Helena Langšádlová FOTO: Helena Langšádlová / se souhlasem
FOTO: Helena Langšádlová / se souhlasem
V mnoha evropských zemích je k doktorskému studiu přistupováno více jako k rané etapě vědecké kariéry, zatímco u nás je v mnoha směrech na doktorandy nahlíženo jako na studenty, okomentovala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podmínky doktorského studia v Česku. Doktorandi jsou podle ní pro některá pracoviště pouze levnou pracovní sílou, a to se musí změnit. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětlila plán na navýšení stipendií pro doktorandy a představila myšlenku průmyslových doktorátů.
Dlouhodobě podporujete doktorské studium. Jaké jsou s ním v Česku problémy?
Myslím si, že ve vědě ztrácíme spoustu talentů právě proto, že nedokončují doktorské studium, protože pro něj nemají dobré podmínky. Studium u nás dokončuje velmi málo doktorandů, kolem 40 procent, a ještě méně v řádné době studia. Jedním z důvodů jsou nízká stipendia, dnes kolem 11 tisíc korun. To je potřeba navýšit. Součástí musí být i zkvalitnění práce s doktorandy. Pro některá pracoviště jsou pouze levnou pracovní sílou, a to se musí změnit.
V jakém stadiu se chystaná novela vysokoškolského zákona nachází?
Jsem spolugestorem tohoto zákona, jehož hlavním nositelem je ministerstvo školství. Proběhlo připomínkové řízení, v rámci kterého jsem dávala ještě požadavek na úpravu dizertačních prací. Současně totiž řeším i otázku takzvaných průmyslových doktorátů, které spíše nazývejme profesními, protože se mohou týkat i společenských oborů. V tuto chvíli doufám, že ministerstvo školství vypořádá připomínky a co nejdříve předloží zákon vládě.
Zmínila jste, že doktorandi jsou podhodnoceni, mohu-li to tak nazvat. Jak jsou na tom v porovnání s Evropou?
Ve většině zemí je příspěvek vyšší. Vycházeli jsme však i z našich fiskálních možností, proto by to v tuto chvíli mělo být v novele zákona provázáno s minimální mzdou na 1,2 jejího násobku, tedy zhruba 20 tisíc korun. Důležitý je také možný případný souběh, kdy by doktorand, pokud se podílí na grantu, měl příjmy i z této práce. Je to tedy upraveno způsobem, že je možné stipendium krátit, ale pouze pokud celková částka překročí 1,5násobek výše stipendia, tedy zhruba 30 tisíc korun.
Takže 30 tisíc korun je vlastně jakási limitní hranice?
Škola stipendium krátit nemusí, může doktorandům nechat celou částku.
Co bylo opomenuto? Jak jsme se dostali do situace, kdy vzdělaní lidé mají pracovat za tak nízké odměny?
Je to o přístupu. V mnoha evropských zemích je k doktorskému studiu přistupováno více jako k rané etapě vědecké kariéry, zatímco u nás je v mnoha směrech na doktorandy nahlíženo jako na studenty. Nyní to řešíme v souvislosti s reformou penzí, kdy se pravděpodobně zvýší počet odpracovaných let, aby vznikl nárok na předčasný důchod. Je naprosto zásadní, aby doba doktorského studia, v délce čtyř let, byla v případě řádného dokončení studia započítána jako náhradní doba pro důchodový systém. S ministrem financí a s ministrem práce a sociálních věcí také jednáme o podpoře doktorandek, aby mohly pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Stát platí zdravotní pojištění, ale nemocenská hrazena není.
Byly by tyto změny něčím podmíněny? Například dokončením studia.
Ano, všechny změny budou podmíněny řádným dokončením studia.
Pokud má být doktorské studium chápáno jako vědecká práce, neměli by být tak braní i v souvislosti se zákonem, co se týče jejich praxe?
Ano, s ministerstvem práce a sociálních věcí jednám o otázce uznání doby řádně dokončeného doktorského studia jako praxe. Doktorandi jsou lidé zkušení i pracovně, zapojují se do projektů.
Prolistujte si TÝDENÍK FORUM
Mohly by tuto situaci změnit i průmyslové doktoráty?
Ano, otázka průmyslových či profesních doktorátů by mohla situaci změnit jak na poli ohodnocení, protože se počítá s tím, že do toho budou vstupovat a mnohdy již vstupují peníze ze soukromých firem, tak v souvislosti se zlepšením možností uplatnění absolventů. Ti se budou schopni orientovat v obou sférách a budou lépe rozumět nastavení spolupráce mezi akademickou a firemní sférou. To je jedna z velkých bolestí našeho systému, ta prostředí si mnohdy nerozumějí.
Jak bude spolupráce v rámci průmyslových doktorátů mezi školami a firmami zajišťována?
To musí být na dohodě mezi firmami a vysokými školami, nebudeme prostředníkem. Chceme spíše upravit vysokoškolský zákon v segmentu dizertačních prací, aby formě doktorátu lépe odpovídal, což děláme ve spolupráci s vysokými školami.
Současně budeme chtít, aby byly více využívány prostředky, které umožní podpořit profesní doktoráty. V rámci prvního pilíře projektu Horizon Europe se podporují i na úrovni Evropy, takže je tam možnost toho využít. V dubnu bude ze strany MPO vyhlášena výzva v rámci OP TAK, kde by mělo být až 300 milionů korun na podporu spolupráce škol a firem na všech úrovních, i středních nebo učňovských. To je velká příležitost posílit i kulturu profesních doktorátů.
Takže to bude na samotných školách, zda příležitosti využijí?
Určitě. Jak ze strany firem, tak škol je to dobrovolné a bude jen na nich, zda příležitosti využijí a profesní doktoráty rozvinou v takovém rozsahu jako v západní Evropě. Budeme k tomu vydávat doporučující postup s upozorněním na možnost využití evropských peněz, ať už v rámci operačních programů, nebo komunitárních zdrojů.
Máte nějakou předběžnou zpětnou vazbu, zda toho chtějí využít?
Jsou školy, které o to mají zájem. Mluvíme o tom s ČVUT v Praze, VŠCHT, VUT v Brně, VŠ Báňská. Více v tuto chvíli reagují technické školy, což je pochopitelné, ale věřím, že příležitosti využijí i školy, které mají více obory v oblasti společenských a humanitních věd.
Bavíme se tady o veřejných vysokých školách?
Ano, přesně tak.
Jakou máte podporu s těmito záměry?
Tento záměr jsem konzultovala i s panem premiérem a i ten tuto formu spolupráce podporuje.
A vrátila bych se k samotné novele a ohodnocení doktorandů. Ministerstvo financí totiž vyjádřilo svůj nesouhlas s novelou.
Jsme v nesnadné fiskální situaci a ministerstvo financí je velmi zdrženlivé v podpoře jakýchkoliv dalších výdajů státu. Pokud se nám podaří snížit počet doktorandů a zkvalitnit podmínky a práci s nimi, přičemž větší množství z nich řádně dokončí studium, nemusí jít o vyšší částku ze státního rozpočtu. Částka cca 11 tisíc korun pro ty, kteří to berou vážně a chtějí se studiu věnovat, je nízká, ale pokud nám velká část doktorandů po roce končí, i těch 11 tisíc je vlastně promarněná investice.
Hovoříte o snížení počtu doktorandů. Toho by mělo být docíleno na základě přísnějšího přijímacího řízení, nebo by se celkově snížily kapacity?
Ministerstvo školství připravuje pokyn pro vysoké školy, jak postupovat. Jako Rada vlády jsme o to požádali a čekáme na informaci. Bude záležet na implementaci.
V jakém poměru by se tedy měl počet doktorandů snížit?
To upřesní ministerstvo školství.
Uvažujete o změnách v návaznosti na připomínky ministerstva financí?
Jde o standardní postup. Ve chvíli, kdy jedno z ministerstev dá připomínku, nejdříve je snaha dojít ke konsenzu v rámci nižších stupňů. Pokud by došlo k neshodě, může se to na vládu předložit i s tímto rozporem, a ta pak rozhodne.
V jakém časovém horizontu předpokládáte, že by mohla být novela přijata?
Přála bych si, aby to bylo do měsíce na vládě a následně, aby novela pokračovala do legislativního procesu, do poslanecké sněmovny a do senátu.
