Ukrajinská aktivistka, politička a zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová. FOTO: Úřad zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym / se souhlasem
FOTO: Úřad zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym / se souhlasem
ROZHOVOR / Most spojující Krym s Ruskou federací musí být, pokud přežije, bezpečně demontován, protože jde o vojenský a nelegální objekt, říká stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová. V exkluzivním rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje mimo jiné to, jak bude vypadat poloostrov, který Rusko okupuje od roku 2014, po svém osvobození, i to, co můžeme ve vztahu ke Krymu očekávat od ruského prezidenta Vladimira Putina. „Rusko z poloostrova vytvořilo rozsáhlou vojenskou základnu, kterou nyní využívá k plnohodnotné ofenzivě proti Ukrajině,“ dodává Taševová.
Jste krymská Tatarka, na Krymu jste vyrůstala, teď působíte jako stálá zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym. Jak těžké je pro vás sledovat to, že Ruská federace už od roku 2014 nelegálně okupuje váš domov, že tam Rusové v létě jezdí na dovolenou, a vy nemáte šanci se na Krym podívat?
Je to těžké, jsem představitelkou čtvrté generace krymských Tatarů, kteří jsou nuceni žít mimo svůj domov a bojovat za návrat do vlasti. Stejně jako většina krymských Tatarů mé generace jsem se na Krymu nenarodila. Naše rodiny byly z poloostrova deportovány v roce 1944 sovětským stalinistickým režimem. Teprve po roce 1991 se mohli krymští Tataři na Krym vrátit. Proto pro nás byla opětovná ztráta domova v roce 2014 nesmírně bolestivá a těžká.
Z našeho otevřeného, turisticky atraktivního Krymu udělalo Rusko uzavřenou šedou zónu. Pokud dříve tvořili významné procento rekreantů Evropané, nyní tvoří většinu návštěvníků Rusové. Většinu z nich tvoří zaměstnanci veřejného sektoru, které na dovolenou přiváží Ruská federace z nejvzdálenějších koutů země. Jen během okupace se na poloostrov nelegálně přestěhovalo asi 800 tisíc ruských občanů. Jedná se o další zločin teroristického státu – kolonizaci našeho území, kterou provádí již dvě století.
Krym je okupován téměř deset let. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně prohlásil, že válka skončí osvobozením Krymu. Věříte, že se na Krym v budoucnu vrátíte?
Nejenže věříme, ale víme, že Krym bude osvobozen. Je to naše území a máme absolutní právo ho získat zpátky jakýmkoliv způsobem, který si Ukrajina zvolí. Ukrajinci neuvažují o žádných územních kompromisech, které lze občas zaslechnout v médiích. Svět musí pochopit, že osvobození Krymu je bezpečnostní otázkou pro celé mezinárodní společenství, neboť poloostrov je pro Rusko velkou vojenskou základnou a odrazovým můstkem, který využívá k útokům na pevninskou část Ukrajiny, a potenciálně by se mohl stát odrazovým můstkem pro agresi a konflikt v jiných částech světa.
Ruská dominance v azovsko-černomořské oblasti již způsobila potravinovou krizi. Agresorský stát používá potraviny jako zbraň. A každý den pokračují teroristické útoky, které ohrožují nejen Ukrajinu, ale i další země. Vítězství Ukrajiny musí být úkolem pro celý civilizovaný a demokratický svět, ale toto vítězství není možné bez osvobození Krymského poloostrova a obnovení jeho územní celistvosti.
Krym byl obsazen během první fáze ruské agrese v roce 2014. Myslíte si, že kdyby tehdy Západ reagoval jinak, mohla se Ukrajina vyhnout druhé fázi, která začala 24. února loňského roku, a Krym mohl být stále její součástí?
Většina obyvatel Krymu podle průzkumů provedených před okupací v roce 2014 podporovala územní celistvost Ukrajiny. Poté přišlo Rusko s vojenskou operací, která se zaštiťovala mýtem o takzvané vůli lidu. Už to ale byla invaze a válka a svět to bohužel včas nepochopil a nereagoval správně, což byl jeden z klíčových důvodů současné plnohodnotné války, protože po celé roky okupace Rusko na Krymu zvyšovalo svou vojenskou přítomnost. Zůstalo navíc nepotrestáno, což ho povzbudilo, a rozhodlo se znovu zaútočit.
Odpor však poloostrov nikdy neopustil. V únoru 2014 přišlo asi 15 tisíc občanů ukrajinského státu před krymský parlament v Simferopolu s krymskotatarskými a ukrajinskými vlajkami. Dodnes existuje mnoho fotografií z tohoto dne, na kterých je vedle modrožlutých vlajek vidět i trikolora (barvy ruské vlajky, pozn. red.). Pro lepší pochopení toho, jak se tam dostala, stojí za zmínku to, že ještě před fyzickým zabráním poloostrova tam Rusko přesídlilo své občany. Toho dne se však pokojnému shromáždění podařilo narušit plány okupačních sil a zabránit mimořádnému zasedání parlamentu Autonomní republiky Krym a takzvané revizi statusu autonomní republiky v rámci Ukrajiny.
Proukrajinští aktivisté na shromáždění před krymským parlamentem v Semfiropolu 26. února 2014. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Po plnohodnotné invazi odpor jen zesílil a na okupovaném Krymu pokračuje vlna protestů. Stovky lidí vyjadřují podporu pevninské Ukrajině, odsuzují okupaci a válečné zločiny agresorského státu a vyzývají ukrajinské ozbrojené síly k osvobození poloostrova. Většina veřejných protestů se odehrála na poloostrově bezprostředně po 24. únoru, ale akce solidarity s pevninskou Ukrajinou stále probíhají na celém Krymu.
A ještě jedna věc. Putin neustále mluví o nějakém „krymském lidu“ a říká, že „krymský lid se rozhodl sám“. Žádný takový lid ale neexistuje. Na Krymu žijí ukrajinští občané, stejně jako ve Lvově nebo v Kyjevě. Jediní, kdo se podle Charty OSN, konkrétně Deklarace o právech původních obyvatel, mohli sebeurčit, byli krymští Tataři. Ti však byli a stále jsou kategoricky proti, protože jsou občany Ukrajiny. To je jeden z důvodů pronásledování krymských Tatarů na Krymu.
Okupační úřady pronásledují ukrajinské občany za každý čin, který lze považovat za proukrajinský, včetně nošení modrých a žlutých nehtů, tradičních ukrajinských vyšívaných košil a oficiálních ukrajinských státních symbolů. To je jeden z důvodů, proč válku nazýváme existenciální. Nejde ani o území jako takové, ale o existenci Ukrajiny a ukrajinského politického národa, který se Rusko snaží zlikvidovat.
Krymští Tataři se vždy uznávali jako občané ukrajinského státu.
Když už mluvíme o roce 2014, proč se Ukrajina v roce 2014 na Krymu nebránila?
Opakovaně říkám, že klíčový rozdíl v postojích lidí na Krymu v roce 2014 a v roce 2022 spočíval v tom, že se tito lidé nemohli spolehnout na ukrajinskou vládu. Ve skutečnosti tato vláda neexistovala, stejně jako ukrajinská armáda, kterou Janukovyčův režim (Viktor Janukovyč byl ukrajinským prezidentem v letech 2010 až 2014, pozn. red.) systematicky ničil. V roce 2022 si obyvatelé Krymu uvědomili, že silná ukrajinská vláda a silná ukrajinská armáda existují. Nyní vidí, že se mají na koho spolehnout, že Ukrajina za Krym bojuje a že je připravena ho získat zpět.
Za zmínku stojí i to, že až do roku 2014 ukrajinská vláda na rozdíl od Ruska neměla vůči Krymu konzistentní informační a humanitární politiku a nikdy nepodnikla vážné kroky k tomu, aby se Krym stal ukrajinským mentálně. Proto Ukrajina v roce 2014 prohrála informační válku o poloostrov. Během revoluce důstojnosti (svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a vznik prozatímní vlády, pozn. red.) bylo nutné obyvatelům Krymu vysvětlit, co se děje, zdůraznit, že jde o boj za hodnoty, které jsou lidem na Krymu stejně blízké jako lidem na celé Ukrajině: svobodu, prosperitu, otevřenost světu; a samozřejmě šlo o boj proti korupci.
Posílila ruská agrese mezi krymskými Tatary ukrajinskou státní identitu?
Krymští Tataři se vždy uznávali jako občané ukrajinského státu. Ukrajina také dělá vše pro podporu původního krymskotatarského obyvatelstva. Již v roce 2021 předložil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Nejvyšší radě návrh zákona o definici původního obyvatelstva Ukrajiny, který byl přijat.
Byla přijata Strategie rozvoje krymskotatarského jazyka do roku 2032, byl přijat zákon o sociální pomoci politickým vězňům, z nichž většinu tvoří krymští Tataři, Strategie deokupace a reintegrace Krymu stanoví obnovení a ochranu práv původních obyvatel Ukrajiny, včetně krymských Tatarů. Stejná strategie rovněž předpokládá rozvoj a ochranu krymskotatarské kultury.
Krymští Tataři mají své jazykové, humanitární a náboženské potřeby a myslím, že si zaslouží, aby byly všechny tyto potřeby naplněny. Práva krymských Tatarů byla po staletí porušována, byli diskriminováni během sovětské éry i po roce 2014. Musíme obnovit jejich práva a zároveň zachovat identitu tohoto jedinečného národa.
O sebepojetí krymských Tatarů jako občanů Ukrajiny svědčí i to, že bojují za nezávislost a svobodu naší země v řadách ozbrojených sil Ukrajiny. Někteří již od roku 2014 – například Krymský prapor –, jiní se připojili po 24. únoru loňského roku. Jen podle posledních odhadů slouží v ozbrojených silách dva tisíce až tři tisíce muslimů, z nichž většinu tvoří krymští Tataři. Krymští Tataři se samozřejmě aktivně zapojují do politických a společenských procesů, zastávají vysoké funkce, stačí vzpomenout na jmenování Rustema Umerova (nový ukrajinský ministr obrany, pozn. red.).
Máte informace o tom, co vás na osvobozeném Krymu čeká? Mluvím hlavně o ekonomice a průmyslu. Před pár měsíci jsem mluvil s Ivanem Nahorniakem, poradcem místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci, který mi řekl, že průmysl na Donbase v podstatě neexistuje, protože většina kapacit byla přesunuta do Ruska. Je to podobné i na Krymu?
Bude záležet na tom, jak ruská armáda opustí Krym. Jestli to bude „gesto dobré vůle“, jako jsme viděli v Chersonu, nebo se za sebou ještě pokusí zanechat rozsáhlou zkázu. V obou případech nás však čeká obrovské množství práce, ve které jsme již začali.
Na základě pokynů prezidenta Volodymyra Zelenského spolupracuje mise s ministerstvem infrastruktury, Centrem obranných strategií, Kyjevskou ekonomickou školou a za účasti dalších zástupců vlády, odborníků a kanceláře prezidenta Ukrajiny na Strategii ekonomické obnovy Krymu. To je ukrajinská vize svobodného a reintegrovaného Krymu – svobodný, ekonomicky nezávislý region integrovaný do evropského silničního systému s koncepcí celoročního letoviska založeného na místních malých a středních podnicích. Území, kde převládá právní stát a spravedlnost.
Celý potenciál Krymu byl ignorován a nebyl nijak rozvíjen, ale spíše promrhán pro další zločiny. Musíme to změnit a obnovit náš Krym.
To zahrnuje také vytvoření nové infrastruktury, která spojí Krym s Evropou, příchod mezinárodních hotelových řetězců, které zvýší počet turistů a rozvinou související služby v regionu, vytvoření podmínek pro návrat lidí a podniků na Krym a vytvoření vyváženého hospodářského systému.
Během okupace byl poloostrov militarizován a přeměněn v předmostí, takže všechny jeho zdroje byly obvykle využívány pro potřeby agresora. Například významné přírodní lokality byly využívány jako cvičiště. Celý potenciál Krymu byl ignorován a nebyl nijak rozvíjen, ale spíše promrhán pro další zločiny. Musíme to změnit a obnovit náš Krym.
Česká republika, respektive Československo, má historickou zkušenost, která je myslím trochu podobná situaci na Krymu. Jde o odsun Němců z pohraničních oblastí po druhé světové válce. Ten měl do značné míry charakter etnické čistky místy doprovázené násilnými excesy, včetně několika masakrů německého civilního obyvatelstva na jaře a v létě 1945. Neobáváte se, že by se něco podobného mohlo stát i na Krymu po jeho osvobození?
Od roku 2014 se na poloostrov přestěhovalo 500 až 800 tisíc etnických Rusů. Vyzýváme všechny tyto lidi, aby dobrovolně opustili území Krymu, dokud k tomu mají příležitost, neboť na poloostrov vstoupili nelegálně, a ať už chtěli, nebo ne, stali se spoluviníky válečného zločinu kolonizace. Toto právní stanovisko Ukrajina opakovaně potvrdila u mezinárodních soudů, včetně Mezinárodního soudního dvora, Mezinárodního trestního soudu v Haagu a tak dále.
Pokud občan jiného státu nelegálně překročí hranici, podléhá řízení o vyhoštění, což je běžná mezinárodní praxe. Proto doufáme, že většina ruských občanů, kteří přišli na Krym v roce 2014 a později, dobrovolně opustí jeho území, aniž by čekali na pokyn. Tento proces už začal, jinými slovy, ti Rusové, kteří měli na Krymu teplý a pohodlný život, se již začali vracet domů.
Po osvobození Krymu by měli být z území Ukrajiny vyhoštěni všichni ruští občané, kteří se na něj přistěhovali nelegálně po roce 2014. Jedná se o zcela regulérní zákonný postup, který platí i v jiných evropských zemích. Pokud se budou chtít na Ukrajinu vrátit, budou muset požádat příslušné státní orgány a mít dobré důvody pro překročení hranic naší země. Takové případy budou posuzovány individuálně.
Pokud ukrajinský stát rozhodne, že tyto osoby nepoškozují jeho národní bezpečnost a že je z určitých důvodů potřebuje, bude takovým žádostem vyhověno. Záruky zde však nemohou být žádné, protože hovoříme o účasti na válečném zločinu kolonizace.
Pokud jde o majetek ruských občanů, kteří opustí Krym, stojí za zmínku následující: podle mezinárodních pravidel je okupující země odpovědná za všechny akce, které se odehrávají na okupovaném území. Jinými slovy, pokud někdo utrpí ztráty, protože je nucen opustit území Krymu, měl by se obrátit na ruskou vládu.
Chtěla bych také poznamenat, že vybavení, které Rusko na poloostrově během okupace vybudovalo, může být demontováno, protože neodpovídá ukrajinským konstrukčním normám a ekologickým standardům. To je samostatná otázka, kterou se bude zabývat zvláštní komise. Ukrajina bude v každém případě dodržovat mezinárodní právo, respektovat soukromé vlastnictví a lidská práva, přičemž bude mít na paměti zájmy státu a jeho bezpečnost.
Poloostrov má pro Putina určitý posvátný význam. Okupace Krymu v roce 2014 výrazně zvýšila jeho rating a pomohla ruské propagandě kolem něj budovat mýty.
Ukrajina několikrát provedla útoky, které poškodily most spojující Krym s Ruskou federací. Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve prohlásil, že Kerčský most je pro Ukrajinu cílem, který přináší válku, nikoli mír, a musí být vyřazen z provozu. Lze tedy očekávat, že až Ukrajina dobude Krym, nebude most povoleno používat a že může být zničen?
Nelegálně postavený Kerčský most není architektonickou stavbou, ale plnohodnotným vojenským zařízením, které okupanti využívají jako pozemní trasu pro přesun své techniky. Tento most výrazně zlepšil vojenské logistické možnosti agresorského státu a vedl také k většímu omezení nerušené plavby v Kerčském průlivu a Azovském moři. Jedná se o naprosto nelegální stavbu, další vojenský objekt okupantů, proto musí být bezpečně demontován. Pokud ovšem přežije.
Ruský prezident Vladimir Putin už několikrát pohrozil použitím jaderných zbraní. Pokud Rusko ztratí Krym, neobáváte se, že by jeho odveta mohla být nejtvrdší? Ptám se i proto, že po poškození Kerčského mostu došlo k rozsáhlému bombardování Oděsy a dalších měst, což mělo za následek i civilní oběti.
Je třeba mít na paměti, že okupovaný poloostrov má pro Putina i Rusko určitý posvátný význam. Okupace Krymu v roce 2014 výrazně zvýšila Putinův rating a pomohla ruské propagandě budovat kolem ukrajinského poloostrova mýty a narativy o údajné velikosti Ruska. Nedostatečná reakce světa na události z roku 2014 umožnila Rusku posílit narativ, že si vymohlo své, což nikdy nebyla pravda.
Až Ukrajina osvobodí Krym, bude to Putinův konec. Zde se samozřejmě občas hovoří o takzvaných červených liniích ruského diktátora a jeho hrozbách jadernou válkou. Použití jaderných zbraní by z hlediska důsledků pro samotné Rusko bylo červenou linií v kontextu reakcí Indie a Číny a zejména by vyvolalo mnohem tvrdší reakci NATO.
Už jsme viděli, jak Putin reaguje v kritických situacích, jako bylo třeba osvobození Chersonu. Snaží se manévrovat a hledat způsoby, jak přežít. Pro všechny, kteří si myslí, že vzdání se Krymu něco vyřeší: neměli bychom zapomínat, jak Rusko využívá své kontroly nad Krymem od roku 2014. Rusko z poloostrova vytvořilo rozsáhlou vojenskou základnu, kterou nyní využívá k plnohodnotné ofenzivě proti Ukrajině. Co nám dává důvod věřit, že agresor změní svůj přístup a začne respektovat lidská práva?
Pokud dovolíte, zeptal bych se na poslední a trochu osobní otázku. Až bude Krym opět součástí Ukrajiny a vy tam pojedete jako stálý zástupce prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym, jaké místo chcete navštívit jako první?
Jako stálý zástupce se nejprve vydám do naší kanceláře v Simferopolu. Všem nám to chybí. Ale jako krymská Tatarka, jako dítě, které vyrůstalo uprostřed krymské krajiny, jako aktivistka, která se zapojila do kulturních projektů na poloostrově, jako dcera – jako první pojedu domů za rodiči.
Tamila Ravilivna Taševová je ukrajinská aktivistka a politička. Účastnila se oranžové revoluce a organizovala shromáždění na Krymu. Později vedla pobočku nevládní organizace Nadace pro regionální iniciativy na Krymu. Od 25. dubna 2022 zastává funkci stálé zástupkyně prezidenta Ukrajiny v Autonomní republice Krym.
