Z příspěvku, jakým se dezinformační servery zastaly v Kremlu vyznamenaného písničkáře Jaromíra Nohavici, stejně jako protiukrajinské aktivistky, klavíristky Valentiny Lisitsy, lze dobře porozumět úspěchu dezinformátorů. Sám autor materiálu, šířeného přes dezinformační servery Sputnik a Aeronet, se v úvodu svého textu nejprve snaží působit věcně. Nejprve převypráví tweet šéfredaktora deníku Forum24 Pavla Šafra poutající článek o pražském klavírním vystoupení zmíněné propagandistky a zmíní se i o článku samotném.
[ctete postid=“233799″ title=“Gratulace do Kremlu: Český festival spojil protiukrajinskou propagandistku s fondem UNICEF“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/02/Valentina-Lisitsa-385×230.jpeg“ excerpt=“Putin může být spokojený. Propagandě Kremlu se v Česku běžně dostává vydatné podpory. “ permalink=“http://forum24.cz/gratulace-do-kremlu-cesky-festival-spojil-protiukrajinskou-propagandistku-s-fondem-unicef/“]233799[/ctete]
Následuje výběr tweetů s domácím zvířetem či kreslenou postavičkou (proložený i autentickými uživateli), odsuzujících Šafra nebo pohoršujících se nad názorem, že písně Putinem vyznamenaného Nohavici by neměl hrát veřejnoprávní rozhlas. Iluzi férovosti pomáhá navodit jeden status, který je k Nohavicovi kvůli jeho spolupráci s STB a písničkářově podpoře extremistů kritický.
A teď pozor! Na tomto místě už autor dezinformačního textu čtenáři zdůvodňuje, proč jsou úvahy o možnosti nepouštět Nohavicu v rádiu, nepřípustné. Klíčová teze je maskovaná jednak formou otázky, a jednak dovětkem o názoru (zřejmě neexistujícího) uživatele Nováka „Ale zakázat něčí písničky na státním rádiu? Koncesionářské poplatky platíme přece všichni… Takový názor má i Petr Novák.“
Dezinformační text zcela pomíjí argumenty obsažené v původním článku deníku Forum24, přestože se na něj v úvodu odvolává. Je to racionální postup. Vyvracet totiž tezi, že nenávistné výpady protiukrajinské propagandistky Lisitsy nejsou svobodným projevem názoru, ale aktem šíření nenávisti proti skupině obyvatel, by totiž šlo dost obtížně.
A tak dezinformační text raději přechází k emocím. Ty mají vzbudit další vložené kopie statusů z převážně falešných profilů, které polemiku o nevhodnosti koncertování Lisitsy v českých sálech přirovnávají k počínání komunistických cenzorů.
Dezinformační text je rafinovaný svou na oko kultivovanou a rádoby věcnou formou. Je zjevně psaný uvážlivě a bez emocí, se zřetelem na účel, který má plnit. Chytře kombinuje zástěrky pro podsouvání názorů (vydává je za komentáře lidu, jimž jakoby jen poskytuje prostor, případně je vyslovuje formou otázky) a snaží se vytvářet zdání, že prezentuje i protichůdné názory (které ale předkládá jen ve výrazné menšině a nijak s nimi nepracuje). Celkově je pak pro práci dezinformátora příznačné předstírání polemiky s oponenty a faktické ignorování jejich argumentů.