychlejší odstavení uhelných (a všech spalujících) elektráren a intenzivní výstavba jaderných elektráren. A klíčový je maximální tlak na země, které dnes škodí nejvíce – Čínu, USA, Indii, Brazílii a podobné destinace, kde ještě pochybují o tom, že klima na Zemi je jen jedno;
• Maximální osvěta a podpora omezování porodnosti v rozvojových zemích;
• A konečně to nejnestravitelnější: Jako kontinent – či jako EU, či ještě lépe celá euroatlantická civilizace včetně USA a Austrálie – se připravit na to, že onu možná miliardovou vlnu běženců sucha nesmíme ve jménu uchování našeho lidství ani nechat pomřít žízní, ani postřílet, ale ani jim vyklidit Evropu. Takže se musíme pomalu smířit s tím, že – pokud se naší civilizaci vůbec podaří rozvrat klimatu zastavit či zpomalit – budeme živit v utečeneckých táborech někde na severu Afriky miliardu lidí, jejichž domovina se stane kvůli člověkem zaviněnému oteplení neobyvatelnou. 

A nyní pointa: Autor si je plně vědom, že kvůli naprosté neefektivitě našich politických systémů a nepřipravenosti naší kultury podstupovat jakékoliv nepohodlí či se elementárně angažovat jsou výše uvedená opatření jen fantazie, fikce a že jsou politicky zcela neprosaditelná. Autor si však také – na základě tvrdých dat nezávislých přírodovědných institucí – uvědomuje, že pokud ty kroky nepodnikneme, naše civilizace v horizontu několika málo desetiletí skončí.

Otevřít galerii (6)