Miloš Zeman a Vratislav Mynář FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Lesní správa Lány zadala od roku 2014 osmnáct menších stavebních zakázek za celkem 86 milionů korun. Podle zjištění Radiožurnálu je ale pokaždé zveřejnila až po uzavření smlouvy, není tak jasné, jak se o nich mohli případní zájemci dozvědět. Mezi dodavateli stavebních prací figurují živnostník bez stálých zaměstnanců či firma, která se prezentuje jako výrobce oken a dveří. Odborníci takový postup označují za netransparentní a na hraně zákona.
Živnostník Karol Teicher sám přiznává, že nemá žádné stálé zaměstnance. Nemá ani web, kde by o něm bylo možné najít reference. A sídlo jeho podnikání úřady evidují v rodinném domě v krkonošském Vrchlabí, kde žije někdo jiný. Přesto od Lesní správy Lány získal zakázku v hodnotě přes sedm milionů korun. Jde o rekonstrukci loveckého zámečku v bažantnici Amálie. „Já to většinou dělám v subdodávkách. Dělá to můj známý a další známý, se kterým spolupracujeme na jiných zakázkách,“ vysvětluje Teicher Radiožurnálu. Cestu k lánské zakázce mu výrazně ulehčila její cena. V případě hodnoty prací do šesti milionů korun bez DPH totiž zákon nestanovuje žádná konkrétní pravidla, jak se musí při výběru dodavatele postupovat. A Teicherova zakázka měla bez DPH vyjít na 5,93 milionu.
Lánská správa tudíž nemusela na dodavatele uspořádat řádné výběrové řízení. Správa navíc informace o tom, že na tuto zakázku hledá dodavatele, zveřejnila na svém profilu zadavatele až poté, co uzavřela smlouvu s Teicherem. Takový postup je ovšem podle protikorupčních expertů netransparentní, a dokonce na hraně zákona. „Podle zákona existuje povinnost postupovat i u těchto menších zakázek transparentně. A toto chování při zadávání podobných zakázek je za hranou této povinnosti,“ hodnotí pro Radiožurnál postup lánské správy expert na veřejné zakázky Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se praxí při zadávání zakázek zabývá. A z analýzy Radiožurnálu plyne, že popsaný postup Lesní správa Lány volí pro všechny menší stavební zakázky do šesti milionů korun. Od roku 2014 takto zadala 18 stavebních zakázek v hodnotě 86 milionů korun.
V souvislosti s neprůhledným postupem lánské správy upozorňují experti i na to, že v jejím čele stojí Miloš Balák. Toho soud začátkem května odsoudil ke třem rokům vězení a na čtyři roky mu zakázal činnost. Podle soudu se podílel na manipulaci s nejdražší ze zakázek, kterou lesní správa vypsala. Šlo o revitalizaci vodní nádrže Klíčava. Balák se ale proti rozsudku odvolal. Kancelář prezidenta republiky vedená Vratislavem Mynářem, pod niž lánská správa spadá, Baláka ve funkci – s odkazem na presumpci neviny – podržela.
Často se navíc u lánských zakázek stává, že se jejich předpokládaná hodnota dostane jen těsně pod hranici šest milionů korun bez DPH, která je rozhodující pro to, zda se musí soutěžit podle zákona, nebo ne. Podobným případem jako u Teichera je i zakázka na rekonstrukci jiné budovy v lánské oboře ve výši 5,9 milionu korun bez DPH. Tu dostala na starost firma Stimos-Okna z Fryštáku na Zlínsku, vzdáleného od Lán přes 300 kilometrů. Ta se na svém webu prezentuje jako výrobce oken a dveří. „Už si to nepamatuji,“ nechtěl se o okolnostech, za jakých firma zakázku získala, bavit její jednatel Antonín Zátopek.
Lesní správa Lány na svém profilu zadavatele nezveřejňuje ani účastníky výběrových řízení. Není tedy jasné, jestli vybrané dodavatele vybírá napřímo, nebo alespoň osloví další uchazeče. Lánská správa není ani ochotná tyto pochybnosti vysvětlit. K pravidlům pro zadávání veřejných zakázek je na webu správy uvedeno to, že zakázky malého rozsahu soutěžit nemusí a že při výběru dodavatelů postupuje podle interních předpisů. Konkrétnější informace ale chybějí.
A neprozrazují je ani pracovníci správy zodpovědní za veřejné zakázky. Na starosti je zde má Eduard Gaisler, dlouholetý spolupracovník ředitele Baláka a zároveň jeho soused z Hluboké nad Vltavou. Spolu s Balákem před nástupem do Lán působil v několika firmách a společně řídili také strakonický basketbalový klub. Postup při zadávání menších zakázek Geisler neobjasnil. Radiožurnál se ho pokoušel kontaktovat telefonicky, ale neúspěšně. Na následný e-mail Geisler reagoval, že odpovídat bude pouze na otázky zaslané prostřednictvím žádosti o informace podle zákona 106.
Na tu ale nikdo z lánské správy ani po čtyřech měsících neodpověděl, ačkoliv podle zákona musí státní organizace odpovídat na žádosti o informace do 14 dní. Zaměstnanci správy na odpověď podle Gaislera neměli v době koronaviru dostatek času. Kromě Geislera spolupracuje s lánskou správou na administraci zakázek také Jindřiška Koblihová. Správa si ji najímá externě, naposledy loni v listopadu s ní podepsala smlouvu, na jejímž základě jí má do konce roku 2021 vyplatit až 2,4 milionu korun. „Mám povinnost mlčenlivosti. Nebudu se s vámi o tom bavit,“ reagovala Koblihová na dotazy Radiožurnálu.
Kancelář prezidenta republiky, pod kterou lánská správa spadá, na otázku, zda jí tato praxe při zadávání zakázek přijde správná, odpověděla přes mluvčího Víta Nováka, že Lány postupují podle zákona.
