
Emmanuel Macron FOTO: Pravý břeh / se souhlasem
FOTO: Pravý břeh / se souhlasem


Slova o tom, že Západ by mohl na Ukrajinu vyslat své vojenské jednotky, hodlá francouzský prezident Emmanuel Macron probrat ve čtvrtek v Elysejském paláci s lídry parlamentní opozice. Hodlá s nimi prodiskutovat své prohlášení na summitu o pomoci Ukrajině, ve kterém nevyloučil vojenské angažmá spojenců v napadené zemi.
Vyloučit možnost zapojení spojeneckých vojáků do války na Ukrajině odmítl během pařížského summitu na pomoc Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Při té příležitosti rovněž řekl, že nasazení vojáků na Ukrajině odmítají titíž lidé, již dříve vylučovali poskytnutí tanků, letadel či raket dlouhého doletu, které posléze na Ukrajinu stejně dodány byly.
Jeho slova vyvolala rozporuplné, vesměs odmítavé reakce ostatních západních zemí, zejména USA, Německa, Švédska, a také zemí z bývalého sovětského bloku, tedy České republiky, Maďarska nebo Slovenska. Všechny se vyjadřovaly v tom smyslu, že vyslání jejich vojáků na Ukrajinu rozhodně nepřipadá v úvahu.
Slova francouzského prezidenta odmítl i německý kancléř Olaf Scholz. „Abych byl stručný a jasný. Jako německý kancléř žádné vojáky našeho bundeswehru na Ukrajinu nevyšlu. To platí. Na to se mohou naše vojačky a naši vojáci spolehnout. A na to se můžete spolehnout i vy,“ prohlásil.
Také odmítl, že by Německo poskytlo Ukrajině rakety Taurus s tím, že by na ně pak muselo na Ukrajině dohlížet, podobně jako to dělá Francie a Británie se svými raketami Scalp, respektive Storm Shadow. Vzbudil tím velkou nevoli spojenců, protože přítomnost západních specialistů na Ukrajině nebyla považována za veřejnou informaci. Naopak na Macronovu stranu se postavila Kanada, která nasazení svých vojáků na Ukrajině rovněž odmítla vyloučit.
Na vyjádření francouzského prezidenta reagovalo rovněž Rusko. Tamní prezident Vladimir Putin přímo uvedl, že pokud země NATO vyšlou své vojáky na Ukrajinu, budou riskovat jaderný konflikt. Macron ale svůj výrok neodvolal. Naopak prohlásil, že každé slovo, které v tomto ohledu pronesl, je uvážené, promyšlené a přiměřené a že jejich smyslem je obnovit pro Rusko „strategickou nejednoznačnost“ Západu, aby Rusko Vladimira Putina vědělo, že spojenci Kyjeva jsou připraveni udělat cokoliv, aby zajistili porážku Moskvy.
Nejsou to ale jen země západní i východní Evropy a Rusko, kdo francouzského prezidenta za jeho vyjádření kritizoval. Macron kvůli němu čelí kritice i domácích opozičních stran. Právě proto svolal na čtvrtek setkání s jejich lídry, aby jim smysl svých výroků objasnil. Součástí jednání má být rovněž situace v pásmu Gazy.