Legislativní rada vlády bude ve čtvrtek projednávat zákon o lobbingu, který předložilo ministerstvo spravedlnosti, poté již poputuje na vládu. Návrh vzbuzuje řadu emocí, a to zejména kvůli výjimkám, které se do návrhu dostaly. Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna budou tyto výjimky předmětem zevrubné debaty. Zároveň upozornil na to, že Protikorupční rada vlády již návrh zákona projednávala a vládě doporučila výjimky nerozšiřovat.

Nová pravidla by se podle návrhu nemusela vztahovat na asistenty poslanců a senátorů, kteří často jednají jejich jménem na schůzkách, na prezidenta nebo na profesní komory, zaměstnavatelské svazy, církve nebo svazy zaměstnanců, tedy odbory.

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun Legislativní radě vlády předsedá, stejně jako stojí v čele Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, která návrh zákona již také projednávala, a Šalomoun deník FORUM 24 informoval o tom, že zmíněné výhrady byly touto radou důkladně prodiskutovány už na konci dubna.

Dále čtěte

Většina Pražanů nesouhlasí s protesty Poslední generace. Nechtějí ani plošnou třicítku

Šest z deseti Pražanů má negativní postoj k protestům Poslední generace s názvem 30 pro Prahu. Vyplývá to z nového…

„Protikorupční rada vlády se shodla na doporučení nerozšiřovat výjimky pro osoby, na něž by se měl zákon o lobbování vztahovat. Měl by tedy platit nejen pro prezidenta republiky, ale také pro asistenty poslanců a senátorů. Zároveň protikorupční rada vlády odmítla výjimku pro profesní komory, svazy nebo registrované církve,“ řekl Šalomoun deníku FORUM 24 k výsledku jednání s tím, že předpokládá, že to bude předmětem zevrubné debaty i na Legislativní radě vlády.

Rada zároveň podle ministra vládě doporučila, aby dozor nad zákonem svěřila Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí jako nezávislému ústřednímu orgánu státní správy a zajistila jeho financování.

Podle Šalomouna jsou výhrady k návrhu opodstatněné, protože i asistenti nebo prezident se při své práci setkávají s různými vlivovými skupinami. I proto přijala protikorupční rada vlády zmíněná doporučení. „Cílem zákona o lobbování je totiž nastavit transparentní pravidla pro lobbování tak, aby měla veřejnost přehled o tom, kdo, kdy a v jaké věci lobboval, tak aby se předešlo a zamezilo vzniku korupce, střetu zájmů a klientelismu,“ uvedl a dodal, že lobbing do dnešní doby není nijak regulován ani monitorován, ale veřejnost má právo vědět, kdo se snaží ovlivňovat podobu zákonů a dalších právních předpisů.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

Důvod, proč se návrh zákona o lobbování nevztahuje na obsazování vládních nominací nebo zadávání veřejných zakázek či dotací, je ten, jak Šalomoun vysvětlil, že už dnes existuje nejen nominační zákon, ale také rozpočtová pravidla a zákon o zadávání veřejných zakázek, které transparentnost těchto procesů již nyní upravují. „Souhlasím s tím, že by se zákon mohl vztahovat alespoň na tu část veřejného zadávání, která se týká definování potřeby zadavatele, nicméně z obavy z kolizí těchto právních předpisů se předkladatel prozatím rozhodl pro omezenější věcnou působnost, tedy pouze na právní předpisy, strategické dokumenty a mezinárodní smlouvy. Pod zákon o lobbování bude ale spadat například projednávání návrhu státního rozpočtu na konkrétní roky,“ dodal.