David Maria Sassoli, předseda Evropského parlamentu FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
V sobotu 9. května si připomínáme 70. výročí výročí Schumanovy deklarace. Deník FORUM 24 u této příležitosti přináší společné prohlášení předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho a lídrů parlamentních politických stran.
Oslava 70. výročí Schumanovy deklarace přichází v okamžiku, kdy Evropa čelí největší výzvě od konce druhé světové války: zdravotní, hospodářské a sociální krizi vyvolané pandemií COVID-19.
Schumanova deklarace, která položila základy Evropské unie, zahájila unikátní politický projekt zajišťující mír a prosperitu, který přispívá k lepšímu životu všech evropských občanů. Již před 70 lety obsahovala Schumanova deklarace myšlenku, že „Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu.“ Tento postupný vývoj dal vzniknout Evropské unii, jak ji známe dnes.
Již od počátku se evropský projekt zaměřoval na vybudování politického a hospodářského společenství založeného na hodnotách opírajících se o společnou evropskou historii, jako je solidarita, otevřenost, svoboda, tolerance, rovnost v rozmanitosti a právní stát.
Jean Monnet, autor Schumanovy deklarace, prohlásil, že „lidé se nemění, není-li to nezbytné, a nezbytnost si uvědomí jen v době krize“. Každá krize je příležitostí učinit krok vpřed. Současná krize zdůrazňuje naléhavou potřebu pracovat na tom, aby byla Evropská unie efektivnější, demokratičtější a blíže občanům.
Za posledních 70 let se svět zcela změnil a Evropská unie hraje důležitější úlohu než kdy dříve. S nově vznikajícím geopolitickým uspořádáním a v kontextu ekologické krize je naší povinností stát se globální silou při zajišťování stability a míru, právního státu, udržitelnosti a multilateralismu.
Tato krize nám velmi bolestně ukázala, že EU zůstává nedokončeným projektem a že neschopnost prokazovat solidaritu či odrážet neustávající útoky na základní práva a právní stát není pouze teoretickou debatou.
Stojíme na ramenou velikánů, a proto by měla být reakce evropských orgánů a všech členských států na současné zdravotní, sociální, ekonomické, environmentální, bezpečnostní a institucionální výzvy přinejmenším srovnatelná s politickou ambiciózností Schumanovy deklarace. Musíme posílit a prohloubit demokratickou legitimitu Evropské unie a zajistit, aby její politika a směřování vyjadřovaly vůli občanů Evropy v rámci plnohodnotné evropské parlamentní demokracie.
Jsme přesvědčeni, že nastal čas zahájit ambiciózní debatu o budoucnosti Evropy se všemi občany, institucemi a organizacemi v EU s cílem vytvořit Unii, v níž chceme společně žít, a nalézt u evropských občanů shodu na tom, jaké chceme vybudovat politické základy pro obnovu evropského kontinentu. Klíčovou podmínkou našich budoucích společných úspěchů je solidarita.
V této souvislosti i nadále věříme, že vhodným fórem pro naplnění tohoto cíle je připravovaný celoevropský projekt „konference o budoucnosti Evropy“. Tuto konferenci je nutné uspořádat co nejdříve a musí z ní vzejít jasné návrhy, do nichž budou přímo a smysluplně zapojeni občané a jež přinesou zásadní reformu Unie a umožní jí především přijímat rozhodnutí ve společném evropském zájmu, která povedou k vybudování efektivnější, jednotnější, demokratičtější, suverénnější a odolnější EU.
Stojíme si za stanoviskem Parlamentu a bereme na vědomí stanovisko Komise, že na průběhu, koncepci, struktuře, časovém rámci a rozsahu konference by se měly společně dohodnout všechny tři orgány. Proto vyzýváme Radu, aby ke konferenci zaujala ambiciózní postoj.
Přes radost a vděčnost za to, že již 75 let žijeme v míru a jednotě, nesmíme zapomínat, že solidarita nekončí na našich hranicích. Současná pandemie nám připomněla, že společné problémy a krize je nutné řešit ve vzájemné spolupráci. Cestou vpřed by neměl být nacionalismus, ale silnější a integrovanější Evropská unie úzce spolupracující s mezinárodními partnery v duchu spravedlnosti a vzájemného porozumění.
Úplné znění Schumanovy deklarace
Světový mír by nemohl být zachován bez tvůrčího úsilí, jež je úměrné nebezpečím, která tento mír ohrožují.
Přínos, kterým organizovaná a živá Evropa může přispět civilizaci, je nezbytný pro udržení mírových vztahů. Tím, že už dvacet let Francie usiluje o sjednocenou Evropu, sleduje především jeden cíl – sloužit míru. Sjednocená Evropa vytvořena nebyla, zažili jsme válku.
Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem. Cokoli se podnikne v tomto směru, se musí týkat především těchto dvou zemí.
Za tím účelem navrhuje francouzská vláda podniknout okamžitě kroky v jedné poněkud omezené ale rozhodující oblasti.
Navrhuje podřídit celou francouzsko-německou výrobu uhlí a oceli společnému Vysokému úřadu, jako organizaci otevřené účasti jiných evropských zemí. Zavedení společné výroby uhlí a oceli bude mít za následek okamžité vytvoření společných základů pro ekonomický rozvoj, jakožto první etapu Evropské federace, a změní situaci v oblastech, kde se odedávna vyráběly zbraně pro války, jejichž oběťmi byly nejčastěji tyto oblasti samy.
Solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka mezi Francií a Německem bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná. Vytvoření této mocné výrobní jednotky, otevřené pro všechny země, které budou chtít se na ní podílet, schopné poskytnout všem zemím, jež bude zahrnovat, základní prvky průmyslové výroby za stejných podmínek, položí reálné základy pro jejich hospodářské sjednocení.
Tato výroba bude nabídnuta celému světu, bez rozdílu či diskriminace tak, aby se přispělo ke zvýšení životní úrovně a k pokroku, pokud jde o mírovou aktivitu. Se zvýšenými zdroji bude moci Evropa dosáhnout úspěchu při plnění jednoho ze svých základních úkolů, a sice v rozvoji afrického kontinentu.
Takto bude možno dospět jednoduše a rychle ke splynutí zájmů, jež je nepostradatelné pro vytvoření ekonomického společenství, a položí se základy pro existenci širšího a hlubšího společenství mezi zeměmi, jež dlouho rozdělovalo krvavé násilí.
Tím, že bude zavedena společná základní výroba, a bude vytvořen nový Vysoký úřad, jehož rozhodnutí bude závazné pro Francii, Německo a pro další země, jež se k nim připojí, vzejde z tohoto návrhu první konkrétní základ Evropské federace, jež je nezbytná pro udržení míru.
Aby se mohlo pokračovat v realizaci takto vytyčených cílů, je francouzská vláda připravena zahájit jednání na těchto základech:
Stanoveným úkolem Vysokého úřadu bude zajišťovat, a to v co nejkratší době, modernizaci výroby a zlepšení její kvality; dodávky, a to za stejných podmínek, uhlí a oceli na francouzský a na německý trh, jakož i na trhy členských zemí; rozvoj společného exportu do dalších zemí; vyrovnání a zlepšování životních podmínek pracujících v těchto průmyslových odvětvích.
Pro dosažení těchto cílů bude, vzhledem k velice rozdílným podmínkám, v nichž se v současné době nachází výroba členských zemí, třeba přijmout dočasně určitá opatření, jež by zahrnovala plán výroby a investic, zavedení mechanismů pro vyrovnání cen, vytvoření fondu na rekonverzi, jež usnadní racionalizaci výroby. Dodávky uhlí a oceli mezi členskými zeměmi budou okamžitě zbaveny veškerých cel a nebudou zatíženy diferenčními dopravními tarify. Postupně se vytvoří podmínky , které spontánně zajistí co nejracionálnější rozdělování výroby na co nejvyšší úrovni produktivity.
Na rozdíl od mezinárodního kartelu, jenž směřuje k přerozdělení a k využívání národních trhů restriktivními opatřeními a k udržování vysokého zisku, zajistí námi navrhovaná organizace fúzi trhů a rozvoj výroby.
Výše definované základní principy a záruky budou obsaženy ve smlouvě, která bude podepsána státy a projde ratifikacemi jejich parlamentů. Jednání potřebná k dohodnutí detailů budou podstoupena za přispění arbitra ustanoveného společnou dohodou. Ten bude pověřen dohledem nad tím, že dosažená ujednání odpovídají uvedeným principům a, v případě, že jednání uvíznou na mrtvém bodě, rozhodne o tom, jaké řešení bude přijato.
Společný Vysoký úřad pověřený řízením tohoto plánu bude tvořen nezávislými osobami, které budou jmenovány vládami na principu rovného zastoupení. Předseda bude vybrán společnou dohodou vlád. Rozhodnutí Úřadu budou účinná ve Francii, Německu a jiných členských zemích. Přiměřená pravidla budou poskytovat možnost odvolání proti rozhodnutí Úřadu.
Zástupce Spojených národů bude akreditován u Úřadu a bude dvakrát ročně podávat veřejnou zprávu Spojeným národům o tom, jak nová organizace pracuje, zejména pak o tom, jak zabezpečuje své cíle.
Instituce Vysokého úřadu nebude v žádném případě předjímat pravidla vlastnictví podniků. Při výkonu svých funkcí bude společný Vysoký úřad brát v potaz pravomoci propůjčené Mezinárodnímu úřadu pro Porúří a závazky všeho druhu uvalené na Německo tak dlouho, dokud tyto budou setrvávat v platnosti.
