Místopředseda ODS Martin Kupka FOTO: archiv ODS
FOTO: archiv ODS
Střet zájmů poškozuje Českou republiku v Evropské unii, máme slabou vyjednávací pozici, premiérovo slovo nemůže mít váhu, říká místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka v rozhovoru pro deník FORUM 24. Zdůrazňuje přitom, že nepotřebujeme zpřísnění českých zákonů, ale změnu chování předsedy vlády. Věc bychom si měli vyřešit u nás. Dokud bude Andrej Babiš v politice, Agrofert by se neměl ani ucházet o veřejné zakázky, ani čerpat dotace. Kupka zároveň připouští, že situace může mít dohru právě i pro čerpání evropských peněz, protože úřady se při jejich vyplácení firmám z holdingu ocitaly mezi mlýnskými kameny. „Pro ně neexistovalo dobré řešení,“ dodává.
Poslanci Evropského parlamentu v pátek schválili rezoluci k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). V dokumentu mimo jiné vyjadřují politování nad tím, že stále kontroluje holding Agrofert, přičemž má vliv na rozdělování evropských peněz v ČR. Na co všechno může mít premiér ze své pozice v ČR vliv v souvislosti s dotacemi?
Především může ovlivňovat více než dotace. Ovlivňuje tvorbu zákonů, které mohou více či méně pomáhat jeho firmám, potažmo byznysu. Samozřejmě že to v mnoha případech čteme. Koneckonců, už na začátku jsme říkali, že dokud bude ve střetu zájmů, tak tu bude vždy vznikat pochybnost. S každým dalším zákonem, který vytváří podmínky pro firmy v jeho obrovském byznysu, a že je těch zákonů opravdu hodně, je tu podezření. Ať se jedná o parametrické nastavení úhrad umělého oplodnění v jedné části spektra jeho firem, nebo o veškerý agroprůmysl. Když se nějaký zákon na vládě řeší, tak může pan premiér sice utéct někam do sklepa, zkrátka u toho nebýt, ale je těžko představitelné, že jeho ministři půjdou proti jeho zájmům. Neustále opakujeme, že ta volba je na něm. Zákon mluví poměrně jasně – střet zájmů nenastává v okamžiku, kdy beneficient a jeho firmy nepobírají dotace nebo se neúčastní veřejných zakázek. Pokud by se toho Andrej Babiš zřekl, tak bude zákon naplněn.
Pan Babiš by vám oponoval, že formálně dodržuje českou legislativu, a především zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš. Nemá pravdu minimálně do chvíle, kdy bude přijat zákon o evidenci skutečných majitelů, který má implementovat evropskou směrnici?
Ale podstata je přece to, jestli těží ze zisku firem, nebo ne. V jiných státech, kde jeho firmy působí, je veden on jako beneficient neboli ten, kdo těží ze zisku těch společností. A to podle mě nikdo nemůže popřít. To ví každé malé dítě v téhle zemi.
A druhá věc je, jak na to premiér reaguje. Dělá, že se ho to netýká a že vyřešil problém převedením těch firem do svěřenského fondu a je vyhráno. Ale tím nezměnil tu podstatu, která tkví v tom, že v okamžiku, kdy mají firmy něco společného se státním rozpočtem v podobě veřejných zakázek, a jde o dotace, o které se uchází, a zde dokonce i o ty evropské, vytváří to samozřejmě ten střet zájmů, o kterém je řeč.
A nebylo by tedy namístě upravit i český zákon o střetu zájmů, který tento výklad umožňuje?
Není to potřeba, změnit by měl pan premiér svoje chování. V tomhle směru i ten zákon říká dost jednoznačně, že je otázka jeho rozhodnutí, jestli se vzdá dotací a soutěží o veřejné zakázky. Zákon nezakazuje podnikat, respektive účast v těch firmách, ale zakazuje ten benefit z politické funkce ve vztahu k dotacím a veřejným zakázkám. Tady se odehrává ten střet zájmů. A tomu může Andrej Babiš vyhovět na základě jednoho rozhodnutí a svůj problém tak vyřešit.
Ale nyní mi na tom všem hlavně vadí, že se tématu musíme věnovat v Poslanecké sněmovně, kdy to visí nad velkou částí projednávaných zákonů stále jako otazník. Pochopitelně to taky zaměstnává hnutí ANO a zejména odvádí Andreje Babiše od toho, aby se věnoval podstatnějším věcem. Pořád to tu máme na stole. Jenom na plénu Evropského parlamentu se střet zájmů českého premiéra řeší počtvrté. To je podstatná zpráva o České republice? To je to, co chceme, aby Evropský parlament řešil? Máme se přece prezentovat jako sebevědomá země, která je schopná produkovat pozoruhodné technologické novinky, kvalitní zdravotní péči a dobré školství. Tohle bych chtěl, aby rozebíral, nikoli stále dokola střet zájmů Andreje Babiše.
Na druhou stranu rezoluce naštěstí nemíří proti České republice. Myslím si, že i naši europoslanci velmi pečlivě ovlivňovali to, aby to nemířilo proti naší zemi. Zasadili se o to, aby – když už někdo přišel s tímto návrhem – se to adresně týkalo premiéra Babiše. Je to on, ne opozice, kdo vnesl do veřejného prostoru tohle hloupé téma. Opravdu bych byl nerad, kdyby dokument mířil na Českou republiku, samozřejmě ji poškozuje, ale skrze ten střet zájmů.
Rezoluce sice nemíří přímo proti ČR, ale europoslanci v dokumentu apelují na Evropskou komisi, aby nejenom zastavila platby holdingu, ale také prošetřila, zda české úřady neobešly její preventivní opatření v souvislosti s probíhajícím auditním šetřením. Nyní tedy není jasné, kolik bude ČR zpětně proplaceno (systém čerpání unijních dotací je založen na principu předfinancování z národních rozpočtů – pozn. red.). Nepochybily úřady? Měly být platby pozastaveny?
Upozorňovali jsme na to od první chvíle. Samozřejmě se musely vypořádat s tím, že pokud existovaly podepsané smlouvy, tak se ocitly mezi mlýnskými kameny. V jak obtížné situaci musely úřady rozhodovat, je tedy další aspekt problému. Musely se chopit toho práva a řešit, jestli to vyplácet mohou, nebo ne. Z obou stran jim navíc hrozilo nějaké riziko. A do té situace je dostal jedině Andrej Babiš. Pro všechny ty úředníky, kteří jsou většinou nadstraničtí, to muselo být v řadě případů svízelné. Jak jsem řekl, rizika byla z obou stran, nebylo pro ně žádné dobré řešení.
Nyní spekulujeme, ale jak podle vás probíhalo rozhodování? Mohlo rozhodnout i to, z jaké strany byl tlak silnější?
Samozřejmě. Ale záleželo i na tom, jakým způsobem interpretovali ten český zákon a kroky Andreje Babiše. Podstatu jsme pojmenovali. V okamžiku, kdy jiné státy zmiňují Andreje Babiše jako konečného příjemce těch výhod, tak to nelze na úrovni České republiky popřít. Má to s ohledem na jeho vlastnictví i mezinárodní rovinu. Zároveň je to věc, kterou si máme vyřešit u nás, a je hrozně smutné, že toho nejsme schopni, respektive že toho není Andrej Babiše schopen.
Poslanec Martin Kupka kandiduje v podzimních volbách na hejtmana v Středočeském kraji FOTO: Archiv ODS
FOTO: Archiv ODS
Protože usnesení Evropského parlamentu není právně závazné, bude stejně záležet pouze na Evropské komisi. Může mít tedy vůbec nějaký dopad na samotného pana Babiše?
Ano, zejména bude záležet na Evropské komisi a konečném stanovisku těch auditů. Akorát za normálních okolností by na ten problém soustředila média značnou pozornost. Odehrává se to pod rouškou koronaviru. Vezměte si, kdyby se podobná situace odehrála u některého z premiérů okolních států, jak by to bylo předmětem mediální pozornosti i u nás, jak bychom tu zemi vnímali skrze takový problém.
Vedle možného negativního dopadu na jméno ČR, který zmiňujete, se mluví také o určitém oslabení naší pozice během probíhajících vyjednávání o dalším rozpočtovém období a programu obnovy na půdě Evropské rady. Je premiér, se kterým se pojí zneužívání dotací, slabým vyjednavačem?
To je další velmi vážný aspekt. Při vyjednávání v Evropské unii přece potřebujeme silnou pozici. Půjde o rozdělování velkého balíku peněz i nastavování dalších pravidel pro podporu v jednotlivých státech, a tam je opravdu důležité, na co je česká strana schopná reagovat. Kolikrát vyslovil Andrej Babiš podle mého soudu oprávněnou kritickou připomínku vůči krokům Evropské unie, která byla podle mě opodstatněná. Ale jak silné slovo tam může mít a jak silnou může mít pozici po projednávání jeho střetu zájmů? Odpověď je přece jasná – velmi slabou. A to bude zpětně dopadat na nás. Jak jsme toho byli již opakovaně svědky, Andrej Babiš se postavil pro české publikum do pozice zastánce národních zájmů proti Evropské unii. Jeho vlastní europoslanci hlasovali jinak, než o tom hovořil Andrej Babiš. Těch příkladů je celá řada.
Měl by být tedy pan Babiš při vyjednávání na Evropské radě nahrazen?
To není řešení, máme mít premiéra, který bude schopen mluvit s ostatními členy Evropské rady a bude vnímán jako důležitý partner. Výměna třeba za ministra je nemyslitelná, role přísluší opravdu premiérovi. Ten se v našem případě ale ocitl v extrémně ostřelované pozici.
Jaké by mohly být podle vás konečné škody pro Českou republiku?
Už nyní přece sčítáme škody, kdy má situace pro nás krajně nepříjemné dopady v tom, jak se mluví o České republice v souvislosti s Andrejem Babišem. Jinak to můžou být miliardy.
Základem zmiňované rezoluce byla únorová kontrolní mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP. Český premiér označil její účastníky Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti) za „vlastizrádce“. Ti nyní oznámili, že nejenom jim, ale i jejich rodinám bylo vyhrožováno smrtí. Co si myslíte o takovém prohlášení předsedy vlády? Měl by se omluvit?
Přinejmenším. Urážka, kterou navíc utrpěla z úst českého premiéra předsedkyně kontrolního výboru (německá europoslankyně Monika Hohlmeierová – pozn. red.), což je velmi respektovaná politička, je další okolnost, která ho v očích premiérů ostatních států staví do velmi nepříznivého světla.
A myslíte, že se nakonec omluví?
Omluvil se Andrej Babiš někdy za něco?
