Kryštof Michal je známý český zpěvák, který vešel do povědomí lidí jako frontman kapely Support Lesbiens. Dnes působí jako zpěvák skupiny Portless. Celý život mu ale, jak sám říká, rozhodně není jedno politická situace, ke které se také vyjadřuje: Ovšem jako občan Kryštof Michal. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, proč se rozhodl zapojit do billboardové kampaně Stydím se za svého premiéra.

Kryštofe, proč se stydíte za svého premiéra?

Mám pocit, že to, co se děje, už překročilo všechny myslitelné meze. Hranice se posouvají a sklouzáváme někam, kde už přestávají existovat. To samozřejmě souvisí i s tím, kdo sedí na Hradě, ale stále ještě jsme v parlamentní demokracii a moc má premiér.

Mám z toho strach. Pro naši zemi je špatně, jak se mění pravidla. Za premiéra se stydím z mnoha důvodů: Jedná se o jeho minulost spojenou se Státní bezpečností, o podezřelý začátek podnikání… On se tváří, jako by byl nějaký spasitel, přitom on na tom prostředí vyrostl, koexistoval s politiky.

Konzultoval jste své rozhodnutí s kolegy z kapely Portless?

Ne. To bylo moje osobní rozhodnutí. Všichni, kdo mě znají, vědí, že nejsem netečný k politice. Tohle rozhodnutí jsem udělal během minuty.

Jak říkáte, k politice se vyjadřujete poměrně často. Setkáváte se s názory, že byste jako umělec měl raději mlčet?

Ano. Je to zvláštní. Řekl bych, že v tom je možná trocha závisti, protože když je člověk mediálně známý, jsou jeho názory více slyšet. Ale nevím, kde se to v lidech bere, protože například v USA je úplně normální, že známí zpěváci nebo herci podporují svého kandidáta. Co na to říct? To je opravdu špatný pohled na věc. Já jsem se rozhodl vyjádřit jako občan a tuhle možnost si přece musíme a chceme zachovat. A ještě bych dodal, že nikde na billboardu není uvedena kapela, pouze moje jméno.

A s rodinou jste své rozhodnutí probíral?

Řekl jsem, že mám tyto úmysly. Doma jsme si ale názorově blízcí. Maminka z toho měla dokonce radost. Víte, z mého pohledu to byla také snaha překročit hranice mojí sociální bubliny, kterou vytvořil hlavně Facebook. Tam totiž nediskutujeme s lidmi opačných názorů, naopak, algoritmy jsou nastaveny tak, že se vám zobrauje téměř pouze to, s čím souhlasíte. A tohle ta kampaň alespoň trošku mění.

Před lety jste se ostře vymezil proti prezidentské kandidatuře Jana Fischera kvůli jeho minulosti. Co říkáte tomu, že KSČM dnes drží vládu a komunisté zastávají vysoké posty?

Jsem zděšen! Pocházím částečně z disidentské rodiny. A navíc – moje prababička byla spoluzakladatelkou KSČ. Velmi brzy ovšem pochopila, jaké zlo pomohla stvořit, a celý život toho litovala. Kdyby viděla, co se děje dnes, vzala by kýbl a jar a šla by, jak se říká, těm pánům vypláchnout pusu. Je to skutečně neuvěřitelné, že si tu dnes komunisté diktují podmínky. Vezměte si třeba tu snahu o zdanění církevních restitucí. Vždyť to je útok na právní stát! Má se danit vrácení něčeho, co bylo ukradeno.

Čím to je, že mají komunisté takovou sílu?

Jakmile někdo přestane ctít pravidla, může se stát, že postupně přestanou platit úplně. Ono se to mnoha lidem líbí, zvláště té mlčící většině, která tu byla za komunismu, ale hlavně těm kolaborantům. Ti se teď cítí silnější. A velké části společnosti dělá dobře, že jejich vina je tím tak nějak menší.

A jak s tím vším tedy souvisí kampaň Stydím se za svého premiéra?

Premiéra považuji za zásadní zlo pro tuto zemi. Jde tu o principy. Jeho konflikt zájmů je naprosto zřejmý a je tu od prvopočátku! A od toho prvopočátku je všechno špatně. To je podobná situace jako s okupací Krymu. Tam je všechno špatně od počátku a teď už to nikdo neřeší, protože ravidla zůstala tak dlouho porušena. Tahle doba je zvláštní. Před dvaceti lety by nemohly zaznívat věci, jaké se dnes říkají úplně normálně.

I proto mám ale obrovskou radost, že tahle kampaň není žádná záležitost pražské kavárny, naopak, od počátku se toho chytili lidé po celé zemi mimo hlavní město. Mnoho občanů tyto názory sdílí.

Jak se díváte na kritiku demonstrací a podobných akcí s tím, že ti, kdo se takto projevují, nectí výsledky voleb?

Ctím fakt, že pánové Babiš a Zeman byli zvoleni. Ale nenechám si zavřít pusu. Je tu opozice, je tu občanská společnost, a ta nemusí od voleb k volbám mlčet, naopak. Je čas se začít bouřit. A já jsem si prostě zaplatil jeden billboard.