Pietní akce za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu (ČRo) se letos obešla bez bývalého agenta StB, toho času premiéra Andreje Babiše. Ten se místům, kde mu lidé připomínají jeho komunistickou minulost, projevují nevoli s jeho podvodným čerpáním evropských dotací, případně mu vytýkají spolupráci jeho vlády s komunisty, úzkostlivě vyhýbá.

Loni na místě tragických událostí v centru Prahy jeho projev provázelo hlasité hvízdání. „Proto jsme to dělali, aby se tam příště už neukazoval,“ komentovala nepřítomnost premiéra na jedné z nejvýznamnějších akcí svého druhu Vladěnka Klikarová z aktivistické skupiny Rebelové. Jak sama uvedla, na Babiše loni před rozhlasem spolu s přibližně 30 lidmi hvízdala právě z úcty k obětem zvůle okupační moci. „Nemá tam co dělat, jako bývalý estébák má blíž k okupantům než jejich obětem.“

Babišovi se k budování obrazu demokrata západního střihu, do nějž se navzdory své komunistické minulosti stylizuje, nedaří využít ani výročí 17. listopadu, kdy na něj rovněž čekali lidé připravení ho vypískat. Věnec k pamětní desce na pražské Národní třídě loni položil už krátce po půlnoci s vysvětlením, že nemá čas přijít ve dne, neboť odjíždí za synem.

„Na Národní jsme šli ve snaze ubránit pomník událostí 17. listopadu před Andrejem Babišem, Milošem Zemanem a Okamurou, ti nás ale předběhli,“ popsal serveru Forum 24 aktivista Otakar van Gemund ze skupiny Kaputin . „Přišli jsme schválně velmi brzy, ve 4:30, ale bezúspěšně. Všichni tři už kytice položili nebo nechali položit v noci,“ popsal loňské dění kolem pamětní desky na Národní třídě.

U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupil šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel ČRo René Zavoral a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.