Obraz Lenina jako roztomilého mužíka, který miluje lidi a hledí na svět šibalským pohledem z pod své čepice, je jeden z největších omylů historie. Dobové dokumenty a svědectví nám ukazují tvrdého muže, který se nezastavil před žádnou krutostí, aby dosáhl cílů své revoluce. Jednou z ukázek je text telegramu, který napsal 19. srpna 1918. Vyzývá tam k veřejným popravám takzvaných kulaků a zabavování jejich úrody.

Dobový kontext byl tento. V létě 1918 se bývalá území Ruské říše nacházela pod německou okupací: Ukrajina, Polsko, pobaltské státy a Bělorusko. Vzbouřili se Čechoslováci a odřízli Sibiř a část Povolží. Železniční tratě ze severního Kavkazu byly blokovány Němci.

Důležitým místem v plánech ohledně zásobování vojska potravinami byla Penzenská gubernie.

Na naléhání V. I. Lenina a J. M. Sverdlova byla do Penzy poslána fanatická revolcionářka Jevgenije Bogdanovna Boš. V oblasti bylo podle Lenina třeba nastolit vládu tvrdé ruky. Šlo především o konfiskace chleba.

Na řádění revolucionářky Boš se v oblasti vzpomínalo ještě dlouho, především na to, jak brutálně se projevovala při potlačování rolnických povstání. Když jí zdejší komunisté bránili v masakrování rolníků, Boš napsala telegram Leninovi, ve kterém je obvinila z „nadměrné jemnosti a sabotáže“. Odborníci se kloní k tomu, že revolucionářka, kterou považují za „mentálně nevyváženou osobu“, sama v místě vyvolala selské nepokoje svým působením jako agitátorka potravinového oddělení.

Podle očitých svědků třeba během shromáždění na jednom venkovském náměstí osobně zastřelila rolníka, který odmítl vydat chléb. Právě tento akt rozhněval rolníky a způsobil řetězovou reakci násilí. Její krutost vůči rolníkům byla navíc spojena s její neschopností zastavit zneužívání v řadách vlastního potravinového oddělení. Mnoho činitelů totiž neodevzdalo chléb zabavený od rolníků, ale vyměnili ho za víno a vodku.

Dne 5. srpna bylo ve vesnici Kučky zabito několik činovníků a nepokoje se rozšířily do čtyř nejbohatších sousedních oblastí. Vzhledem k tomu, že východní fronta byla v té chvíli 45 km daleko, byla vážnost situace zřejmá.

Do Kučky byl poslán trestný oddíl, který zatkl 13 přímých účastníků vraždy a organizátory povstání. Všichni byli zastřeleni.

Do tohoto kontextu zapadá text strašného Leninova telegramu. Ten se zachoval a objevil jej v ruských archivech historik Robert Service.

Šlo o ručně psaný telegram na oficiálním hlavičkovém papíře předsedy Rady lidových komisařů bez odchozího čísla ze dne 11. srpna 1918 a byl adresován komunistům v Penze. Text vyžaduje, aby byli veřejně pověšeni vzpurní rolníci a nejméně sto notoricky známých kulaků a boháčů a bylo jim zabaveno všechno zrno.

Text telegramu

Soudruzi! Povstání pěti kulackých okresů by mělo být nemilosrdně potlačeno. Zájmy celé revoluce to vyžadují, protože poslední rozhodující bitva s kulaky nyní probíhá všude. Musí být dán příklad.

Pověste (a ujistěte se, že věšení lidé dobře uvidí) ne méně než sto známých kulaků, bohatých mužů, těch, co sají krev.

Publikujte jejich jména.

Zabavte jim veškeré zrní.

Vezměte rukojmí v souladu se včerejším telegramem.

Udělejte to tak, aby stovky kilometrů kolem lidé mohli lidé vidět, třást se, vědět, křičet: „věší a budou věšet tyhle kulaky sající krev“.

Potvrdit příjem a provedení telegramu.

S pozdravem, Lenin.

Najděte nějaké opravdu tvrdé lidi.

K tomu celkem není co dodávat. Není divu, že podobné Leninovy písemnosti nepatřily k tomu, co se o Leninovi učily děti ve školách.