Bývalý náměstek ředitele SFŽP Leo Steiner FOTO: FB Leo Steiner
FOTO: FB Leo Steiner
Dotační expert Leo Steiner se v rozhovoru pro deník FORUM 24 vyjádřil k závěrům finálního auditu Evropské komise, podle kterých se Andrej Babiš nadále nachází ve střetu zájmů. Podle Steinera se na této věci už nic nezmění a premiér i stát budou muset reagovat. Celá kauza může mít i trestněprávní dohru.
Leo Steiner opustil koncem srpna za vyhrocených okolností pozici náměstka ředitele Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Poté, co byly na jaře zveřejněny předběžné závěry auditní zprávy, konstatující pokračující střet zájmů premiéra Babiše, si chtěl ověřit, zda platí moratorium proplácení dotací Agrofertu i na půdě fondu.
Odchod kvůli dotaci pro Agrofert
Přes urgování odpovědných činitelů se dva měsíce nedočkal odpovědi a kvůli nejasné právní situaci odmítl podepsat vyúčtování doplatku národní dotace ve výši jednoho milionu korun pro lihovarnický podnik Ethanol Energy ze skupiny Agrofert. Tento případ vyústil jeho odchodem z fondu, kde podle jeho slov panuje atmosféra strachu, nátlaku a neochoty pálit si prsty.
Steiner nyní okomentoval současný stav, kdy byly potvrzeny závěry evropského auditu, podle kterých český premiér porušuje evropská i domácí pravidla upravující střet zájmů. To může mít pro Babišovo impérium i pro něj osobně nedozírné následky.
České úřady dostaly závěrečnou auditní zprávu, ale premiér Babiš tvrdí, že to není konečná verze. Co to prakticky znamená, může se ještě měnit?
Probíhá již pouze administrativní část ukončení auditu, finální zpráva se již měnit nebude. Jedinou šancí je odvolat se k soudu, zde se ale naděje na zvrat rovná výhře jackpotu ve Sportce.
Auditní zpráva se stále nachází v důvěrném režimu. Není ji tedy možné zveřejnit, i když je to ve veřejném zájmu?
Řízení skutečně ještě není ukončené, pouze zainteresované strany auditu to mohou, ale nemusí změnit. Ke zveřejnění ale v dohledné době dojde. Je to v zájmu daňových poplatníků nejen České republiky, ale i Evropské unie, což potvrdila ve svém výroku i evropská ombudsmanka.
Bez ohledu na dosud neznámé odůvodnění auditorů, jaké se premiérovi nabízejí možnosti situaci vyřešit?
Daňovému, dotačnímu a privatizačnímu podvodníkovi nechci radit, ale možnosti jsou tři základní a všem známé. Demise, prodej, slepý svěřenecký fond. Potom je ještě samozřejmě varianta, že by Agrofert nečerpal evropské i domácí dotace a další veřejnou podporu, ale to by bylo pro holding likvidační.
(Pozn. Podstatou slepého svěřeneckého fondu „blind trustu“ je striktně oddělené řízení a hospodaření. Správce fondu je na jeho zakladateli nezávislý, o svém počínání ho neinformuje a zakladatel nemá žádnou možnost správce ani majetek ve fondu kontrolovat. V našich podmínkách by ale jeho využití znamenalo právní problém.)
Premiér už dříve naznačoval, že se bude v případě nepříznivého výsledku nadále soudit, třeba i u evropských soudů. Kdy tedy vstoupí rozhodnutí auditu v platnost?
Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek, vstoupí v platnost po uzavření řízení. Premiér ale není zainteresovanou stranou předmětného standardizovaného auditu. Agrofert by se mohl hypoteticky soudit u českých soudů, zda může nadále čerpat dotace, nebo je musí vrátit (v to doufám). Jinak soud na evropské úrovni vůči auditu a opatřením, která obsahuje, by byl sporem mezi Českou republikou a EU. To by ale bylo opravdu pikantní, jelikož předsedou vlády je právě osoba ve střetu zájmů.
Znamenalo by to tedy, že o vyčíslenou škodu (maximálně 450 milionů korun) budou kráceny příslušné dotační programy?
Záleží na typu nesrovnalosti a následném typu korekce. Větší část korekce, odhaduji, jelikož zatím neznám znění finálního auditu, bude odečtena při následující certifikaci (refundaci státnímu rozpočtu České republiky), a tyto náklady mohou být nahrazeny v jiných bezproblémových projektech v jednotlivých operačních programech. V tomto případě vše zaplatí buď daňový poplatník České republiky, nebo Agrofert, od kterého to následně bude stát vymáhat.
Kdy může nastoupit stát, tedy Ministerstvo financí řízené Alenou Schillerovou (ANO), s žádostí o vymáhání škody po Agrofertu?
Musí tyto peníze po Agrofertu vymáhat okamžitě po skončení procesu auditu. Pokud by k tomu nedošlo, pak je Česko banánovým královstvím.
Vztahovalo by se toto rozhodnutí i na čerpání státních zakázek a investičních pobídek Agrofertem?
Velmi zajímavá otázka, mnohem podstatnější a pro Babiše klíčová. Toto řeší ovšem pouze česká legislativa (Zákon 159/2006, Zákon o střetu zájmů) a bude pouze na nás, abychom k plnému dodržování tohoto zákona přiměli nejen Andreje Babiše, ale zejména veřejnou správu, jelikož se jedná o peníze daňových poplatníků České republiky a její zákony.
Opravňuje tato situace zahájení trestního řízení? Kdo by případně mohl nést trestní odpovědnost?
Samozřejmě, stačí se seznámit například s Nařízením EP, Rady 2018/1046. Mimochodem trestní sazba je u nás až dvanáct let a platí nejenom pro příjemce, ale i pro úředníky, kteří nekonali. Pokud by byly orgány činné v trestním řízení důsledné, mohlo by jít o desítky lidí, podobně jako v probíhající kauze ROP Severozápad.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl proplatit Agrofertu dotace za 51 milionů korun s vlastní interpretací, že neporušuje zákon o střetu zájmů, protože neproplácí dotace přímo ze státního rozpočtu. Jedná se o dvojí výklad zákona. Jak je možné, aby se na dotace proplácené fondem (rovněž prostředky daňových poplatníků) nevztahoval zákon o střetu zájmů?
Je to důsledkem novely zákona o střetu zájmů, jejíž původní záměr byl nejspíš jiný, na to by měli odpovědět její předkladatelé. Co je ovšem tragikomické, že stejně jako nyní Státní fond životního prostředí (SFŽP), tak od ledna Státní zemědělský a intervenční fond používají argument, že jich se střet zájmů netýká.
V červnu letošního roku jsem na SFŽP inicioval schůzku právníků a ředitelky sekce k této věci, kde tento návrh poprvé padl. Všichni jsme se tomu zasmáli a hodili tento velmi chatrný argument do koše. To, že ho nyní tyto fondy používají, je jen důkazem, že stojí na chabých základech, a jsem zvědav, jak odpovědní činitelé vyvodí osobní odpovědnost. Připomínám, že se již pohybují v rovině trestněprávní.
Jak se dá tato situace napravit? Zpřesněním zákona o střetu zájmů?
Třeba, ale sami pracovníci fondů se odvolávají, že rozhodnout může jedině soud. Problém spočívá v tom, že to k soudu může poslat jen příjemce dotace – Agrofert, nebo poskytovatel dotace – tedy státní fondy sloužící Agrofertu, nikoli občanům České republiky. Je to začarovaný kruh, který je potřeba rozetnout.
