Z řadového mluvčí hlavního města se vypracoval až na jednu z hlavních tváří ODS. Během uplynulých patnácti let sbíral Martin Kupka zkušenosti nejenom v komunální politice, přičemž dodnes vedle poslaneckého mandátu vykonává i funkci starosty v Líbeznicích u Prahy, ale přednášel i na své alma mater či řídil úspěšnou firmu. Místopředseda strany se pro FORUM 24 rozpovídal o tom, jak porušování ústavních pořádků ze strany prezidenta nastavuje zrcadlo společnosti, i co musí udělat další vláda v éře postbabišovské. Jako zbytek občanských demokratů se totiž netají tím, že by rád na postu příštího premiéra viděl právě svého předsedu Petra Fialu.

Vystudoval jste žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Jak byste současnou politickou situaci vysvětlil čtenářům?

Tak jsme svědky toho, kdy se politický a mediální svět provázal v osobě Andreje Babiše a fakticky se nedá moc mluvit o rovné soutěži… Jeden politický subjekt má ve svém vlastnictví významná média, byť je to převedeno do svěřeneckých fondů. A to je jen jeden ze zásahů. Současná česká situace je tím jasně poznamenána, a dopady jsou patrné. To, co by ještě před lety nebylo možné ustát v klíčových politických funkcích, dnes lze. A do toho navíc vstoupil Miloš Zeman, který Andreji Babišovi ukázal, jak je fakticky slabým premiérem, a není ani schopen vzdorovat porušování Ústavy, kterého se prezident v posledních měsících opakovaně dopouští.

Ale prezident avizoval už během první kampaně, že chce republiku více posunout směrem k prezidentskému systému. Je to tedy vůbec překvapení?

Tak teď se to právě naplňuje. Bohužel to zakládá velmi významnou změnu v politických poměrech České republiky, a to nevěstí nic dobré. Vyvážením sil a protisil jsme přece pořád parlamentní demokracií. Negativním vyosením toho systému bylo zavedení přímé volby prezidenta a podle mého soudu je to i příčina toho současného stavu, kdy se snaží prezident uzurpovat více moci a kompetencí než sama Ústava připouští.

ODS už také přišla s návrhem na vrácení zpět na volbu nepřímou…

Ano, my jsme tu debatu otevřeli, protože tváří v tvář té současné situaci, kdy prezident protiústavně zasahuje do vládnutí v ČR, jde přeci o jasné volání po změně.

Nejste pouze nespokojení s tím, kdo sedí na Hradě, a tak pouze chcete předejít podobné volbě? Chovali byste se stejně, kdyby tam byl například pan Drahoš?

Za sebe říkám, že je přímá volba prezidenta v našem parlamentním systému cizorodý prvek a bylo jasné, že ať už by byl kdokoliv prezidentem, tak by pravděpodobně sice v menším rozsahu a oproti Miloši Zemanovi snad i souladu s Ústavou, ale také mohl zasahovat více než je vhodné.

Na druhou stranu nebyl to logický krok po poslední parlamentní volbě, kdy jsme byli v přímém přenosu svědky zákulisních praktik jako vystřižených z třetího světa?

To asi byl. Ale i u volby přímé se velice těžko dozvídáme, co se dělo v zákulisí té politické soutěže. Já si velmi dobře pamatuji celou řadu plakátů, ke kterým se nikdo nepřihlásil a byly fakticky špinavou pomlouvačnou kampaní vůči protikandidátům. To přece taky není v pořádku a už vůbec nejde o rovnou soutěž. Možná jsme jenom vyměnili menší zlo za zlo větší.

Stále častěji je probíráno i Zemanovo napojení na Čínu. Čí zájmy tedy hájí především?

Jeho vlastní. A pak taky zájmy lidí, kteří obsadili Pražský hrad. Navíc dává české veřejnosti a zejména politikům, dost jasně najevo, že si bude dělat, co bude chtít bez ohledu na to, jestli se dostává do kolize s Ústavou. Dnes se věci dějí zkrátka jen proto, že si je Zeman usmyslí.

A co se týče jeho zahraničního působení?

Ano, tak například jeho nešťastné výroky při návštěvách v Číně nebo Rusku dělají opravdu špatnou službu České republice a hlava státu by se toho rozhodně neměla dopouštět. Prohlásit v Číně, že bychom se měli učit, jak stabilizovat společnost? To přece na nás i na prezidenta vrhá v očích zahraničních partnerů velmi negativní světlo. A v okamžiku, kdy prezident vystoupí a prakticky osočí vlastní bezpečností služby, jako v případě novičoku, ze zapojení do možné provokační akce v Británii, tak se to vymyká nejenom zdravému rozumu, ale hlavně důstojnému zvládnutí funkce prezidenta.

Přesto se očekává, že ústavní žaloba na Miloše Zemana po schválení Senátem, neprojde dále v dolní komoře…

Tak já bych zase posečkal. Tedy pokud se tak nedomluví koalice, a sociální demokracie neakceptuje bez odezvy to, že byl případ pana Šmardy politická poprava, ke které neměl prezident kompetence. Pak už bych vůbec ničemu nerozuměl, to by totiž znamenalo, že si ze sebe sociální demokracie nechává dělat dobrý den, každý den.

Ale není dnes spíše aktuální bavit se o té nepsané koalici ve formě ANO, SPD a KSČM? Funguje?

To se možná ukáže i v tomhle případě. Stejně tak to, jestli zbytek hnutí ANO podrží prezidenta ve zjevném porušování Ústavy a bude to od té chvíli zároveň veřejně známý fakt. Ať se ukáže, jestli poslanci hnutí sledují zjevné kroky prezidenta i konfrontaci s názory ústavních právníků.

Každopádně novým ministrem kultury bude zřejmě Lubomír Zaorálek, který byl jako tehdejší šéf diplomacie autorem Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů o českém respektování politiky jedné Číny. Iniciativa přišla tenkrát po přijetí dalajlámy šéfem resortu kultury Danielem Hermanem. Nejedná se trochu o paradox?

Je to plné paradoxů, a ta situace je bizarní od začátku do konce. Navíc se Lubomír Zaorálek přece nikdy netajil odporem ke vstupu do koalice s hnutím ANO, a jeho vztahy s prezidentem byly historicky napjaté. Vlastně nechápu, proč Zeman tu situaci takovým způsobem vyhrotil… Aby ve výsledku akceptoval Zaorálka, jehož kompetence je jen o něco málo větší než starosty Šmardy?

Tak nabízí se hned několik vysvětlení… Posilování prezidentského systému, další pomsta ČSSD, původní snaha udržet Staňka po odvolání Fajta nebo jen zkouší, co ještě premiér snese.

Ať je to jakkoliv, tak to společnosti neprospívá, ale naopak to posiluje společenské propasti, které by se měl politik s nadhledem a státník snažit zasypávat, nikoli prohlubovat.

Co to vypovídá o nás jako společnosti, když Zeman i Babiš možná slábnou, ale stále v demokratických volbách vítězí?

Já jsem hlavně přesvědčen, že se to musí změnit. Situace je opravdu vypjatá a kroky, které oba dva realizují už jsou tak neudržitelné, že je velká část veřejnosti není ochotná akceptovat. A ukazuje to konec konců i veřejné pnutí, kdy na Letnou přijde takové množství nespokojených lidí s politiky, porušováním Ústavy a taky nedodržováním základních principů funkční politiky, ty totiž dostávají opravdu na frak.

A co argumentace Hradu, že se stále sešlo méně lidí než oba dva volilo?

Tak já bych to nepodceňoval i kvůli tomu, že šlo o lidi, kteří nešli pouze volit kousek od domova, ale byli ochotni obětovat volný čas a často urazit i opravdu velký kus cesty, aby se demonstrace zúčastnili. V tomhle smyslu není možné ten projev občasné nespokojenosti podceňovat, moudrý politik by ho měl brát vážně a snažit se nabídnout lepší alternativu správy země.

Jedním z hlavních argumentů pro odstoupení Andreje Babiše bývá i střet zájmů s tím, že se stále čeká na výsledek auditu Evropské komise. Ale co zajímá jeho voliče především?

Tak Andreji Babišovi se daří vítězit dojmem a marketingovým gejzírem nejrůznějších lákadel. Je to politika zbavená obsahu, což taky vidíme na nejrůznějších krocích. Třeba přijde ministryně financí s tím, že prodlouží dobu odchodu do důchodů, ale na druhou stranu hnutí ANO před časem podobný funkční mechanismus samo rušilo. Není v tom žádná systémová úvaha či řešení. Myslím si, že lidé začínají vnímat, že se jeho sliby nenaplní… Nestaví se dálnice, ani obchvaty, které nasliboval.

Ale my bychom to chtěli odvrátit do pozitivní změny, jak rozběhnout digitalizaci státu či investice, které převažují mandatorní výdaje. V době prosperity by se sice mělo přidávat, ale nesmí se zde objevit taková nerovnováha, že zároveň nemyslíme na budoucnost.

Předseda poslaneckého klubu strany Zbyněk Stanjura řekl v rozhovoru pro Forum 24, že na programu pracujete a chystáme se na převzetí moci. Nepředbíháte trochu?

Naopak! (smích) Politik, který nebude sebevědomý a neukáže tah na branku, tak v politice nemá, co dělat a nemůže být úspěšný. My říkáme, že máme dobré recepty na problémy, se kterými se současná společnost vypořádává a není na ně vůbec schopna reagovat.

Byla pro Vás i zkušenost s řízením soukromé firmy podstatná, abyste lépe porozuměl potřebám podnikatelů?

Především jsme i v tuhle chvíli v kontaktu s celou řadou podnikatelů a snažíme se věci komunikovat s odbornou veřejností, kdy spolupracujeme na našich návrzích, a stejně tak například s lidmi z Hospodářské komory. Samozřejmě máme zájem na tom, aby ta řešení dobře fungovala a byla přijata odbornou veřejností. Ostatně, kdyby tomu tak nebylo, tak by se například reformy zdravotnictví či školství prosazovaly jen těžko.

Takže se nebojíte, že by byla nulová zkušenost mimo státní sektor Petru Fialovi jako premiérovi často vyčítána?

Myslím, že o něm není vůbec pochyb. Má zkušenost s vedením velké instituce v podobě Masarykovy univerzity, takže manažerské schopnosti bez pochyby prokázal. I v řadách poslanců ODS je hodně úspěšných politiků z komunální sféry, kteří řídí malé obce i větší města, a právě to ukazuje jejich schopnost nabídnout lidem řešení. A konec konců i to, že Petr Fiala zvedl politickou stranu, která se potácela na hraně své existence, k současným třinácti až patnácti procentům, jasně svědčí o tom, že se těší důvěře veřejnosti. Navíc je vnímán jako přirozený lídr opoziční části sněmovny.

Myslí si to i Piráti? Ti stále tvrdí, že souboj o nejsilnější opoziční stranu ještě běží a spolupráci s vámi odmítají s tím, že jste staré struktury.

Tohle je myslím pouze pokus, vypořádat se hloupou nálepkou se silným konkurentem. V některých konkrétních věcech jako je digitalizace státu jsme schopni shody, což může fungovat, ale pak jsou oblasti, kde sami Piráti připouštějí, že by se s konzervativní stranou nebyli schopni shodnout.

Ale nemohou podobná mediální vyjádření předem zarazit jakoukoliv možnost spolupráce?

Ale to je jejich odpovědnost. Nám jde o to, nabídnout ČR opravdu srozumitelnou politiku s jasným ideovým ukotvením, a to myslím objektivně Piráti nabídnout nemohou. Je to stále jenom osten výtek vůči všem. Mezi výbavu odpovědného politika přitom patří, že respektuje své protivníky, nepodceňuje a je připraven se s nimi utkat, což je také pozice, kterou zastáváme. Ať už k Pirátům, vznikající Trikolóře, ale i komukoliv jinému, kdo na politickém spektru působí, protože je to stále ona soutěž. Byť, jak jsem řekl na začátku, některé případy už nemají podobu té rovné soutěže. Žádná jiná strana nemá tolik prostředků, možností a mediální opory jako hnutí ANO.

A necítíte tedy signál veřejnosti, aby se opozice spojila například na společnou kandidátku?

Já osobně udělám všechno proto, aby vlády oligarchy, co nejdříve pominula. A signál cítím, ale myslím, že tady je potřeba udělat mnohem zodpovědnější úvahu. Jednak přeci platí, že ne vždy znamená výsledek koalice zároveň aritmetický součet jejích jednotlivých členů, a pak by mohlo být naopak politickou chybou vytvořit subjekt, který by paradoxně všechny oslabil. Takže ano, forma spolupráce byla jedním z letních témat, ale jsme pořád na začátku jednání.

Ale nebylo by to tak trochu pouze spojení proti něčemu, v tomhle případě vládě hnutí ANO? Máte i důvod kvůli čemu se spojit?

Právě. Já za sebe říkám, že je v politice, stejně jako v životě, daleko důležitější pojit se pro něco. Proto musíme předložit program, který by jasně ukazoval, co plánujeme. Za primární úkol ODS tedy považuji přicházet s agendou a ukazovat, že chceme méně byrokracie, rychlejší stavební řízení a významně zrychlit budovaní infrastruktury tak, jak se to povedlo v okolních státech. Když teď lidé během prázdnin cestovali na dovolené, měli možnost vidět, jak rychle vybudovali dálnice v Polsku, Slovinsku nebo Chorvatsku. V tomhle směru opravdu pokulháváme. Je na čase přestat přešlapovat na místě.

Ale to sliboval už i Andrej Babiš. Proč se mu to nedaří? Nešlo na tom spolupracovat už dnes?

My spolupracujeme na mnoha věcech. Například se snažíme napříč sněmovnou prosadit digitalizaci státu nebo elektronizaci stavebního řízení, a i když se nám teď několik významných změn jako prosazení tabulky povinností u jednotlivých budoucích zákonů povedlo, při současném rozložení sil je to těžké.

Někde jsme se tedy zastavili, jinde dochází k překračování hranic třeba i politických zvyklostí. Jaké dopady má současná situace?

Ano, skutečnost, že prezident překračuje Ústavu má daleko hlubší dopady do změn právě i ve společnosti. Jednoduše, když prezident nerespektuje Ústavu, co já jako učitel, pekař a tak dále, proč bych měl sledovat, jestli plním všechny zákony, když si s tím sám prezident hlavu neláme? To je opravdu závažný problém. A i v případě, kdy se vyjadřuje ústavní činitel hanlivě, tak to posouvá normu ve společnosti. A s tím já se nikdy nesmířím.