List The Kyiv Independent si všímá prohlášení prezidenta Petra Pavla, které učinil 16. března pro Český rozhlas. Pavel řekl, že si nelze představit, že by Rusko a Ukrajina jednaly o mírové dohodě, protože ruské návrhy naznačují spíše větší snahu o další podmanění Ukrajiny, než že by šlo o snahu o trvalý mír.
Deník připomíná, že jak válka vstupuje do třetího roku, vyzvalo Ukrajinu k zahájení mírových rozhovorů s Ruskem více mezinárodních představitelů, včetně papeže Františka a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Pavel ale soudí, že taková jednání by pravděpodobně nebyla úspěšná. „Všechny dosavadní ruské návrhy byly vlastně diktátem,“ řekl Pavel Českému rozhlasu. „Kreml předložil svůj seznam podmínek, které jako agresor nemá právo předkládat,“ dodal. Vladimir Putin totiž opakovaně vyhlašoval, že cíle plné invaze, tedy takzvaná „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny, se nezměnily.
Ukrajina sdělila, že mírové rozhovory by měly probíhat na základě jejího desetistupňového mírového vzorce, který zahrnuje úplné stažení ruských vojsk z Ukrajiny, což Moskva odmítá.
Z dokumentu, který získal deník Wall Street Journal, vyplývá, že Ruskem navrhované mírové podmínky pro Ukrajinu v roce 2022 by Ukrajině odepřely členství v NATO a zmenšily by armádu země, čímž by zůstala trvale zranitelná vůči ruské agresi.
Pavel uvedl, že místo vyjednávání by válka pravděpodobně skončila jasným vojenským vítězstvím jedné strany nebo případným vyčerpáním obou stran.
List si také všímá toho, že poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu prohlásil, že vyslání západních vojsk na Ukrajinu nelze „vyloučit“, tak byl Pavel jedním z mála evropských lídrů, kteří tento návrh rovnou neodmítli. Místo toho vyzval k pokračování diskuse o možné přítomnosti západních vojáků na Ukrajině a naléhal na partnerské země, aby se „neomezovaly tam, kde nemusíme“. Upřesnil, že nemluvil o bojových jednotkách, ale o možných výcvikových misích.