ANALÝZA / V den, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se tehdejší švédská premiérka, sociální demokratka Magdalena Anderssonová, i po opakovaných dotazech novinářů zdráhala vyslovit výraz „invaze“. Později to vysvětlovala snahou o politickou korektnost, která je tak typická pro většinovou švédskou společnost. Jenže jak šel čas, musela korektnost stranou.

Teď Švédsko stojí před branami NATO a podle toho, jak je v poslední době aktivní ve zbrojení i armádním výcviku, to vypadá, že do aliance hodlá napochodovat sebevědomě a s pocitem, že bude mít hned od začátku svým spojencům co nabídnout. Iluze neutrality, která trvala od posledního švédského použití síly v roce 1814, kdy potlačili snahu Norů o nezávislost, vzala definitivně zasvé.

První průlom znamenalo rozhodnutí o vojenské pomoci Ukrajině, čímž země zbořila další „tabu“, a to vývoz zbraní do země ve válečném konfliktu. Naposledy tak učinila v roce 1939 v takzvané zimní válce, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.

Pokud by už na konci února 2022 mělo Švédsko pravicovou vládu, šlo by všechno mnohem rychleji. Sociálnědemokratická premiérka totiž o podpoře Ukrajiny, natož o členství v NATO nechtěla zpočátku ani slyšet, protože by se tím podle ní situace mohla ještě více destabilizovat.

Pozdě, ale přece

O změně některých postojů byla nucena začít přemýšlet až po tlaku středopravicové opozice a okolností, především bezpečnostní situace a nasazení ostatních zemí v Evropě, které Ukrajině přispěchaly na pomoc téměř okamžitě. Ještě čtrnáct dní od ruské invaze ale švédská vláda říkala členství v NATO jasné ne. Sázela na užší obrannou spolupráci s Finskem a USA, vojenskou podporu od zemí EU a vlastní vyzbrojování.

Dále čtěte

Švédové vyzvali k přípravám na válku, mladí lidé mají strach. Ostražitost je nutná, zní z ozbrojených sil

Výzvy k tomu, aby se Švédové připravovali na válku, které pronesli vrchní velitel švédských ozbrojených sil a ministr civilní obrany…

Ani běžní Švédové nebyli tehdy vstupu do aliance zvlášť nakloněni. Necelé dva měsíce od vypuknutí války se jich pro vyjádřilo jen pětačtyřicet procent. Pokud by ovšem současně vstoupilo i Finsko, podpora dotazovaných by byla výrazně vyšší, třiašedesát procent. Obě země nakonec podaly přihlášku společně v květnu 2022.

Jenže kvůli průtahům ze strany Turecka (švédskou žádost schválilo po 20 měsících letos v lednu) a Maďarska (tam termín není stále jasný) východní soused Švédy předběhl, když do NATO vstoupil loni v dubnu. Navzdory nekonečným odkladům se podpora členství v alianci ve Švédsku dlouhodobě pohybuje kolem šedesáti procent.

Levice říká ne

Po volbách v září 2022 už nikdo nemohl pochybovat, že se země od zvoleného kurzu neodkloní. V parlamentu získaly těsnou většinu středopravé strany s jasným názorem na zahraniční a bezpečnostní politiku. Toho, kdo dění ve Švédsku sleduje jen příležitostně, možná překvapí, že jednoznačně protirusky vystupuje také druhá nejsilnější strana Švédští demokraté, kteří jsou v ČR považováni za obdobu okamurovců.

Dále čtěte

„Uvěřím tomu, až se to stane.“ Švédové řeší nekonečné posouvání vstupu do NATO, podpora neklesá

Prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga z minulého týdne, že Švédsko vstoupí do NATO nejpozději na příštím summitu aliance ve…

Při parlamentním hlasování o vstupu do NATO loni v březnu byli proti Zelení a Levicová strana, která je příbuznou české KSČM. Po začátku války její poslanci dokonce odmítli pomoc Ukrajině. Svou zdrženlivost vysvětlují mimo jiné tím, že členství v alianci ohrožuje bezpečnost země více než stávající neutralita, protože by se Švédsko i proti své vůli mohlo stát součástí válek a konfliktů vedených ostatními zeměmi NATO.

Zbrojí se ostošest

Za necelé dva roky od zahájení ruské invaze švédská vojenská pomoc Ukrajině značně pokročila. Zatímco v rozpačitých začátcích šlo hlavně o ochranné vybavení, postupně přicházely na řadu tanky, pokročilé zbraňové systémy nebo munice. Houfnice Archer či bojové vozidlo 90 jsou příklady vlastní výroby. Celková hodnota podpory k 12. prosinci 2023 činila něco přes 22,2 miliardy švédských korun (necelých 50 miliard Kč).

Letos v lednu ministr obrany Pål Jonsson oznámil, že vláda chce během několika let ztrojnásobit výrobu munice, konkrétně dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů. Důvodem je kromě pomoci Ukrajině i snaha o zrychlení vlastního přezbrojování. V tom je s ní opoziční sociální demokracie, nejsilnější strana v zemi, zajedno. Už loni na podzim vláda rozhodla, že bude spolufinancovat investice, pokud o to zbrojaři požádají.

Dále čtěte

Chcete pochopit ruskou válku na Ukrajině? Čtěte tyto knihy o napadené zemi i o agresorovi

Máme tu pro vás tipy na čtení. Sice to není právě odpočinková věc, ale týká se těch nejdůležitějších událostí, které…

Velkou proměnou prošlo v souvislosti se zvýšenou zbrojní výrobou město Karlskoga, které se stalo jedním z klíčových bodů pro obranu Ukrajiny. Jak ve své reportáži informoval deník Dagens Nyheter, je tu například těžké sehnat kadeřníka, protože několik jich odešlo vyrábět zbraně a munici. Karlskoga je totiž sídlem dvou největších švédských zbrojovek, Saab Dynamics a BAE Systems Bofors.

Další tamní podnik Nammo zvýšil výrobu dělostřeleckých granátů 155 mm, které se na Ukrajině používají nejčastěji, na čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Paradoxně je to teď levicová opozice, která vládu kritizuje za to, že nedělá dost pro to, aby dodávky pro napadenou zemi byly ještě rychlejší.

Na první misi v rámci NATO se až tisícovka švédských vojáků vypraví na základnu poblíž Rigy, kde budou mít s ostatními spojenci za úkol odstrašit Rusko, pokud by ho napadlo zaútočit na Západ a NATO. Tím bude švédská neutralita definitivně pohřbena.