Švédský ženijní pluk Göta, ilustrační foto FOTO: Antonia Sehlstedt/Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Antonia Sehlstedt/Försvarsmakten / se souhlasem
Maďarský parlament pustil Švédsko do Severoatlantické aliance. K hlasování přistoupil více než jednadvacet měsíců poté, co Švédové společně s Finy podali přihlášku. Navzdory předchozím slibům se tak Maďarsko stalo poslední členskou zemí, která učinila tečku za více než dvousetletou švédskou neutralitou.
Že vše směřuje k dnešnímu kladnému rozhodnutí, bylo jasné minimálně od páteční návštěvy švédské delegace v Budapešti. Během ní země uzavřely obrannou dohodu, podle které Maďarsko od Švédska koupí čtyři letouny Jas 39 Gripen. „Být spolu v NATO znamená být připraven zemřít jeden za druhého,“ prohlásil maďarský předseda vlády Viktor Orbán na společné tiskové konferenci se svým švédským protějškem Ulfem Kristerssonem.
Vyčkávání ohledně švédské žádosti vysvětloval mimo jiné tím, že je potřeba nastolit vzájemný respekt a důvěru. Vztahy obou zemí jsou pošramocené, Maďarsku se nelíbí například to, jak Švédsko dlouhodobě kritizuje stav jeho demokracie. Na otázku, zda považuje Maďarsko za plnohodnotnou demokracii, švédský premiér minulý pátek přímo neodpověděl.
„Nebudu hodnotit Maďarsko. Máme známé rozdíly, zejména v politice EU. Někdy ale dosahujeme i dobrých kompromisů. Tam, kde máme společné zájmy a názory, můžeme také jednat. Pokud s něčím nesouhlasíme, měli bychom k sobě být upřímní a čestní,“ uvedl Kristersson. Orbán ho do Budapešti pozval už 23. ledna, v den, kdy žádost Švédska schválilo Turecko. Tehdy ale severská země vzkázala, že není o čem jednat.
„Ústupek Orbánově ješitnosti“
Švédská strana uvedla, že páteční podpis obranné smlouvy nebyl obchod, který měl zemi zajistit vstupenku do NATO, protože jednání začala ještě před podáním přihlášky v roce 2021. Domácí média ovšem kritizovala samotný fakt, že Kristersson do Budapešti vůbec odjel. Psala o tom, že se „připlazil ke kříži“ nebo o „ústupku Orbánově ješitnosti“.
V komentáři deníku Dagens Nyheter mimo jiné zaznělo: „Kristersson se nyní sklonil před Orbánem i Erdoganem, autoritáři, kteří mají úzký vztah s Ruskem.“ Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan viděl od začátku problém v tom, že Švédsko mimo jiné poskytuje útočiště členům kurdské partyzánské skupiny PKK, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Požadoval také, aby Švédsko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka.
Země se na odstranění těchto překážek dohodly už v červnu 2022. Jenže pak začalo ve Švédsku docházet k opakovanému pálení koránu, což schvalovací proces v Turecku znovu oddálilo. Připojení Švédska k alianci tamní poslanci odsouhlasili až na základě dohody, podle níž USA dodají Turecku 40 stíhaček F-16.
„Nemyslím si, že je náhoda, že dvě nejvíce proruské země v alianci tuto situaci vnitropoliticky využily,“ uvedl Magnus Christiansson ze Švédské univerzity obrany. Zdlouhavost schvalovacího procesu může být podle něj interpretována jako známka slabosti a nejednotnosti obranné aliance, zvlášť v současné bezpečnostní situaci v Evropě.
Maďaři si přitom na rozdíl od Turků žádné podmínky nekladli a opakovaně slibovali, že nebudou poslední, kteří Švédsko do aliance pustí. Maďarská opozice premiéra Orbána, jehož strana Fidesz má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, několikrát vyzývala, aby proces urychlil. Průtahy označovala za nesmyslnou šarádu, která přináší ostudu maďarskému lidu.
Premiéru si odbudou v Pobaltí
Zápis o rozhodnutí parlamentu musí ještě podepsat prezident, který na to má pět dnů. Poté bude dokument letecky odeslán do Washingtonu a předložen ministerstvu zahraničí USA, kde se smlouvy uchovávají. V případě Finska to trvalo tři dny. Následně šéf NATO Jens Stoltenberg předá Švédsku oficiální pozvánku ke vstupu do aliance. Během ceremoniálu v sídle aliance v Bruselu pak bude vztyčena švédská vlajka.
Na první misi v rámci NATO se až tisícovka švédských vojáků vypraví na základnu poblíž Rigy, kde budou mít s ostatními spojenci za úkol odstrašit Rusko, pokud by ho napadlo zaútočit na Západ a NATO. Už v tomto roce hodlá Švédsko splnit členský závazek vynakládat na obranu minimálně 2 % HDP ročně, což v jeho případě znamená 119 miliard švédských korun, tedy zhruba 270 miliard Kč.
