Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) oznámil, že uskuteční cestu na Tchaj-wan, kterou původně plánoval jeho předchůdce ve funkci Jaroslav Kubera. Cesta se uskuteční ve dnech od 30. srpna do 5. září.
„Byl bych rád, aby s námi letěla i paní Věra Kuberová. Bylo by to velmi symbolické gesto,“ uvedl Vystrčil na tiskové konferenci.
Mezi důvody, proč by se měla cesta uskutečnit, zopakoval předseda Senátu tlak Číny na to, aby se mise neuskutečnila, i další čínské pokusy o zásahy do jeho činnosti. Česko podle něj nemá „počítat groše“, ale dbát na hodnoty. Ocenil i podporu dalších členů horní komory. Vystrčil počítá s tím, že by měla mise využít vládní letadlo. „Předpokládám, že přístup ministra obrany bude standardní, není důvod, když vládním letadlem létá prezident nebo premiér, proč by jím nemohla letět delegace předsedy Senátu,“ řekl.
Čína považuje Tchaj-wan za svou vzpurnou provincii. Peking prosazuje politiku jedné Číny a dlouhodobě se snaží o opětovné připojení ostrova k Číně. ČR, stejně jako celá EU nebo USA, politiku jedné Číny uznává.
Vystrčil řekl, že má k cestě dva hlavní důvody. Misi považuje za správnou z hlediska ekonomického rozvoje, rozvoje vzdělání, vědy a kultury. Druhý důvod je podle něj vnitropolitický. V poslední době se podle něj ukázalo, že hodnoty revoluce z roku 1989 jako vláda práva, svoboda a demokracie se střetávají s „počítáním grošů“. „Buď budeme držet principy, nebo počítat groše. Já se přikláním k tomu, abychom dodržovali své hodnoty a principy a přestali počítat groše, jednou bychom mohli zjistit, že už žádné nemáme,“ varoval.
Čínské velvyslanectví v lednu před cestou na Tchaj-wan varovalo Jaroslava Kuberu dopisem, který tehdejší šéf Senátu obdržel na Hradě při setkání s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Dopis, v němž ambasáda varovala Kuberu i podnikatele před následky mise, prezidentská kancelář podpořila dvěma podpůrnými přípisy. Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví. Okolnosti vzniku dopisu a jeho předání zůstávají nevyjasněné. Podle některých informací za dopisem stojí prezidentův kancléř Vratislav Mynář, který to odmítá.
Nejvyšší ústavní činitelé postup čínského velvyslanectví, který byl podle kritiků nepřípustným vyhrožováním, odmítli. Zeman nebo Vondráček přesto s tchajwanskou misí předsedy Senátu nesouhlasili. Nedoporučilo ji ani ministerstvo zahraničí.