Maďaři svým zákonem, který umožňuje trestat lidi za pomoc cizincům žádajícím o azyl, porušují právo Evropské unie. Informoval o tom server Politico. Rozhodnutí přišlo přímo od Soudního dvora EU, který se již poněkolikáté zabývá kauzami spojenými s Orbánovou vládou. Žalobu podala Evropská komise, jež už v minulosti v obdobných sporech uspěla.

„Stop Soros“

Kontroverzní zákon, který byl tamním parlamentem schválen v červnu roku 2018, maďarská vláda nazvala „Stop Soros“. Odkazuje se tak na liberálního americko-maďarského podnikatele George Sorose, jenž je častým cílem útoků politických předáků Maďarské republiky.

Legislativa v první řadě zakazovala pomoc nelegálním migrantům se žádostí o azyl, a to jak ze strany jednotlivců, tak i organizací. Současně bránila cizincům, jejichž svoboda a život nebyly v rodné zemi přímo ohroženy, o azyl vůbec požádat.

Výše trestu za porušení tohoto zákona dosahovala až jednoho roku vězení. Podoba legislativy podporovaná vládnoucí stranou Fidesz v čele s premiérem Viktorem Orbánem byla okamžitě odsouzena představiteli EU.

Jak uvádí server Euronews, Evropská komise proti zemi neprodleně podnikla právní kroky společně se zasláním formální výzvy, v níž obvinila Budapešť z porušení směrnice o azylovém řízení a směrnice o podmínkách přijímání migrantů. Maďarsko na tuto výzvu ovšem nereagovalo a zákon nezměnilo.

Rozhodnutí soudu

Celá záležitost se tedy dostala až k unijnímu Soudnímu dvoru, podle kterého mohou členské státy zamítnout žádost o azyl v případě, že je země původu žadatele považována za bezpečnou, ale zákon „Stop Soros” má ve srovnání s tím výrazně jiný rozsah. Maďarská legislativa má podle soudu usnadňovat úřadům argumentaci o bezpečnosti země a následně zamítat větší množství žádostí.

Soudní dvůr Evropské unie se vyjádřil i k trestnímu stíhání těch, kteří utečenci v cestě za poskytnutím útočiště pomohou. Právě elementární mezilidská pomoc je ze strany cizinců často vyžadována především kvůli jazykové bariéře. Neznalost maďarštiny komunikaci s úřady neulehčuje.

Maďarsko podle soudu nemůže pomoc žadatelům kriminalizovat. Toto rozhodnutí podložil argumentem, že práva jednotlivců na komunikaci s žadateli o azyl jsou deklarovaná Evropskou unií, stejně tak jako právo migrantů hledat právníka.

Postoj Maďarska

Maďarsko se jako členský stát s Evropskou unií již dlouhodobě střetává v otázkách – od nezávislosti soudů přes svobodu médií až po práva uprchlíků. Maďarský premiér obviňuje Brusel z práce proti národním zájmům země a vměšování se do její vnitřní politiky.

V aktuálním případě maďarská vláda rozhodnutí Evropského soudního dvora uznala, ovšem současně uvedla, že svůj přístup k uprchlíkům nezmění.

„Vyhrazujeme si právo podniknout kroky proti aktivitám nevládních organizací financovaných ze zahraničí, včetně těch, které financuje George Soros, snažících se získat politický vliv a vměšujících se nebo dokonce podporujících migraci,“ napsal na svůj blog Zoltan Kovacs, mluvčí Orbána.

„Postoj Maďarska k migraci zůstává nezměněn; pomoc by se měla hledat tam, kde je problém, namísto toho, aby se problém přenášel sem. Jinými slovy, migrace do Evropy musí být zastavena a budoucnost Evropy musí být založena na rodinách,” pokračoval v prohlášení Kovacs.

Tím, kdo rozsudek ale naopak uvítal, byla např. organizace Amnesty International.

„Zákon vyvolal velmi velký mrazivý efekt v organizacích občanské společnosti. Mimo jiné proto, že byl záměrně velmi vágně formulován. V podstatě nikdo jej nedokázal vyložit. Dokonce ani právníci,“ sdělil serveru Euronews Áron Demeter, programový ředitel Amnesty International v Maďarsku.