Po jistém zakolísání a přes nátlak čínského velvyslance se předseda Senátu Jaroslav Kubera nakonec zřejmě definitivně rozhodl, že na Tchaj-wan pojede. To by byl vůči arogantnímu vedení v Pekingu aspoň jeden signál, že nejsme čínská provincie.

V rozhovoru pro Právo Kubera řekl: „Je to definitivní, nedá se to zvrátit. Čekáme jen na prezidentské volby na Tchaj-wanu, které budou v lednu. Ty mohou dopadnout tak, že Tchaj-pej bude mít k Pekingu vřelejší či chladnější vztah, ale moji cestu nijak neovlivní.“

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

To nejspíš znovu narazí na nelibost přátel Pekingu u nás, především u Miloše Zemana a jeho okolí. Celkem příznačné je, jak vztahy s Čínou komentoval Zeman na TV Barrandov 31. 10.: „Vezměte si například tu nešťastnou aféru, když PPF dává podle mého názoru poněkud malou dotaci Karlově Univerzitě, no a díky tomu, že se zase zdvihla mediální bouře novinářských pitomečků, tak Univerzita Karlova to odpískala. V takovém případě například Škoda Auto, o níž vím, že má největší trh právě v Číně, by neměla být donátorem jakýchkoliv aktivit ze stejného důvodu. Ale upřímně řečeno si myslím, že tady tu atmosféru rozviřuje pan Koudelka, který vidí ať už čínského nebo ruského špiona za každým rohem, a když jsem mu teď nedávno vzkázal, že by se měl více než tím zabývat ekonomickou kriminalitou, tak se ozval mluvčí BIS, že ekonomická kriminalita není v popisu práce BIS. To znamená, máme tady hloupého mluvčího, který ani nezná zákon o BIS, jehož součástí je povinnost chránit ekonomické zájmy České republiky.“

Pokud jde o to, kdo má hloupého mluvčího, bylo by asi lepší mlčet. Snad by se měl Zeman, který se považuje za odborníka na „ekonomickou diplomacii“, zase po čase zeptat, kde je jeho čínský poradce. My celkem víme, kde asi je. Nejspíš značný čas tráví v pověstných vyšetřovacích místnostech vyložených gumou, kde ho zpracovávají straničtí vyšetřovatelé kvůli korupci. Nebo by se měl zajímat, kde jsou ty naslibované miliardy čínských investic. Zatím jsme se dočkali jen čínských agitačních středisek, pardon, Konfuciových institutů.

I kdybychom to brali jen ekonomicky (byť nejsme nějací marxisté, že?), Tchaj-wan je náš třetí největší obchodní partner z Asie a asijští velvyslanci si Kuberovi prý „velice stěžovali“ na naši jednostrannou orientaci.

Číňané nemají většinou ve zvyku, že by někoho vojensky okupovali. Oni nakupují. Podniky, přístavy, lidi. Co nekoupí, to ukradnou a okopírují. Hledí přitom především na své dlouhodobé zisky a výhody nebývají vždycky oboustranné. I přesto svět s Čínou obchoduje, na to je příliš velká a důležitá, aby ji někdo mohl ignorovat. Každé klanění by ale mělo mít své meze.